Ivar Giaever: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
G3robot (diskuse | příspěvky)
138 738 editací
m →‎Reference: unifikace nadpisu za použití AWB
m typ
Řádek 12: Řádek 12:
'''Ivar Giaever''' (''Giæver'', * [[5. duben|5. dubna]] [[1929]], [[Bergen]], [[Norsko]]) je fyzik, který spolu s [[Leo Esaki|Leem Esakim]] a [[Brian David Josephson|Brianem Josephsonem]] v roce [[1973]] získal [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] „za objevy týkající se [[tunelový jev|tunelování]] v [[Fyzika pevných látek|pevných látkách]]“.<ref name="Nobelpressrelease">[http://nobelprize.org/nobel_prizes/physics/laureates/1973/press.html Tisková zpráva Nobelovy ceny]</ref> Jeho podíl byl konkrétně za „experimentální objevy týkající se tunelování v [[polovodič]]ích a [[Fyzika pevných látek|supravodičích]]“.<ref name="Nobelcitation">[http://nobelprize.org/nobel_prizes/physics/laureates/1973/index.html Citace z Nobelprize.org]</ref> Giaver je [[emeritní profesor|emeritním profesorem]] na [[Rensselaer Polytechnic Institute]], profesorem na [[Univerzita v Oslu|Univerzitě v Oslu]] a předsedou společnosti Applied Biophysics.<ref name="homepage">[http://www.rpi.edu/~giaevi/ Stránka Ivara Geaevera na Rensselaer Polytechnic Institute]</ref>
'''Ivar Giaever''' (''Giæver'', * [[5. duben|5. dubna]] [[1929]], [[Bergen]], [[Norsko]]) je fyzik, který spolu s [[Leo Esaki|Leem Esakim]] a [[Brian David Josephson|Brianem Josephsonem]] v roce [[1973]] získal [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] „za objevy týkající se [[tunelový jev|tunelování]] v [[Fyzika pevných látek|pevných látkách]]“.<ref name="Nobelpressrelease">[http://nobelprize.org/nobel_prizes/physics/laureates/1973/press.html Tisková zpráva Nobelovy ceny]</ref> Jeho podíl byl konkrétně za „experimentální objevy týkající se tunelování v [[polovodič]]ích a [[Fyzika pevných látek|supravodičích]]“.<ref name="Nobelcitation">[http://nobelprize.org/nobel_prizes/physics/laureates/1973/index.html Citace z Nobelprize.org]</ref> Giaver je [[emeritní profesor|emeritním profesorem]] na [[Rensselaer Polytechnic Institute]], profesorem na [[Univerzita v Oslu|Univerzitě v Oslu]] a předsedou společnosti Applied Biophysics.<ref name="homepage">[http://www.rpi.edu/~giaevi/ Stránka Ivara Geaevera na Rensselaer Polytechnic Institute]</ref>


V roce [[1952]] získal [[inženýr]]ský titul na [[Norská univerzita vědy a techniky|Norském technickém instutu]]. O dva roky později odjel z [[Norsko|Norska]] do [[Kanada|Kanady]], kde pracoval ve společnosti [[General Electric]]. O další dva roky později se přestěhoval do [[Spojené státy americké|Spojených států]] a v roce [[1958]] začal pracovat ve výzkumném a vývojovém centru General Electric v [[Schenectady]] ve státě [[New York (stát)|New York]]. V roce [[1964]] získal titul [[Ph.D.]] na [[Rensselaer Polytechnic Institute]] a také americké občanství.<ref name="nobelbio">[http://nobelprize.org/nobel_prizes/physics/laureates/1973/giaever-bio.html Biografie na Nobelprize.org]</ref>
V roce [[1952]] získal [[inženýr]]ský titul na [[Norská univerzita vědy a techniky|Norském technickém institutu]]. O dva roky později odjel z [[Norsko|Norska]] do [[Kanada|Kanady]], kde pracoval ve společnosti [[General Electric]]. O další dva roky později se přestěhoval do [[Spojené státy americké|Spojených států]] a v roce [[1958]] začal pracovat ve výzkumném a vývojovém centru General Electric v [[Schenectady]] ve státě [[New York (stát)|New York]]. V roce [[1964]] získal titul [[Ph.D.]] na [[Rensselaer Polytechnic Institute]] a také americké občanství.<ref name="nobelbio">[http://nobelprize.org/nobel_prizes/physics/laureates/1973/giaever-bio.html Biografie na Nobelprize.org]</ref>


Výzkum, který později vedl ke získání Nobelovy ceny, prováděl v roce [[1960]]. Po tom, co [[Leo Esaki|Esaki]] v roce [[1958]] objevil [[tunelový jev]] u [[elektron]]ů v [[polovodič]]ích, Giaver prokázal tento jev i u [[supravodič]]ů.<ref>Giaever, I. (1960). "Energy Gap in Superconductors Measured by Electron Tunneling". Physical Review Letters 5: 147–148. [[Digital Object Identifier|doi]]:[http://link.aps.org/doi/10.1103/PhysRevLett.5.147 10.1103/PhysRevLett.5.147].</ref> Jeho experimenty podnítily teoretického fyzika [[Brian Josephson|Briana Josephsona]] ke studiu tohoto jevu, při němž v roce [[1962]] předpověděl [[Josephsonův jev]]. Esaki a Giaever získali půlku Nobelovy ceny za rok [[1973]] a Josephson získal druhou půlku.<ref name="Nobelpressrelease" />
Výzkum, který později vedl ke získání Nobelovy ceny, prováděl v roce [[1960]]. Po tom, co [[Leo Esaki|Esaki]] v roce [[1958]] objevil [[tunelový jev]] u [[elektron]]ů v [[polovodič]]ích, Giaver prokázal tento jev i u [[supravodič]]ů.<ref>Giaever, I. (1960). "Energy Gap in Superconductors Measured by Electron Tunneling". Physical Review Letters 5: 147–148. [[Digital Object Identifier|doi]]:[http://link.aps.org/doi/10.1103/PhysRevLett.5.147 10.1103/PhysRevLett.5.147].</ref> Jeho experimenty podnítily teoretického fyzika [[Brian Josephson|Briana Josephsona]] ke studiu tohoto jevu, při němž v roce [[1962]] předpověděl [[Josephsonův jev]]. Esaki a Giaever získali půlku Nobelovy ceny za rok [[1973]] a Josephson získal druhou půlku.<ref name="Nobelpressrelease" />

Verze z 22. 7. 2013, 16:32

Šablona:Infobox Vědec

Ivar Giaever (Giæver, * 5. dubna 1929, Bergen, Norsko) je fyzik, který spolu s Leem Esakim a Brianem Josephsonem v roce 1973 získal Nobelovu cenu za fyziku „za objevy týkající se tunelování v pevných látkách“.[1] Jeho podíl byl konkrétně za „experimentální objevy týkající se tunelování v polovodičích a supravodičích“.[2] Giaver je emeritním profesorem na Rensselaer Polytechnic Institute, profesorem na Univerzitě v Oslu a předsedou společnosti Applied Biophysics.[3]

V roce 1952 získal inženýrský titul na Norském technickém institutu. O dva roky později odjel z Norska do Kanady, kde pracoval ve společnosti General Electric. O další dva roky později se přestěhoval do Spojených států a v roce 1958 začal pracovat ve výzkumném a vývojovém centru General Electric v Schenectady ve státě New York. V roce 1964 získal titul Ph.D. na Rensselaer Polytechnic Institute a také americké občanství.[4]

Výzkum, který později vedl ke získání Nobelovy ceny, prováděl v roce 1960. Po tom, co Esaki v roce 1958 objevil tunelový jev u elektronů v polovodičích, Giaver prokázal tento jev i u supravodičů.[5] Jeho experimenty podnítily teoretického fyzika Briana Josephsona ke studiu tohoto jevu, při němž v roce 1962 předpověděl Josephsonův jev. Esaki a Giaever získali půlku Nobelovy ceny za rok 1973 a Josephson získal druhou půlku.[1]

Jeho pozdější výzkum se soustředil hlavně na biofyziku. V roce 1969 prováděl výzkum na Univerzitě v Cambridgi v Anglii a pokračoval v něm po návratu do Spojených států.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Tisková zpráva Nobelovy ceny
  2. ↑ Citace z Nobelprize.org
  3. ↑ Stránka Ivara Geaevera na Rensselaer Polytechnic Institute
  4. ↑ a b Biografie na Nobelprize.org
  5. ↑ Giaever, I. (1960). "Energy Gap in Superconductors Measured by Electron Tunneling". Physical Review Letters 5: 147–148. doi:10.1103/PhysRevLett.5.147.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Giaver na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Šablona:Nositelé Nobelovy ceny za fyziku 1951-1975

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ivar_Giaever&oldid=10561066“