Sluneční kult ve starověkém Egyptě
Sluneční kult ve starověkém Egyptě je spojen s uctíváním slunečních božstev, která jsou vnímána jako generativní síly, síly zrození a koloběhu.[zdroj?]
Vznik a vývoj
[editovat | editovat zdroj]Vzniká ve Staré říši, a to před dobou vlády faraona Necericheta ze 3. dynastie.[1]
Za vlády panovníka Radžedefa dochází ke standardizaci slunečního kultu a podoby kněžstva. Rovněž vznikají pyramidové komplexy rozestavěné podle vypozorované dráhy Slunce. Současně pozorujeme nárůst jmen se základem Re nebo Ra.[2]
Za vrcholnou fázi vývoje slunečního kultu ve Staré říši bývá považována 5. dynastie. Prvních 6 panovníků této dynastie si nechalo postavit sluneční chrámy. Od konce 5. dynastie však již budovány nejsou. Největším zdrojem informací o slunečním kultu jsou texty pyramid.[3][4]
Sluneční kult boha Ra byl v pozdějších dobách spojen s dalšími teologiemi. Vznikali tak Nejvyšší bohové se jmény Osiris-Ra (jako v Knize Amduat), Chnum-Ra (jak je zaznamenáno v chrámu v Esně), Horus-Ra (tedy Re-Harachtej, jak je to zaznamenáno například na gízské stéle Tutmose IV. u tváře sfingy), Sobek-Ra (jako například v chrámu v Kom Ombo), a především Atum-Ra a Amon-Ra, který byl nejznámějším bohem Střední i Nové říše.
Sluneční kult byl znovu uchopen panovníkem 18.dynastie Amenhotepem IV., který se přejmenoval na Achnatona a zavedl náboženskou reformu, která měla za cíl učinit Nejvyšším bohem Atona (tedy sluneční disk). Tato reforma však byla odmítnuta většinou kněžstva i obyvatelstva a byla rychle převedena zpět do kultu boha Amona.
Božstva
[editovat | editovat zdroj]Sluneční kult je spojen se jmény Ra (Re), Amon, Aton, Atum (varianty těchto jmen). Specifikem egyptských božstev a i slunečních božstev je, že se jedná vlastně o kosmický princip a jednotliví bohové se prolínají, popř. jsou zaměnitelní.[zdroj?]
Vycházející Slunce bylo reprezentováno bohem Chepre a jako takové zobrazováno jako skarabeus (neboli brouk hovnivál).[5]
Kult
[editovat | editovat zdroj]
Sluneční bůh byl uctíván jako praotec bohů, duchovní Otec lidstva a prapočátek všeho živého, rodí se z něj faraon a vlastně všechno živé. Rovněž je božstvem vzkříšení k novému životu. Ke Slunci také po smrti stoupá duše člověka.
Sluneční bárka
[editovat | editovat zdroj]Sluneční bárka je byla symbolickým vozidlem Nejvyššího boha. V ní plul po obloze a v noci podsvětím.
Na sluneční bárce boha Ra bývá často zobrazován bůh Thovt spolu s vidoucím okem boha Ra. Rovněž bohyně Maat je zobrazována na sluneční bárce.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HLOUCHOVÁ, str. 10
- ↑ Tamtéž, str. 11
- ↑ Tamtéž, str. 12
- ↑ Texty pyramid. Dostupné online
- ↑ http://www.solarschools.net/resources/stuff/sun_gods.aspx Archivováno 21. 12. 2016 na Wayback Machine. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- HLOUCHOVÁ, Marie: Sluneční kult v době Staré říše (diplomová práce) : Univerzita Karlova, Praha 2012. Dostupné online zde