Měřická věž: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
zděné věže |
oprava neodborného názvu značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| ⚫ | '''Měřická věž''' (nesprávně též ''triangulační věž'') je nejčastěji dřevěná, někdy též zděná stavba, která se používala k měření úhlů [[teodolit]]em při [[Triangulace|triangulačních pracích]]. Dřevěná triangulační věž se skládá ze dvou samostatných konstrukcí − vnější plášť s plošinou a střechou slouží k výstupu a vnitřní sloup nese stanoviště teodolitu.<ref>{{Citace monografie |
||
[[Soubor:Kommern-Vermessungsturm.JPG|náhled|default|Replika dřevěné triangulační věže ve skanzenu Kommern v Německu.]] |
|||
| ⚫ | ''' |
||
| příjmení = Pohorecký |
| příjmení = Pohorecký |
||
| jméno = Vladimír |
| jméno = Vladimír |
||
Verze z 2. 12. 2014, 20:26
Měřická věž (nesprávně též triangulační věž) je nejčastěji dřevěná, někdy též zděná stavba, která se používala k měření úhlů teodolitem při triangulačních pracích. Dřevěná triangulační věž se skládá ze dvou samostatných konstrukcí − vnější plášť s plošinou a střechou slouží k výstupu a vnitřní sloup nese stanoviště teodolitu.[1]
Zděné měřické věže
V letech 1936 − 1942 bylo na území Česka postaveno devět zděných sedmibokých věží: Koňský vrch, Ládví, Melechov, Mezivrata, Pecný, Studený vrch, Svidník, Vysoká a Vysoký Kamýk. S vývojem techniky měření ztratily tyto věže svůj původní význam a postupně až na výjimky (Studený vrch, Vysoký Kamýk) chátrají.
Reference
- ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-233-3. Kapitola Úvodem, s. 9-16.
