Sjezd lidových poslanců (SSSR)
Sjezd lidových poslanců SSSR (Съезд народных депутатов СССР) | |
---|---|
Základní informace | |
Typ | jednokomorový |
Sídlo | Kremelský sjezdový palác |
Vedení | |
Předseda | od 26. března 1989 |
Složení | |
Počet členů | 2250 (1989); 2245 (1991) |
Volby | |
Volební období | 1989–1991 |
Sjezd lidových poslanců byl nejvyšší státní orgán Sovětského svazu od svého vytvoření v roce 1989 do zániku SSSR na konci roku 1991. Sjezd volil členy Nejvyššího sovětu, který zastával funkci stálého parlamentu.
Volby
[editovat | editovat zdroj]Volby lidových poslanců se konaly 26. března (1. kolo) a 9. dubna (2. kolo) 1989. Jejich zvolení poprvé v historii přecházela předvolební kampaň, diskuse v novinách a rozhlasové i televizní přenosy,[1] avšak pouze 1500 z celkového počtu 2250 poslanců bylo voleno přímo a 339 z těchto zvolených poslanců nemělo žádné protikandidáty.[2]
Volební klíč byl stanoven takto:
- 750 poslanců bylo zvoleno podle systému pro volby do Sovětu svazu (jeden poslanec na 300 000 obyvatel).
- 750 poslanců bylo zvoleno podle systému pro volby do Sovětu národností (32 poslanců na každou svazovou republiku, 11 na každou autonomní republiku, 5 na každou autonomní oblast a 1 na každý národnostní okruh).
- 750 poslaneckých mandátů bylo přiděleno zástupcům veřejných organizací (KSSS, Komsomol a odbory).
Zvolení
- KSSS: 1958 poslanců
- nezávislí: 292 poslanců
Zasedání
[editovat | editovat zdroj]Po volbách byla svolána 4 zasedání sjezdu:
- 25. května – 9. června 1989
- 12. prosince – 24. prosince 1989
- 12. března – 20. března 1990
- 5. září 1991
Na prvním zasedání poslanci využili svobody slova ke kritice stavu Sovětského svazu. Radikálové a konzervativci měli na prvním zasedání řeč za řečí, živě přenášenou televizí a sledovanou miliony lidí. Sledovalo to tolik lidí, že průmyslová produkce klesla, protože všichni byli přilepení k obrazovkám.[zdroj?]
Na třetím zasedání byl Michail Gorbačov zvolen prezidentem SSSR.
Na posledním zasedání, jako následek srpnového puče, předal sjezd veškerou svou moc Nejvyššímu sovětu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Congress of People's Deputies of the Soviet Union na anglické Wikipedii.
- ↑ DVOŘÁK, Libor. Skoro všechnu moc lidu. Český rozhlas Plus [online]. ČRo, 2009-06-02 [cit. 2022-09-07]. Dostupné online.
- ↑ SABLIN, Ivan. Poslankyně neruského původu v sovětském parlamentu, 1989–1991 [online]. Univerzita Heidelberg [cit. 2022-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-12-03.