Jaderná elektrárna Shippingport
| JE Shippingport | |
|---|---|
 Spuštění reaktoru CP-1 | |
| Stát |  USA |
| Umístění | Shippingport, Pennsylvania |
| Stav | Odstavená (1982) |
| Dokončení | 1957(1958) |
| Náklady na výstavbu | 72 milionů USD |
| Elektrická energie | |
| Souřadnice | 40°37′15,96″ s. š., 80°26′7,08″ z. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Shippingport byla první jaderná elektrárna využívaná výhradně pro mírové účely. Ačkoli britský grafitový reaktor Magnox v jaderné elektrárně Calder Hall byl připojen k elektrické síti jako první (27. srpna 1956), produkoval také plutonium pro vojenské účely.
Reaktor dosáhl kritického stavu 2. prosince 1957, poté zůstal i s malými odstávkami v provozu až do října 1982. První elektrická energie byla vyrobena 18. prosince 1957, ale pouze v testovacím módu. Jaderná elektrárna tak byla oficiálně spuštěna až 26. května 1958. Shippingport byl vytvořen a provozován pod záštitou admirála Hymana G. Rickovera, jehož autorita v americkém jaderném dozoru (US NRC) hrála podstatnou roli.
Elektrárna byla navržena tak, aby ji bylo možno přestavovat a upravovat. Aktivní zóna se v průběhu let vyměňovala a generovaný elektrický výkon také. Konečný stav reaktoru byl pozoruhodný pro svoji schopnost transmutovat (levné) thorium 232 na uran 233. Koncepce reaktoru měla sloužit dvěma hlavním účelům: k pohonu vojenských plavidel a jako prototyp pro komerční výrobu elektrické energie.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
V roce 1953 měl americký prezident Dwight D. Eisenhower proslov k Organizaci spojených národů, s jeho Atomy pro mír (Atoms for Peace), které byly zaměřeny na komerční výrobu jaderné energie. Toho dne prohlásil: „…Dnes v Shippingportu, v Pensylvánii, začneme budovat naší první atomovou elektrárnu pro komerční účely – očekává se, že elektrárna bude vyrábět elektřinu pro 100 tisíc lidí. V tomto pokroku směrem k hospodárné produkci elektřiny pomocí atomové energie, se lidstvo dostává blíže k naplnění odvěkého snu o novém a lepším světě.“[1]
Základní kámen byl položen 9. září 1954 prezidentem Eisenhowerem. Celá stavba vyšla na 72 milionů dolarů. Na stavbě elektrárny se podílely tři velké firmy: Naval Reactors, Westinghouse Electric Corporation a Duquesne Light Company.[1]
Reaktor[editovat | editovat zdroj]
Reaktor byl navržen tak, aby během jeho života mohly být testovány různé aktivní zóny. Celkem byly použity tři druhy aktivních zón:
1) Aktivní zóna instalovaná v roce 1957 obsahovala 14 tun přírodního uranu a 75 kilo obohaceného uranu. Do reaktoru byla spouštěna přes 8 hodin. Po 45 dnech byl reaktor připraven na spuštění. Dne 23. prosince 1957 dosáhl reaktor nominálního elektrického výkonu 68 MW. Po sedmi letech tato konfigurace vyprodukovala téměř 2 TWh elektrické energie.[1]
2) Další aktivní zóna instalovaná v roce 1965 navýšila generovaný elektrický výkon z 68 MW na 100 MW. V únoru roku 1974 byla odstavena kvůli mechanické závadě na turbíně. Za těchto devět let vyprodukovala 3,5 TWh.
3) Třetí a poslední aktivní zóna byla instalována v roce 1977 a konstrukce byla upravena na reaktor typu LWBR (Pressurized Light-Water Breeder Reactor)[2], který je považován za přímého předchůdce dnešních PWR. Dne 2. prosince 1977 dal prezident Jimmy Carter povolení k najetí na nominální výkon. Palivem byly pelety vyrobené z thoria 232 a uranu 233. Reaktor byl navržen tak, aby plodící materiál (Th232) produkoval nové palivo (U233). Byl schopný generovat elektrický výkon 60 MW a za pět let provozu vyprodukoval přes 2,1 TWh. Po odstavení obsahovala aktivní zóna o 1,39% více štěpného materiálu než do ní bylo vloženo, což znamená, že šlo skutečně o množivý reaktor.[3][4][5]
Dekontaminace[editovat | editovat zdroj]
Jaderná elektrárna 1. října 1982 po 25 letech ukončila svoji činnost. Pak Shippingport znovu vstoupil do historie - celá jaderná elektrárna byla rozebrána a dekontaminována. Kompletní dekontaminace stála 98 milionů tehdejších dolarů a byla použita zastánci jaderné energie jako příklad úspěšného vyřazení jaderné elektrárny z provozu.[6] Kritici přesto poukazují na to, že Shippingport byl menší než většina komerčních jaderných elektráren.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c files.asme.org [online]. [cit. 2014-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-17.
- ↑ Archivovaná kopie. navalreactorshistorydb.info:8080 [online]. [cit. 2014-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-25.
- ↑ Archivovaná kopie. navalreactorshistorydb.info:8080 [online]. [cit. 2014-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-22.
- ↑ http://atomicinsights.com/light-water-breeder-reactor-adapting-proven-system/
- ↑ http://www.world-nuclear.org/info/Current-and-Future-Generation/Thorium/
- ↑ http://www.nuclearpowerprocon.org/pop/decommission.htm
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaderná elektrárna Shippingport na Wikimedia Commons
