Přepis ruské cyrilice do latinky: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Marv1N přesunul stránku Transliterace ruské cyrilice do latinky na Přepis ruské cyrilice do latinky: Lépe odpovídá článku a interwiki
oprava pár pochybných formulací (potřeba ověření zůstává)
Řádek 1: Řádek 1:
{{celkově zpochybněno}}
{{celkově zpochybněno}}


Existují dva způsoby '''přepisu''' z ruštinou používané [[cyrilice]] do [[Latinka|latinky]] a to [[transliterace]] a [[Transkripce (lingvistika)|transkripce]].
'''Transliterace''' je smluvený způsob přepisu slov (především místních a osobních jmen) z jednoho [[Písmo|písma]] do druhého, v tomto případě z '''[[cyrilice]]''' do [[Latinka|'''latinky''']].


== Běžný přepis z azbuky do latinky ==
== Transkripce cyrilice do latinky ==
Běžný přepis z [[Azbuka|azbuky]] do latinky se užívá pro převedení [[Ruština|ruských]] jmen do [[Čeština|češtiny]]. Využívá se při něm pouze písmen české abecedy.
Běžný přepis z [[Azbuka|azbuky]] do latinky se užívá pro převedení [[Ruština|ruských]] jmen do [[Čeština|češtiny]]. Využívá se při něm pouze písmen české abecedy.


Řádek 51: Řádek 51:
''Dle: Doc. M. Waldmannová, Ing. N. Fedosov a kol.: Textová cvičebnice ruského jazyka pro stavební fakulty, SPN, n. p. Praha 1967''
''Dle: Doc. M. Waldmannová, Ing. N. Fedosov a kol.: Textová cvičebnice ruského jazyka pro stavební fakulty, SPN, n. p. Praha 1967''


=== Poznámka ===
== Transliterace ==
Transliterace cyrilice je upravena normou [[ISO 9]]:1995, která je totožná s normou [[GOST]] 7.79. V Česku byla tato norma přijata jako ČSN ISO 9.
V současných českých médiích a dokumentech se zřídka nevhodně používá i anglický způsob transliterace, o tomto systému pojednává anglická verze tohoto článku.


Dříve měla svoji důležitost dnes neplatná norma GOST 16876-71, jenž byla vytvořena v 70. letech 20. století pro potřeby sovětské [[kartografie]]. Z ní vycházela i starší česká norma ČSN 01 0185. Tyto normy upravují přepis ze všech jazyků užívajících cyrilici.
== Odborný přepis ==
Odborný přepis cyrilice do latinky závazně udává ČSN ISO 9 (010185) Tato [[norma]] je českou verzí mezinárodní ISO 9:1995, která vychází z ruského systému GOST 16876-71, jenž byl vytvořen v 70. letech 20. století pro potřeby sovětské [[kartografie]]. Norma je určena pro přepis slovanských i neslovanských jazyků. Ke každému symbolu cyrilice je ekvivalentně určen symbol latinské abecedy, takže je umožněn i zpětný přepis.


=== Tabulka odborného přepisu ===
=== Tabulka transliterace ruské cyrilice podle ISO 9:1995 ===
{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
|-
|-
Řádek 128: Řádek 127:
| Я, я || Â, â || яма – âma
| Я, я || Â, â || яма – âma
|}
|}

Kompletní tabulka pro přepis slovanských i neslovanských symbolů cyrilice dle mezinárodní normy ISO 9:1995 je uvedena v článku ''[[:en:ISO 9]]'' na anglické Wikipedii.


[[Kategorie:Převody písma]]
[[Kategorie:Převody písma]]

Verze z 9. 8. 2014, 13:26

Existují dva způsoby přepisu z ruštinou používané cyrilice do latinky a to transliterace a transkripce.

Transkripce cyrilice do latinky

Běžný přepis z azbuky do latinky se užívá pro převedení ruských jmen do češtiny. Využívá se při něm pouze písmen české abecedy.

Tabulka běžného přepisu

Azbuka А Б В Г Д Е Ё Ж З И Й К Л М Н О П Р С Т У Ф Х Ц Ч Ш Щ Ъ Ы Ь Э Ю Я
Latinka A B V G D E, Ě, JE JO Ž Z I J K L M N O P R S T U F CH C Č Š ŠČ Y E JU JA
Výjimky
Azbuka Latinka Poznámka Příklad
azbuka
Příklad
latinka
E E Ve všech případech kromě:
1. po D, T, N;
2. na začátku slova;
3. po samohláskách a po Ъ, Ь
Сергей Веселовский Sergej Veselovskij
Ě 1. po D, T, N s výjimkou u slov neslovanského původu (Штейн – Štejn);
2. Výjimečně po B, P, V u vžitých jmen připomínajících jména česká
Тургенев, Белинский Turgev, linskij
JE 1. na začátku slova;
2. po samohláskách a po Ъ, Ь
Вересаев Veresajev
И I Ve všech případech kromě po Ь Марии Marii
JI Po Ь Ильич Iljič
Я, Ю, Ё JA, JU, JO Ve všech případech kromě po D, T, N Юрий Пятницкий Jurij Pjatnickij
ĎA, ŤA, ŇA atp. Po D, T, N Володя Тюрчев Voloďa Ťurčev
Ъ, Ь nepřepisuje se Ve všech případech kromě po D, T, N Горький Gorkij
Ď, Ť, Ň Po D, T, N Третьяков Treťjakov
KC X Je-li zřetelný neruský původ Александров, Маркс Alexandrov, Marx
KS Není-li zřetelný neruský původ Аксанов Aksanov

Další pravidla

  • Ruská jména neruského původu: Přepisovat podle ruského znění, nikoli podle předpokládaného původního znění: Штейн – Štejn
  • Cizí jména psaná v ruštině podle ruské výslovnosti: Ponechat v původní neruské podobě: Шекспир, Гегель – Shakespeare, Hegel
  • Historická osobní jména: Počešťovat, pokud mají v češtině ekvivalent: Пётр I., Моисей – Petr I., Mojžíš
  • Zeměpisná jména vžitá: Počešťovat, pokud mají v češtině ekvivalent: Галиция, Абиссиния – Halič, Habeš
  • Počáteční písmena jmen (iniciály): Nepřevádět mechanicky počáteční písmena, vycházet z celkové podoby jména v latince: Е. Я. (Евгений Яковлевич) – J. J.
  • Samohlásky vyslovované v ruštině redukovaně nebo s akáním: Při přepisu nebrat zřetel na výslovnost: Воропаев – Voropajev

Dle: Doc. M. Waldmannová, Ing. N. Fedosov a kol.: Textová cvičebnice ruského jazyka pro stavební fakulty, SPN, n. p. Praha 1967

Transliterace

Transliterace cyrilice je upravena normou ISO 9:1995, která je totožná s normou GOST 7.79. V Česku byla tato norma přijata jako ČSN ISO 9.

Dříve měla svoji důležitost dnes neplatná norma GOST 16876-71, jenž byla vytvořena v 70. letech 20. století pro potřeby sovětské kartografie. Z ní vycházela i starší česká norma ČSN 01 0185. Tyto normy upravují přepis ze všech jazyků užívajících cyrilici.

Tabulka transliterace ruské cyrilice podle ISO 9:1995

Cyrilice Latinka Příklad
А, а A, a адрес – adres
Б, б B, b баба – bаbа
В, в V, v вы – vy
Г, г G, g голова – golova
Д, д D, d да – da
Е, е E, e еда – eda
Ё, ё Ë, ë ёлка – ëlka
Ж, ж Ž, ž журнал – žurnal
З, з Z, z звезда – zvezda
И, и I, i книга – kniga
Й, й J, j первый – pervyj
К, к K, k как – kak
Л, л L, l липа – lipa
М, м M, m муж – muž
Н, н N, n нижний – nižnij
О, о O, o общество – obŝestvo
П, п P, p пара – para
Р, р R, r рыба – ryba
С, с S, s сестра – sestra
Т, т T, t товарищ - tovariŝ
У, у U, u утро – utro
Ф, ф F, f физика – fizika
Х, х H, h химический – himičeskij
Ц, ц C, c центральный – centraľnyj
Ч, ч Č, č часы – časy
Ш, ш Š, š школа – škola
Щ, щ Ŝ, ŝ щит – ŝit
ъ " объявление – ob"âvlenie
Ы, ы Y, y был – byl
ь ´ альбом – aľbom
Э, э È, è это – èto
Ю, ю Û, û южный – ûžnyj
Я, я Â, â яма – âma