Skály (Teplice nad Metují)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Skály
Osada Skály, dole zámeček, v pozadí skaliska vrcholu Čáp
Osada Skály, dole zámeček, v pozadí skaliska vrcholu Čáp
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Domů 30
Lokalita
PSČ 549 57
Obec Teplice nad Metují
Okres Náchod
Katastrální území Skály u Teplic nad Metují (4,51 km²)
Zeměpisné souřadnice
Skály
Skály
Další údaje
Kód části obce 166375
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Skály (německy Bischofstein) se nachází v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji a je připojena k městu Teplice nad Metují.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka pochází z roku 1393 a původně nesla název Bischofstein, počeštěně Bižík. Nad vesnicí se nachází zřícenina středověkého hradu Skály, připomínaného roku 1393 jako sídlo Matěje Salavy z Lípy, následného příznivce husitského hnutí. Patrně vycítil neblahý konec husitů a proto ještě před rozhodnou bitvou u Lipan přešel na opačnou stranu a stal se stoupencem Zikmunda Lucemburského. Krátce po polovině 15. století získal hrad jinak blíže neznámý feudál Kočka, sídlo bylo poté často jmenováno co by Katzenstein (Kočknštejn či Kočičí hrádek).[1] Další majitelé se vícekrát měnili (Buchlovští z Buchova, Špetle z Janovic, Bartoloměj Minsterberský, Adršpachové z Dubé, Lev z Rožmitálu, páni z Lichtenburka či Žehušičtí z Nestajova). Hrad byl rozbořen roku 1447 Slezany, později roku 1546 obnoven Zikmundem a Bernardem z Čertorej.

Vladyka z Nestajova, Bernard, vybudoval v podhradí hospodářský dvůr, jehož dílem se stal i pivovar, údajně zřízený po roce 1544 (Likovskými). Kolem roku 1570 vzniklo při dvoře i nové panské sídlo, dnes budova restaurace, jehož budovy v sobě absorbovaly díl pivovaru (sladovní humno). Po dalších častých změnách vlastníků koupil skalské panství s již funkčním pivovarem a sladovnou královéhradecký biskup Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka jako majetkový základ nově zakládané královéhradecké kapituly. Jím přestavěný poplužní dvůr Žehušických se stal letním sídlem hradeckých biskupů a kanovníků. Před polovinou 19. století vznikla poblíž nová budova ve své době zázemí pro úředníky velkostatku a hajné (nyní ubytovací část), tzv. „Úřednický dům“.

Pivovar stával v přímé návaznosti na starý zámek (pivovar byl zbořen okolo roku 1923, zůstal jen otisk zadního a bočního zdiva).

Královéhradecká kapitula byla majitelem velkostatku až do roku 1945. Poté sloužil areál jako zázemí pro státní statek, který měl v sousedství ovčín, poté prasečák. Ve venkovních prostorách parkují traktory a ostatní zemědělské stroje. V budově starého zámku se nachází muzeum Aloise Jiráska a restaurace s ubytováním správce. V budově nového zámku se nachází jídelna a ubytovna pro pracující na statku.

Pivovar v polovině 18. století produkoval ročně (jako Skalsko) za sládka Josefa Kubelky (1870 - 1873) 196 hl piva. Po rozšíření a přestavbě za posledního sládka Juliuse Erbana (1888 - 1895) docilovaly výstavy 1000 až 2500 hl piva za rok. Var býval na 40 věder, pohyb setrvával v ručním provedení, zánik pivovaru (roku 1895) se přisuzuje počátku období páry a jeho nemožnosti konkurovat v té době levnějšímu pohonu na páru.

Místo zvěčnil Alois Jirásek ve svých dílech Skály a Z různých dob. V těsné blízkosti zámečku se nachází Černé jezírko s vzácnými vážkami.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Skála, Katzenštejn, s. 279-280. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Bischofstein, s. 12-14. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]