Friedrich Heiler: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 13. 3. 2014, 15:25

Friedrich Heiler (30. ledna 1892 - 18. dubna 1967) byl německý religionista a filozof náboženství. Je jedním z nejvýznamnějších představitelů konfesijní religionistiky

Život

Heiler pocházel z rodiny římských katolíků. Narodil se v Mnichově, kde se věnoval studiu orientalistiky, teologie a filosofie. Roku 1917 zde ukončuje studia a začíná zde působit jako lektor. Roku 1920 opouští místo v Mnichově a začíná působit jako profesor srovnávacích dějin náboženství na univerzitě v Marburku. V této době se setkává s Nathanem Söderblomem, který na něj měl velký vliv. Díky Söderblomovi přestává být katolíkem a uchyluje se k ekumenistické myšlence. Söderblom ho seznamuje s Rudolfem Ottem, se kterým položili základ religionistiky na Marburské univerzitě. Po 2. světové válce se zapojil do restrukturalizace univerzity jako děkan filosofické fakulty. V roce 1960 byl pověřen vedením X. kongresu Association for the Study of the History of Religion (Mezinárodní asociace pro studium dějin náboženství) (IASHR) (dnes IHAR). Tento kongres byl jedním z nejzásadnějších v dějinách organizace, zejména díky svému zaměření na metodologické postupy ve srovnávací religionistice. V roce 1962 se Heiler vrací do Mnichova, kde pět let na to umírá.

Dílo

Heilerovo dílo se zaměřuje na fenomenologii náboženství. Tu považoval za základ komparativní religionistiky. Snažil se také o adekvátní typologii náboženství, která by byla východiskem srovnávací religionistiky. Heiler nabídl svůj koncept systematiky religionistiky. Za nejdůležitější považuje fenomenologii náboženství, kterou doplňuje psychologie náboženství a sociologie náboženství. Fenomenologie náboženství společně s těmito obory se mají dobrat podstaty náboženství. „Korunkou religionistiky“ pak měla být filozofie náboženství.

Bibliografie

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Friedrich Heiler
1918 - Die buddhistische Versenkung. Eine religionsgeschichtliche Untersuchung
1918 - Luthers religionsgeschichtliche Bedeutung
1920 - Das Wesen des Katholizismus
1921 - Katholischer und evangelischer Gottesdienst
1923 - Der Katholizismus, seine Idee und seine Erscheinung
1925 - Die Mystik in den Upanishaden, Untersuchungen zur Geschichte des Buddhismus und verwandter Gebiete
1927 - Die Wahrheit Sundar Singhs. Neue Dokumente zum Sadhustreit
1950 - Die Stellung der Frau in den ausserchristlichen Religionen und im Christentum
1961 - Erscheinungsformen und Wesen der Religion

Související články

Rudolf Otto

Literatura

Horyna, Břetislav; Pavlincová, Helena: Dějiny religionistiky (Olomouc: Olomouc, 2001).

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 == Život ==
-Heiler pocházel z rodiny [[římskokatolická církev|římských katolíků]]. Narodil se v [[Mnichov]]ě, kde se věnoval studiu [[orientalistika|orientalistiky]], [[teologie]] a [[filosofie]]. Roku [[1917]] zde ukončuje studia a začíná zde působit jako lektor. Roku [[1920]] opouští místo v Mnichově a začíná působit jako profesor srovnávacích dějin náboženství na univerzitě v Marburku. V této době se setkává s [[Nathan Söderblom|Nathanem Söderblomem]], který na něj měl velký vliv. Díky Söderblomovi přestává být katolíkem a uchyluje se k ekumenistické myšlence. Söderblom ho  seznamuje s [[Rudolf Otto|Rudolfem Ottem]], se kterým položili základ religionistiky na Marburské univerzitě. Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] se zapojil do restrukturalizace univerzity jako děkan filosofické fakulty. V roce [[1960]] byl pověřen vedením X. kongresu ''Association for the Study of the History of Religion (Mezinárodní asociace pro studium dějin náboženství) (IASHR)'' (dnes IHAR). Tento kongres byl jedním z nejzásadnějších v dějinách organizace, zejména díky svému zaměření na metodologické postupy ve srovnávací religionistice. V roce [[1962]] se Heiler vrací do Mnichova, kde pět let na to umírá.
+Heiler pocházel z rodiny [[římskokatolická církev|římských katolíků]]. Narodil se v [[Mnichov]]ě, kde se věnoval studiu [[orientalistika|orientalistiky]], [[teologie]] a [[filosofie]]. Roku [[1917]] zde ukončuje studia a začíná zde působit jako lektor. Roku [[1920]] opouští místo v Mnichově a začíná působit jako profesor srovnávacích dějin náboženství na univerzitě v Marburku. V této době se setkává s [[Nathan Söderblom|Nathanem Söderblomem]], který na něj měl velký vliv. Díky Söderblomovi přestává být katolíkem a uchyluje se k ekumenistické myšlence. Söderblom ho seznamuje s [[Rudolf Otto|Rudolfem Ottem]], se kterým položili základ religionistiky na Marburské univerzitě. Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] se zapojil do restrukturalizace univerzity jako děkan filosofické fakulty. V roce [[1960]] byl pověřen vedením X. kongresu ''Association for the Study of the History of Religion (Mezinárodní asociace pro studium dějin náboženství) (IASHR)'' (dnes IHAR). Tento kongres byl jedním z nejzásadnějších v dějinách organizace, zejména díky svému zaměření na metodologické postupy ve srovnávací religionistice. V roce [[1962]] se Heiler vrací do Mnichova, kde pět let na to umírá.
 == Dílo ==
@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 == Bibliografie ==
-{{NK ČR|skuk0002938}}
+* {{NK ČR|skuk0002938}}
 * 1918 - ''Die buddhistische Versenkung. Eine religionsgeschichtliche Untersuchung''
 * 1918 - ''Luthers religionsgeschichtliche Bedeutung''
@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 == Související články ==
-*[[Rudolf Otto]]
+* [[Rudolf Otto]]
 == Literatura ==