Francesco Maria Sforza: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo, doplnění
m narovnání přesměrování
Řádek 7: Řádek 7:
Gian Galeazzo byl sice nejstarším synem svého otce, ale v době jeho smrti v roce [[1476]] nebyl ještě plnoletý a vlády se ujal strýc jeho otce, [[Lodovico Sforza|Lodovico]]. Cílevědomý [[regent]] toužil získat postavení svého synovce, a proto uzavřel dohodu s budoucím [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císařem]] [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliánem I.]] 13. listopadu roku [[1393]]. Provdal bohatou neteř [[Bianca Marie Sforza|Blanku Marii]] za císaře, který mu slíbil vévodský titul.
Gian Galeazzo byl sice nejstarším synem svého otce, ale v době jeho smrti v roce [[1476]] nebyl ještě plnoletý a vlády se ujal strýc jeho otce, [[Lodovico Sforza|Lodovico]]. Cílevědomý [[regent]] toužil získat postavení svého synovce, a proto uzavřel dohodu s budoucím [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císařem]] [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliánem I.]] 13. listopadu roku [[1393]]. Provdal bohatou neteř [[Bianca Marie Sforza|Blanku Marii]] za císaře, který mu slíbil vévodský titul.


Nedlouho poté (22. října [[1394]]) zemřel Gian Galeazzo, Františkův otec. František byl představen regentské radě, která však s ohledem na nebezpečí hrozící od [[Seznam francouzských králů|francouzského krále]] [[Karel VIII. Francouzský|Karla VIII.]] zvolila za nového vévodu místo právoplatného následníka (Františku Mariovi v té době byly necelé čtyři roky) Lodovica Sforzu. V prosinci roku 1394 spolu s matkou a příbuzenstvem sídlil v [[Castello Sforzesco]] v Miláně.
Nedlouho poté (22. října [[1394]]) zemřel Gian Galeazzo, Františkův otec. František byl představen regentské radě, která však s ohledem na nebezpečí hrozící od [[Seznam francouzských panovníků|francouzského krále]] [[Karel VIII. Francouzský|Karla VIII.]] zvolila za nového vévodu místo právoplatného následníka (Františku Mariovi v té době byly necelé čtyři roky) Lodovica Sforzu. V prosinci roku 1394 spolu s matkou a příbuzenstvem sídlil v [[Castello Sforzesco]] v Miláně.


Roku [[1497]] Isabela s příbuzenstvem opustili Ludovicův dvůr, František však zde zůstal. Roku [[1499]] francouzský král [[Ludvík XII.]] uskutečnil výpravu proti Milánu a Ludovico zbavený spojenců byl následně zajat a internován ve Francii, kde roku [[1500]] zemřel. Francesco byl králem zajat rovněž, byl odvezen do [[Francie]] a zde umístěn v [[Benediktini|benediktinském]] [[klášter|klášteře]] u [[Tours]].
Roku [[1497]] Isabela s příbuzenstvem opustili Ludovicův dvůr, František však zde zůstal. Roku [[1499]] francouzský král [[Ludvík XII.]] uskutečnil výpravu proti Milánu a Ludovico zbavený spojenců byl následně zajat a internován ve Francii, kde roku [[1500]] zemřel. Francesco byl králem zajat rovněž, byl odvezen do [[Francie]] a zde umístěn v [[Řád svatého Benedikta|benediktinském]] [[klášter|klášteře]] u [[Tours]].


Přes snahy matky Isabely i tety Blanky Marie, manželky římského císaře Maxmiliána I., se nepodařilo pro Franceska milánský trůn získat; milánským vládcem se stal francouzský král.
Přes snahy matky Isabely i tety Blanky Marie, manželky římského císaře Maxmiliána I., se nepodařilo pro Franceska milánský trůn získat; milánským vládcem se stal francouzský král.

Verze z 10. 2. 2014, 18:29

Portrét Francesco Maria

Francesco Maria Sforza, česky: František Maria Sforza (30. ledna 1491 – leden 1512), hrabě z Pavie, byl jediným synem milánského vévody z rodu Sforzů Giana Galeazza Sforzy (1469–1494) a neapolské princezny Isabely.

Život

Jeho otcem byl Gian Galeazzo Maria (1469–1494), syn milánského vévody Galeazza Marii a savojské princezny Bony. Matka Isabela se narodila z manželství neapolského krále Alfonse II. s milánskou princeznou Ippolitou, dcerou milánského vévody Francesca I., který byl rovněž otcem Galeazza Marii. Sňatek jeho rodičů se uskutečnil v roce 1489. Mladší sestrou Francescovou byla Bona Sforza, pozdější polská královna.

Gian Galeazzo byl sice nejstarším synem svého otce, ale v době jeho smrti v roce 1476 nebyl ještě plnoletý a vlády se ujal strýc jeho otce, Lodovico. Cílevědomý regent toužil získat postavení svého synovce, a proto uzavřel dohodu s budoucím císařem Maxmiliánem I. 13. listopadu roku 1393. Provdal bohatou neteř Blanku Marii za císaře, který mu slíbil vévodský titul.

Nedlouho poté (22. října 1394) zemřel Gian Galeazzo, Františkův otec. František byl představen regentské radě, která však s ohledem na nebezpečí hrozící od francouzského krále Karla VIII. zvolila za nového vévodu místo právoplatného následníka (Františku Mariovi v té době byly necelé čtyři roky) Lodovica Sforzu. V prosinci roku 1394 spolu s matkou a příbuzenstvem sídlil v Castello Sforzesco v Miláně.

Roku 1497 Isabela s příbuzenstvem opustili Ludovicův dvůr, František však zde zůstal. Roku 1499 francouzský král Ludvík XII. uskutečnil výpravu proti Milánu a Ludovico zbavený spojenců byl následně zajat a internován ve Francii, kde roku 1500 zemřel. Francesco byl králem zajat rovněž, byl odvezen do Francie a zde umístěn v benediktinském klášteře u Tours.

Přes snahy matky Isabely i tety Blanky Marie, manželky římského císaře Maxmiliána I., se nepodařilo pro Franceska milánský trůn získat; milánským vládcem se stal francouzský král.

V lednu roku 1512, ve věku 21 let, podlehl Francesco Maria zranění, které utrpěl po pádu s koně při lovu.