Přeskočit na obsah

Skřiváň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skřiváň
Před soutokem s Rotavou
Před soutokem s Rotavou
Základní informace
Délka toku11,8 km
Plocha povodí28,5 km²
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-13-01-1090
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Karlovarský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ohře, Svatava, Rotava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skřiváň (uváděn i jako Skřivánčí potok)[1] je levostranným přítokem Rotavyokrese SokolovKarlovarském kraji. Délka toku měří 11,8 km.[2][3] Plocha povodí činí 28,5 km².[4]

Správu vodního toku vykonává státní podnik Povodí Ohře.[5]

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]

Potok pramení v Krušných horách přibližně 2 km jihovýchodně od PřebuziPřírodním parku Přebuz. Jeho pramen se nachází pod severním svahem vrchu Pláň (943 m). Od pramene teče potok krátce západním směrem, pak se jeho tok otáčí k jihu, později k západu. U mostu na silnici Lesík - Šindelová je na levé straně toku jímací objekt v majetku Sokolovské uhelné,p.n.a.s., z kterého je veden potrubní přivaděč pro dopájení Vodní nádrže Tatrovice. Následně potok míjí osadu Heřmanov, pokračuje západním směrem k oboře u zámečku Favorit, kde nejprve přibírá zprava Vřesový potok, potom zleva Oborský potok. V úzce sevřeném údolí pod zámečkem rostou při jeho pravém břehu mohutné smrky. Ty nejvyšší a nejmohutnější, které byly vyhlášené památnými stromy, však již neexistují. Dříve bylo možné obdivovat Hubertův smrk a Smrk pod zámeckou skálou. Jediným památným stromem tak zůstal Vysoký smrk pod Favoritem, který roste v prudkém svahu nad potokem. Strmé skalnaté svahy lemují balvanité řečiště s peřejemi až téměř k Dolní Rotavě, místní části města Rotava, kde se potok vlévá do stejnojmenné řeky Rotavy.

Větší přítoky

[editovat | editovat zdroj]
  1. Údolí Skřiváně. m.taggmanager.cz [online]. [cit. 2016-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-21. 
  2. Základní charakteristiky toku Svatava a jeho povodí
  3. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 641) [online]. [cit. 2016-08-06]. Dostupné online. 
  4. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2016-08-06]. S. 70. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  5. Seznam významných vodních toků [online]. [cit. 2016-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-06. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]