Soudní okres Tanvald
Soudní okres Tanvald | |
---|---|
Území | |
Sídlo okresu | Tanvald |
Kraj | Boleslavský |
Zeměpisné souřadnice | 50°44′15″ s. š., 15°18′21″ v. d. |
Vznik | 1849 |
Zánik | 1949 |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 29 229 (1900) |
Počet obcí | 8 |
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Soudní okres Tanvald (německy Gerichtsbezirk Tannwald) je historický okres podřízený správě okresního soudu v Tanvaldu v zemích Koruny české. Zahrnoval oblasti západní části severních Čech. Centrem a sídlem soudního okresu bylo město Tanvald.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původní patrimoniální jurisdikce byla v Rakouském císařství zrušena po revoluci v letech 1848/49 a byla nahrazena okresními, krajskými a zemskými soudy, k jejichž vytvoření došlo 6. července 1849 podle osnovy ministra spravedlnosti a po schválení císaře Františka Josefa I.[1] Soudní okres Tanvald (zpočátku také „Morchenstern“) nejprve náležel do Boleslavského kraje a v roce 1854 zahrnoval osm katastrálních obcí Albrechtice (Albrechtsdorf), Jiřetín (Georgenthal), Smržovka (Morchenstern), Polubný (Polaun), Příchovice (Přichovic), Rejdice (Neidlic), Šumburk (Schumburg) a Tanvald (Tannwald).[2] Tanvaldský soudní okres v rámci rozdělení politické správy od soudní v roce 1868[3] spolu se soudním okresem Jablonec nad Nisou utvořil okres Jablonec nad Nisou.[4]
V roce 1869 žilo v soudním okrese Tanvald 21 100 osob,[5] v roce 1900 to bylo 29 229 osob.[6]
V soudním okrese Tanvald žilo v roce 1910 31 682 osob, z toho 28 144 Němců (88,8 %) a 3 175 českojazyčného obyvatelstva (10,0 %).[7] V soudním obvodu kromě toho žilo 363 dalších občanů nebo jiných státních přílušníků.[8]
Vzhledem k hraničním ujednáním vyplývajících ze závěrů Saintgermainské smlouvy z 10. září 1919 připadl soudní okres Tanvald jako celek k nově vzniklému Československu, přičemž rozdělení soudů zůstalo v podstatě totžné až do roku 1938. Po Mnichovské dohodě byl okrsek připojen k zemskému okresu Jablonec nad Nisou. Po druhé světové válce spadalo území do okresu Jablonec nad Nisou.
V rámci správní reformy z roku 2003 přešly úřední správní pravomoci na obce a Liberecký kraj, do nějž okolí Tanvaldu náleží od počátku 21. století.
Soudní obvod[editovat | editovat zdroj]
Na konci roku 1914 zahrnoval soudní obvod osm obcí Albrechtice (Albrechtsdorf), Antonínov (Antoniwald), Desná (Dessendorf), Smržovka (Morchenstern), Polubný (Polaun), Šumburk nad Desnou (Schumburg an der Desse), Příchovice (Stephansruh) a Tanvald (Tannwald).
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gerichtsbezirk Tannwald na německé Wikipedii.
- ↑ Landes-Gesetz- und Regierungs-Blatt für das Kronland Böhmen (Dritte Abtheilung des Ergänzungs-Bandes) 1849, Nr. 110: „Organisirung der Gerichte in dem Kronlande Böhmen.“
- ↑ Landes-Regierungs-Blatt für das Königreich Böhmen 1854, I. Abtheilung, XLVII. Stück, Nr. 277: „Verordnung der Ministerien des Inneren, der Justiz und der Finanzen vom 9. Oktober 1854, betreffen die politische und gerichtliche Organisirung des Königreichs Böhmen“
- ↑ Reichs-Gesetz-Blatt für das Kaiserthum Oesterreich. Jahrgang 1868, XVII. Stück, Nr. 44. „Gesetz vom 19. Mai 1868 über die Einrichtung der politischen Verwaltungsbehörden in den Königreichen ...“
- ↑ Reichs-Gesetz-Blatt für das Kaiserthum Oesterreich. Jahrgang 1868, XLI. Stück, Nr. 101: Verordnung vom 10. Juli 1868, die Durchführung des Gesetzes vom 19. Mai 1868 (Reichs-Gesetz-Blatt Nr. 44) in Böhmen, Dalmatien, Oesterreich unter und ob der Enns, Steiermark, Kärnthen, Bukowina, Mähren, Schlesien, Tirol und Vorarlberg, Istrien, Görz und Gradiska betreffend.
- ↑ Böhmische k. k. Statthalterei (Hrsg.): Orts-Repertorium des Königreiches Böhmen. Mit Benützung der von der k .k. statistischen Central-Commission zusammengestellten Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1869 herausgegeben. Prag 1872, S. 7
- ↑ C.k. místodržitelství (Hrsg.): Seznam míst v Království českém. K rozkazu c. k. místodržitelství na základě úřadních udání sestaven. Prag 1907, S. 133
- ↑ In der Volkszählung wurden Personen mit böhmischer, mährischer und slowakischer Umgangssprache zusammengefasst
- ↑ k. k. Statistische Zentralkommission (Hrsg.): Spezialortsrepertorium von Böhmen. Bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910. Wien 1915, S. 104
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- k. k. Statistische Zentralkommission (Hrsg.): Spezialortsrepertorium von Böhmen. Bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910. Wien 1915 (Spezialortsrepertorien der österreichischen Länder)