Granát (minerál): Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 53 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q105368) |
m sjednocení infoboxů |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox minerál |
{{Infobox - minerál |
||
| název=Granát |
| název = Granát |
||
| obrázek=Granat, Madagaskar.JPG |
| obrázek = Granat, Madagaskar.JPG |
||
| |
| popisek = Granát, Madagaskar |
||
| |
| kategorie = Minerál |
||
| vzorec=proměnlivý |
| vzorec = proměnlivý |
||
| barva=různá podle odrůd |
| barva = různá podle odrůd |
||
| vzhled=rombododekaedry,<br />hexaoktoedry |
| vzhled = rombododekaedry,<br />hexaoktoedry |
||
| soustava=krychlová |
| soustava = krychlová |
||
| tvrdost=6,5–7,5 |
| tvrdost = 6,5–7,5 |
||
| lesk=skelný, matný,<br />hedvábný |
| lesk = skelný, matný,<br />hedvábný |
||
| štěpnost=nedokonalá |
| štěpnost = nedokonalá |
||
| index= |
| index lomu = |
||
| vryp=bílý s barevným <br />nádechem |
| vryp = bílý s barevným <br />nádechem |
||
| hustota=3,4–4,6 |
| hustota = 3,4–4,6 |
||
| rozpustnost= |
| rozpustnost = |
||
| ostatní= |
| ostatní = |
||
}} |
}} |
||
Jako '''granáty''' (Hagones, 1250), označujeme skupinu krychlových [[minerál]]ů, nesosilikátů s komplikovaným chemickým vzorcem obecného tvaru |
Jako '''granáty''' (Hagones, 1250), označujeme skupinu krychlových [[minerál]]ů, nesosilikátů s komplikovaným chemickým vzorcem obecného tvaru X</sup><sub>3</sub>Z<sub>2</sub>[SiO<sub>4</sub>]<sub>3</sub>, kde: |
||
* X = [[Vápník|Ca]], [[Hořčík|Mg]], [[Železo|Fe<sup>2+</sup>]], [[Mangan|Mn]] (dvojmocné [[kationt]]y) |
* X = [[Vápník|Ca]], [[Hořčík|Mg]], [[Železo|Fe<sup>2+</sup>]], [[Mangan|Mn]] (dvojmocné [[kationt]]y) |
||
* Z = [[Hliník|Al]], [[Železo|Fe<sup>3+</sup>]], [[Chrom|Cr]], [[Vanad|V<sup>3+</sup>]], [[Zirkonium|Zr]], [[Titan (prvek)|Ti]] (trojmocné [[kationt]]y) |
* Z = [[Hliník|Al]], [[Železo|Fe<sup>3+</sup>]], [[Chrom|Cr]], [[Vanad|V<sup>3+</sup>]], [[Zirkonium|Zr]], [[Titan (prvek)|Ti]] (trojmocné [[kationt]]y) |
||
Řádek 77: | Řádek 77: | ||
* Vzorkovna družstva Český granát v Turnově. |
* Vzorkovna družstva Český granát v Turnově. |
||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
*Hyršl, Jaroslav: Nový gemologický výzkum údajných největších českých granátů; in: časopis Minerál, č. 5, 2000, s. 415 - 418. |
*Hyršl, Jaroslav: Nový gemologický výzkum údajných největších českých granátů; in: časopis Minerál, č. 5, 2000, s. 415 - 418. |
||
*Kouřimský, Jiří: Drahé kameny v mineralogické sbírce Národního muzea v Praze. NM Praha 1968 |
*Kouřimský, Jiří: Drahé kameny v mineralogické sbírce Národního muzea v Praze. NM Praha 1968 |
Verze z 17. 9. 2013, 23:28
Granát | |
---|---|
Granát, Madagaskar | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | proměnlivý |
Identifikace | |
Barva | různá podle odrůd |
Vzhled krystalu | rombododekaedry, hexaoktoedry |
Soustava | krychlová |
Tvrdost | 6,5–7,5 |
Lesk | skelný, matný, hedvábný |
Štěpnost | nedokonalá |
Vryp | bílý s barevným nádechem |
Hustota | 3,4–4,6 g ⋅ cm−3 |
Jako granáty (Hagones, 1250), označujeme skupinu krychlových minerálů, nesosilikátů s komplikovaným chemickým vzorcem obecného tvaru X3Z2[SiO4]3, kde:
Název pochází z latinského granatum malum – granátové jablko.
Původ
Převážně metasomatický, zřídka magmatický. Druhotně sedimentární.
Morfologie
Zpravidla tvoří rombododekaedrické a hexaoktoedrické krystaly. Zrnité a kompaktní agregáty jsou méně časté. V náplavech se vyskytují jednotlivá zrna nebo ohlazené oblázky.
Vlastnosti
Většina vlastností je společná.
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5–7,5, křehký, hustota 3,4–4,6 g/cm³, štěpnost velmi nedokonalá podle {110}, lom nerovný, lasturnatý, tříštivý.
- Optické vlastnosti: Barva: různá podle odrůdy. Lesk skelný, matný, hedvábný, průhlednost: průsvitný až neprůhledný, vryp bílý nebo s nádechem podle zabarvení odrůdy.
- Chemické vlastnosti: Složení variabilní, nestálé, příměsi Fe, Mg, Mn, Ca, Al, Ti, Cr, V, Zr aj. V kyselinách nerozpustné s výjimkou andraditu. Lehce se taví kromě granátů obsahujících chróm (knorringit, uvarovit).
Minerály skupiny granátu
- Almandin – Fe2+3Al2[SiO4]3 – hnědočervený až černý
- Andradit – Ca3Fe3+2[SiO4]3 – různé odstíny červené, žluté, zelené, hnědé a černé
- Calderit – (Mn2+,Ca)3(Fe3+,Al)2[SiO4]3
- Goldmanit – Ca3(V3+,Al,Fe3+)2[SiO4]3
- Grosulár – Ca3Al2[SiO4]3 – světle zelený až jantarově žlutý nebo sytě hnědý
- Hibschit – Ca3Al2[(OH)6-1|(SiO4)1,5-2,5]
- Katoit – Ca3Al2[(OH)8-6|(SiO4)1-1,5]
- Kimzeyit – Ca3(Zr,Ti)2[(Si,Al,Fe3+)O4]3
- Knorringit – Mg3Cr2[SiO4]3
- Majorit – Mg3(Fe2+,Si,Al)2[SiO4]3
- Morimotoit – Ca3(Ti,Fe2+,Fe3+)2[(Si,Fe3+)O4]3(?)
- Pyrop – Mg3Al2[SiO4]3 – krvavě rudý až černý
- Schorlomit – Ca3(Ti,Fe3+)2[(Si,Fe3+,Fe2+)O4]3
- Spessartin – Mn2+3Al2[SiO4]3 – tmavočervený až hnědočervený
- Uvarovit – Ca3Cr2[SiO4]3 – smaragdově zelený
Podobné minerály
sfalerit, leucit, eudialyt, spinel, rubín
Využití
Technické užití: řezné, brusné a vrtné nástroje. V klenotnictví některé odrůdy jako drahý kámen (fasetové brusy, kabošony).
Naleziště
Hojný minerál.
- uvedeno u jednotlivých odrůd.
Nejvzácnější jsou pyropy s efektem změny barvy jako u alexandritu, na denním a umělém osvětlení, velmi drahé jsou smaragdově zelené tsavority z Tanzanie, démantoidy z Ruska, levnější jsou oranžové spessartiny, vyhledávaný je rodolit, rhodolith granát, pyralmandin je směs pyropu a almandinu, nádherné malinové barvy. Indové a Římané již ve starověku užívali hojně grosulár,oranžový až medový hesonit, protože věřili, že odvrací zlo, kámen gomedha, gomeda. Almandin fialové a pyrop jiskřivě červené barvy jsou klasické kameny. Pyropy se nacházejí v Česku zejména v Českém středohoří, menší naleziště v Podkrkonoší u Nové Paky, nekvalitní pyropy také v okolí Kolína nad Labem. Významná světová naleziště jsou v Jihoafrické republice, Tanzanii, Arizoně, na Sibiři v Jakutsku; almandin se těží v Indii, na Srí Lance, v Tanzanii, démantoid v Rusku, Tsavorit v Tanzanii, spessartin v Mozambiku, hesonit na Srí Lance a v Africe, barvoměnné granáty na Madagaskaru, rodolit na Srí Lance, v Tanzanii a Zambii.
Historie
Podle českého mineraloga J. Hyršla a historičky D. Stehlíkové se pyropy, (české granáty, Bohemian garnets) nacházejí po celé Evropě od Pyrenejí po Kavkaz již v archeologických nálezech klenotů Germánů (Vizigótů, Ostrogótů, Merovejců) a stepních národů z období stěhování národů, tj. od 5. do 8. století, kdy patřily k výnosným exportním surovinám. Vyhledávali je pro výjimečnou kvalitu (tvrdost, nespalitelnost) a malé rozměry, takže se snadno daly zasazovat do šperků jen navzájem ohlazené, bez broušení.
Sbírky historického šperku, galanterie a nádobí zdobeného českými granáty má několik českých muzeí:
- Největší umělecká sbírka o více než 600 příkladech z období od středověku do poloviny 20. století je v Národním muzeu v Praze, v tamější mineralogické sbírce je také největší kolekce nebroušených granátů.
- Další významné kolekce:
- Muzeum českého granátu v Třebenicích, poblíž městečka se pyropy těží.
- Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.
- Moravská galerie v Brně.
- Muzeum Českého ráje v Turnově.
- Vzorkovna družstva Český granát v Turnově.
Literatura
- Hyršl, Jaroslav: Nový gemologický výzkum údajných největších českých granátů; in: časopis Minerál, č. 5, 2000, s. 415 - 418.
- Kouřimský, Jiří: Drahé kameny v mineralogické sbírce Národního muzea v Praze. NM Praha 1968
- Kouřimský a kolektiv: Sborník Granat (německy), 1997
- Stehlíková, Dana: Carbunculus, granatus, zrnakoč. NM Praha 2002
- Stehlíková, Dana: The Bohemian Garnet. Praha 2004
- Vokáčová, Věra: Český granát, katalog výstavy UPM Praha 1985
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu granát na Wikimedia Commons