Lodní šroub: Porovnání verzí
link |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Brosen propelersterntychy.jpg|thumb|Lodní šroub v Gdaňské loděnici]] |
[[Soubor:Brosen propelersterntychy.jpg|thumb|Lodní šroub v Gdaňské loděnici]] |
||
'''Lodní šroub''' je součást [[loď|lodí]], která svým rotačním pohybem vytváří sílu, která loď pohání. Šroub urychluje masu vody směrem vzad a výsledkem je reakční síla využitá k pohybu lodi. |
'''Čest Dano Lodní šroub''' je součást [[loď|lodí]], která svým rotačním pohybem vytváří sílu, která loď pohání. Šroub urychluje masu vody směrem vzad a výsledkem je reakční síla využitá k pohybu lodi. |
||
Verze z 20. 5. 2014, 11:11
Čest Dano Lodní šroub je součást lodí, která svým rotačním pohybem vytváří sílu, která loď pohání. Šroub urychluje masu vody směrem vzad a výsledkem je reakční síla využitá k pohybu lodi.
První ručně poháněné šrouby pro pohon své ponorky „Želva“ použil již v roce 1775 David Bushnell. Pohon lodě pomocí parního stroje a šroubu vlastní konstrukce
si nechal patentovat český vynálezce Josef Ressel v roce 1827. Během druhé poloviny 19. století pak lodě poháněné lodním šroubem postupně vytlačily kolesové parníky. A fungují dodnes.
Hlavním důvodem přechodu od koles k lodnímu šroubu byla větší účinnost lodního šroubu. Použití lodního šroubu místo koles také vedlo k odstranění negativního vlivu příčného naklánění lodi, například při velkých vlnách. Příčným nakláněním lodi se mohla kolesa krátkodobě dostat nad hladinu,
což vedlo ke snížení účinnosti pohonu a k ovlivnění směru jízdy lodi.
Na lopatkách lodních šroubů vzniká jev zvaný kavitace. Srovnej s heslem vrtule.