Sociální síť (sociologie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Sociální síť je sociální struktura tvořená množinou sociálních aktérů (jedinců nebo organizací) a množinou vazeb mezi dvojicemi těchto aktérů. V grafu, který sociální síť znázorňuje, odpovídají aktérům uzly a vztahům hrany. Analýza sociálních sítí se používá pro nalezení lokálních i globálních pravidelností, hledání vlivných aktérů a výzkum síťové dynamiky. Jedná se o interdisciplinární obor, používající poznatky psychologie, sociologie, matematické statistiky a teorie grafů. Zakladateli výzkumu sociálních sítí byli Georg Simmel a Jakob Levy Moreno, vynálezce sociogramu.

Koncept sociálních sítí je využíván v několika významech a může být aplikován na řadu typů sociálních skupin. O sociálních sítích se hovoří například v souvislosti s organizováním práce ve firmách, ale také v souvislosti s méně formálními skupinami jako jsou celky příbuzenských nebo přátelských vztahů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sítě konexí ve skupinách existovaly samozřejmě již ve tradiční společnosti. Tehdy se jednalo především o nerovné vztahy klientské vazby mezi mocným a závislým člověkem, související s klientelismem. Dnešní teorie sociálních sítí tento historický a kulturní rozměr pomíjí a věnuje se především vztahům typickým pro tržní společnost.

Studium sociálních sítí je založeno na studiu sociálních skupin, těm se na začátku 20. století věnovali mimo jiné Ferdinand Tönnies a Georg Simmel. Idea sociálních sítí pramení z názoru, že sociální skupiny, potažmo celá společnost, by neměly být popisovány jako množina objektů s určitými vlastnostmi, ale jako struktura vztahů, moci a závislosti. Ve 30. letech se Jacob L. Moreno věnoval analýze vztahů v malých skupinách, především školních třídách. Moreno zkoumal preference uvnitř skupiny a zaznamenával je do grafu, tzv. sociogramu.

Mezi prvními odborníky, kteří použili výraz sociální síť ve vědeckém kontextu, byl britský sociální antropolog a profesor sociologie John Arundel Barnes. Pojem díky tomu získal zejména v sociální antropologii odborný status.

Teoretické koncepce[editovat | editovat zdroj]

Sociologové, kteří se zabývají studiem sociálních sítí, se v mnohém neshodnou. V současnosti se můžeme setkat s několika způsoby chápání konceptu sociálních sítí.

Mark Granovetter[editovat | editovat zdroj]

Americký sociolog Mark Granovetter se zabýval sociálními sítěmi už od 70. let. Věnoval se především vlivu postavení v sociální síti na jednání jedince. Zkoumání sociálních sítí navíc chápe jako účinný nástroj pro spojení mikrosociologie a makrosociologie, jelikož v centru pozornosti není jedinec ani společnost jako neurčitý celek, ale vztahy, které vážou jedince k jeho okolí. Granovetter rovněž vyzdvihuje výhody volných, flexibilních sítí, které člověka nesvazují. Slabší vazby podle něj umožňují dosáhnout lepších zdrojů. Silné vazby naproti tomu omezují lidi v jejich rozhledu a štěpí je do malých a uzavřených skupin.

Jeremy Boissevain[editovat | editovat zdroj]

Jeremy Boissevain taktéž zkoumal, jak sociální sítě a vztahy v nich ovlivňují naše jednání. Na rozdíl o Granovettera ale nahlížel na člověka jako na subjekt, který se přímo a cíleně pokouší budovat a měnit vztahy tak, aby z nich sociálně prosperoval. Vazby v sociálních sítích hrají také důležitou roli v konfliktech, veškeré mezilidské konflikty podle Boissevaina rozhoduje počet a síla vazeb na vlivné spojence.

Nan Lin[editovat | editovat zdroj]

Americký sociolog Nan Lin, který se narodil v Číně, ve svém díle upozorňuje na to, že je při zkoumání sociálních sítí nutno zohledňovat hierarchický rozměr, tedy fakt, že v sociálních skupinách existuje systém nadřízenosti a podřízenosti. Souhlasí s názorem Granovettera, že slabší vazby bývají pro jedince výhodnější. Vysvětluje to tím, že slabší vazby mívají jedinci k výše postaveným členům skupiny, zatímco silné vazby jsou většinou horizontálního charakteru (spojují stejně vysoko postavené subjekty).

Strukturní díra[editovat | editovat zdroj]

Strukturní díra je pojem, který do studia sociálních sítí zavedl americký sociolog Ronald Stuart Burt. Označuje strategickou pozici ve skupině, která spojuje dva subjekty, mezi kterými přímá vazba neexistuje. Jedinec, který obsadí tuto pozici, získává výhodu, jež pramení z faktu, že ostatní členové skupiny jsou odděleni a nemohou spolu komunikovat. Strukturní díry se tedy objevují jen v sociálních skupinách, ve kterých neplatí, že se všichni jedinci znají a mohou se navzájem kontaktovat. Pro subjekt, který kontroluje tuto pozici se v praxi někdy používá pojem broker.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KELLER, Jan. Nejistota a důvěra, aneb, K čemu je modernitě dobrá tradice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009. Studie. ISBN 9788074190025.
  • PETRUSEK, Miloslav (red.), Velký sociologický slovník, heslo Sítě sociální. Praha: Karolinum 1998. Str. 986.