Skleněný palác
| Skleněný palác v Praze-Bubenči | |
|---|---|
 Skleněný palác v Praze-Bubenči | |
| Základní informace | |
| Sloh | Funkcionalismus |
| Architekt | Richard Ferdinand Podzemný |
| Výstavba | 1936–37 |
| Materiál | Železobeton |
| Stavebník | Zemská banka |
| Poloha | |
| Adresa | náměstí Svobody 728/1 Praha 6, Bubeneč 160 00 Praha 6,  Česko |
| Ulice | Náměstí Svobody, Terronská a Čs. armády |
| Souřadnice | 50°6′4,47″ s. š., 14°23′56,95″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40466/1-1472 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Skleněný palác, lidově Skleňák je údajně jedna z nejkvalitnějších[1] předválečných bytových staveb v Praze. Nachází se v Praze 6-Bubenči, náměstí Svobody č. 728/1. Budova je chráněna jako kulturní památka České republiky.[2]
Dějiny paláce[editovat | editovat zdroj]
Byl postaven v letech 1936–1937 podle návrhu architekta Richarda Podzemného jako nájemní dům pro Zemskou banku na základě předchozí užší architektonické soutěže. Tvoří čelo trojúhelníkovitého náměstí Svobody, dříve Dürichovo náměstí.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Monumentální dům má lichoběžníkovitý půdorys – do Náměstí Svobody se obrací jeho rozlehlá střední sedmipodlažní část a na ni kose navazují dvě kratší šestipodlažní boční křídla: levé směřuje do ulice Československé armády, pravé do Terronské. Dvůr je upraven jako zahrada, kde býval tenisový kurt a dětské hřiště. Měl bohatě vybavené podzemí – sklepy, prádelna, sušárny a mandlovna, garáže (jen část z toho je v provozu dodnes). Byty jsou různě velké – od garsoniér až po čtyřpokojové, nejvíce (20) je však bytů dvoupokojových, ve všech jsou vestavěné skříňové stěny a topení v podlaze. Většina bytů má buď lodžii nebo zimní zahradu. Rovná střecha budovy sloužila jako rekreační terasa se zahradou.
Konstrukce domu je železobetonová, což však není zvnějšku příliš dobře poznat, neboť to prozrazují jen sloupy ve vstupní hale. Průčelí je přísně symetrické a geometrické. Celé prosklené přízemí domu patří obchodním prostorám, mezi nimi je uprostřed střední části rozlehlá vstupní hala. Ve střední části domu se nad obchodním přízemím střídají sloupce lodžií, zimních zahrad a okenních pásů. Boční křídla už nemají zimní zahrady, ale v místě, kde se ohýbají do přilehlých ulic je tento ohyb zdůrazněn lodžiemi. Většina fasády je prosklená, zbytek je pokryt bílými keramickými dlaždicemi.
Tento na svou dobu velice luxusní obytný dům, nabízející vysoký standard bydlení a zároveň atraktivní i na pohled, si záhy vysloužil přezdívky „Skleněný dům“ nebo dokonce „Skleněný palác“, lidově pak „Skleňák“, které mu vydržely dodnes.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
V přízemí Skleněného paláce jsou komerční prostory a svatební síň a informační kancelář Prahy 6.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ CHOCHOL, Josef. Domy Zemské banky - Skleněný palác [online]. Archiweb [cit. 2020-12-22]. (popis, foto, výkresy). Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-16]. Identifikátor záznamu 152536 : činžovní dům - Skleněný palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Skleněný palác na Wikimedia Commons - CHOCHOL, Josef. Domy Zemské banky - Skleněný palác [online]. Archiweb [cit. 2020-12-22]. (popis, foto, výkresy). Dostupné online.
- Obytný dům Zemské banky – Skleněný palác [online]. Slavné stavby (Praha 6) [cit. 2020-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-22.
