Bedřich Diviš Weber: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
G3robot (diskuse | příspěvky)
138 738 editací
m sjednocení infoboxů
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 716 378 editací
m {{NK ČR}} jako položka seznamu; kosmetické úpravy
Řádek 14: Řádek 14:
'''Bedřich Diviš Weber''' (také '''Friedrich Dionys''' nebo '''Dionysius''') ([[9. říjen|9. října]] [[1766]], [[Velichov]] u [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] – [[25. prosinec|25. prosince]] [[1842]], [[Praha]]) byl český [[hudební skladatel]], [[hudební vědec]] a [[pedagog]].
'''Bedřich Diviš Weber''' (také '''Friedrich Dionys''' nebo '''Dionysius''') ([[9. říjen|9. října]] [[1766]], [[Velichov]] u [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] – [[25. prosinec|25. prosince]] [[1842]], [[Praha]]) byl český [[hudební skladatel]], [[hudební vědec]] a [[pedagog]].


==Život==
== Život ==
Nejprve studoval [[bohosloví]] a filosofii, později práva. Vedle toho studoval hudbu a ta se pro něj stala celoživotním zaměstnáním. V mládí se setkal s [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartem]] při jeho návštěvě [[Praha|Prahy]] a toto setkání ovlivnilo jeho hudební zaměření do budoucích let. Spolu se skladateli [[Václav Jan Křtitel Tomášek| Václavem Janem Tomáškem]] a [[Jan Nepomuk Augustin Vitásek|Janem Augustinem Vitáskem]] patřil ke konzervativnímu proudu pražského hudebního života, který neměl příliš pochopení pro nastupující [[romantismus]] v hudbě. To však nebránilo tomu, aby na koncertech, které organizoval, neuváděl postklasická díla [[Ludwig van Beethoven|Ludwiga van Beethovena]] a [[Carl Maria von Weber|Carla Marii von Webera]]. V roce [[1832]] dokonce uvedl 1. symfonii C-dur [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]].
Nejprve studoval [[bohosloví]] a filosofii, později práva. Vedle toho studoval hudbu a ta se pro něj stala celoživotním zaměstnáním. V mládí se setkal s [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartem]] při jeho návštěvě [[Praha|Prahy]] a toto setkání ovlivnilo jeho hudební zaměření do budoucích let. Spolu se skladateli [[Václav Jan Křtitel Tomášek|Václavem Janem Tomáškem]] a [[Jan Nepomuk Augustin Vitásek|Janem Augustinem Vitáskem]] patřil ke konzervativnímu proudu pražského hudebního života, který neměl příliš pochopení pro nastupující [[romantismus]] v hudbě. To však nebránilo tomu, aby na koncertech, které organizoval, neuváděl postklasická díla [[Ludwig van Beethoven|Ludwiga van Beethovena]] a [[Carl Maria von Weber|Carla Marii von Webera]]. V roce [[1832]] dokonce uvedl 1. symfonii C-dur [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]].


V roce [[1808]] reagoval na podnět pražské hudbymilovné šlechty k založení školy pro výchovu orchestrálních hudebníků. Po vzoru [[paříž]]ské a [[milán]]ské konzervatoře vypracoval organizační základy a osnovy. [[Napoleonské války]] vznik školy poněkud pozdržely, ale v roce [[1811]] mohl být zahájen první školní rok a on se tak stal prvním ředitelem [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoře]]. Sám na ní vyučoval a psal pro ni [[učebnice]]. V letech [[1839]]–[[1842]] byl vedle toho i ředitelem [[Varhanická škola v Praze|pražské varhanické školy]].
V roce [[1808]] reagoval na podnět pražské hudbymilovné šlechty k založení školy pro výchovu orchestrálních hudebníků. Po vzoru [[paříž]]ské a [[milán]]ské konzervatoře vypracoval organizační základy a osnovy. [[Napoleonské války]] vznik školy poněkud pozdržely, ale v roce [[1811]] mohl být zahájen první školní rok a on se tak stal prvním ředitelem [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoře]]. Sám na ní vyučoval a psal pro ni [[učebnice]]. V letech [[1839]]–[[1842]] byl vedle toho i ředitelem [[Varhanická škola v Praze|pražské varhanické školy]].
Řádek 21: Řádek 21:
Byl hudebníkem širokého zaměření. Kromě skladatelské, pedagogické a organizační činnosti byl významným hudebním teoretikem. Zabýval se technickým vývojem hudebních nástrojů a na žádost nejvyššího [[purkrabí]] Františka Antonína Kolovrata-Libštejnského zpracoval výsledky gubernální sběratelské akce, která probíhala v letech [[1819]]–[[1820]] a uspořádal historicky první sbírku lidových českých písní s nápěvy známou jako ''Kolovratský rukopis'' (''Sammlung böhmischern Nationallieder'' – [[1823]]).
Byl hudebníkem širokého zaměření. Kromě skladatelské, pedagogické a organizační činnosti byl významným hudebním teoretikem. Zabýval se technickým vývojem hudebních nástrojů a na žádost nejvyššího [[purkrabí]] Františka Antonína Kolovrata-Libštejnského zpracoval výsledky gubernální sběratelské akce, která probíhala v letech [[1819]]–[[1820]] a uspořádal historicky první sbírku lidových českých písní s nápěvy známou jako ''Kolovratský rukopis'' (''Sammlung böhmischern Nationallieder'' – [[1823]]).


==Dílo==
== Dílo ==
===Skladatelské dílo===
=== Skladatelské dílo ===
* ''König der Genien'' ([[opera]], 1800, Praha)
* ''König der Genien'' ([[opera]], 1800, Praha)
* ''Kanzuma aneb Perla opět nalezená'' (také ''Boj o lásku'' – opera)
* ''Kanzuma aneb Perla opět nalezená'' (také ''Boj o lásku'' – opera)
Řádek 31: Řádek 31:
* Četné skladby pro klavír (i koncerty s orchestrem) a písně
* Četné skladby pro klavír (i koncerty s orchestrem) a písně


===Literární dílo===
=== Literární dílo ===
* ''Das Konservatorium der Musik zu Prag'' (informační spis – 1817)
* ''Das Konservatorium der Musik zu Prag'' (informační spis – 1817)
* ''Allgemeine theoretisch-praktische Vorschule der Musik'' (1828)
* ''Allgemeine theoretisch-praktische Vorschule der Musik'' (1828)
Řádek 37: Řádek 37:
* ''Allgemeine musikalische Zeichenlehre'' (1841)
* ''Allgemeine musikalische Zeichenlehre'' (1841)


===Hudební nástroje===
=== Hudební nástroje ===
* zlepšení konstrukce záklopkové soustavy [[lesní roh|lesních rohů]]
* zlepšení konstrukce záklopkové soustavy [[lesní roh|lesních rohů]]
* zlepšení konstrukce ventilů [[trubka|trubek]]
* zlepšení konstrukce ventilů [[trubka|trubek]]
* pákový systém přelaďování [[tympány|tympánů]]
* pákový systém přelaďování [[tympány|tympánů]]


==Literatura==
== Literatura ==
* ''Československý hudební slovník II (M–Ž)'', 1965, SHV, Praha
* ''Československý hudební slovník II (M–Ž)'', 1965, SHV, Praha


==Externí odkazy==
==Externí odkazy==
{{NK ČR|jn20011018068}}
* {{NK ČR|jn20011018068}}
* [http://www.prgcons.cz/historie Historie pražské konzervatoře]
* [http://www.prgcons.cz/historie Historie pražské konzervatoře]
* [http://books.google.com/books?id=gPYsAAAAYAAJ&printsec=frontcover&dq=Bedřich+Diviš+Weber&source=bl&ots=mp13JCPqQN&sig=q4XgHAaC1Y0pPS3njxE6bvMRQhE&hl=cs&ei=0MBKTdesGsfp Reprint díla ''„Theoretisch-praktisches Lehrbuch der Harmonielehre und das Generalbasses“'']
* [http://books.google.com/books?id=gPYsAAAAYAAJ&printsec=frontcover&dq=Bedřich+Diviš+Weber&source=bl&ots=mp13JCPqQN&sig=q4XgHAaC1Y0pPS3njxE6bvMRQhE&hl=cs&ei=0MBKTdesGsfp Reprint díla ''„Theoretisch-praktisches Lehrbuch der Harmonielehre und das Generalbasses“'']


{{Portály|Hudba}}
{{Portály|Hudba}}
{{DEFAULTSORT:Weber, Bedřich Diviš }}
{{DEFAULTSORT:Weber, Bedřich Diviš}}


[[Kategorie:Skladatelé klasické hudby]]
[[Kategorie:Skladatelé klasické hudby]]

Verze z 14. 3. 2014, 15:33

Bedřich Diviš Weber
Weberův portrét od Josefa Eduarda Teltschera
Weberův portrét od Josefa Eduarda Teltschera
Narození9. října 1766
Velichov
Úmrtí25. prosince 1842 (ve věku 76 let)
Praha
Národnostčeská
Povoláníhudební skladatel
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Diviš Weber (také Friedrich Dionys nebo Dionysius) (9. října 1766, Velichov u Karlových Varů – 25. prosince 1842, Praha) byl český hudební skladatel, hudební vědec a pedagog.

Život

Nejprve studoval bohosloví a filosofii, později práva. Vedle toho studoval hudbu a ta se pro něj stala celoživotním zaměstnáním. V mládí se setkal s Mozartem při jeho návštěvě Prahy a toto setkání ovlivnilo jeho hudební zaměření do budoucích let. Spolu se skladateli Václavem Janem Tomáškem a Janem Augustinem Vitáskem patřil ke konzervativnímu proudu pražského hudebního života, který neměl příliš pochopení pro nastupující romantismus v hudbě. To však nebránilo tomu, aby na koncertech, které organizoval, neuváděl postklasická díla Ludwiga van Beethovena a Carla Marii von Webera. V roce 1832 dokonce uvedl 1. symfonii C-dur Richarda Wagnera.

V roce 1808 reagoval na podnět pražské hudbymilovné šlechty k založení školy pro výchovu orchestrálních hudebníků. Po vzoru pařížské a milánské konzervatoře vypracoval organizační základy a osnovy. Napoleonské války vznik školy poněkud pozdržely, ale v roce 1811 mohl být zahájen první školní rok a on se tak stal prvním ředitelem Pražské konzervatoře. Sám na ní vyučoval a psal pro ni učebnice. V letech 1839–1842 byl vedle toho i ředitelem pražské varhanické školy.

Byl hudebníkem širokého zaměření. Kromě skladatelské, pedagogické a organizační činnosti byl významným hudebním teoretikem. Zabýval se technickým vývojem hudebních nástrojů a na žádost nejvyššího purkrabí Františka Antonína Kolovrata-Libštejnského zpracoval výsledky gubernální sběratelské akce, která probíhala v letech 1819–1820 a uspořádal historicky první sbírku lidových českých písní s nápěvy známou jako Kolovratský rukopis (Sammlung böhmischern Nationallieder – 1823).

Dílo

Skladatelské dílo

  • König der Genien (opera, 1800, Praha)
  • Kanzuma aneb Perla opět nalezená (také Boj o lásku – opera)
  • Mädchenmarkt (opera)
  • Kantáty, mše a drobnější chrámové skladby
  • Instrumentální koncerty
  • Taneční skladby (menuety, ländlery, čtverylky, ale i skladby pro dechovku)
  • Četné skladby pro klavír (i koncerty s orchestrem) a písně

Literární dílo

  • Das Konservatorium der Musik zu Prag (informační spis – 1817)
  • Allgemeine theoretisch-praktische Vorschule der Musik (1828)
  • Theoretisch-praktisches Lehrbuch der Harmonielehre und das Generalbasses (4 svazky v letech 1830–1834)
  • Allgemeine musikalische Zeichenlehre (1841)

Hudební nástroje

Literatura

  • Československý hudební slovník II (M–Ž), 1965, SHV, Praha

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bedřich_Diviš_Weber&oldid=11306142“