Seznam funkcionalistických staveb v Ostravě

Obchodní dům Brouk a Babka na soudobé fotografii

Seznam funkcionalistických staveb v Ostravě představuje výčet architektonicky významných staveb funkcionalismu na území města Ostravy.^{[p 1]}

Připojením 6 obcí v roce 1924 Moravská Ostrava zpětinásobila svoji rozlohu a přerod v moderní velkoměsto potvrdil i regulační plán urbanisty Vladimíra Zákrejse. I přes hospodářskou krizi na přelomu 20. a 30. let město zaznamenávalo rozvoj moderní architektury, mimo jiné díky místním autorům Ernstu Kornerovi a Karlu Kotasovi, jehož stavby mají rysy funkcionalismu i moderního klasicismu. Obchodní domy zde stavěli i Marie Frommerová, Bohuslav Fuchs a Erich Mendelsohn, vily Lubomír a Čestmír Šlapetové. Za druhé světové války bylo město hojně bombardováno, a tak v rámci poválečné obnovy vznikl v Ostravě^{[p 2]} prostor k novým stavbám. V roce 1947 vytvořil tým architektů Jiří Štursa, Oldřich Slabý, Jaroslav Turek, Anna Friedlová a Vladimír Meduna projekt funkcionalistického sídliště pro 7600 obyvatel. Vzniklo však jen torzo a po roce 1950 byl projekt sídliště – pod novým příznačným názvem Stalingrad – přepracován podle zásad socialisticko-realistického historismu.

Seznam

Název^{[p 3]}	Obrázek	Umístění	Architekt	Rok^{[p 4]}	Poznámky
Obchodní dům Brouk a Babka		Moravská Ostrava Smetanovo náměstí 8 49°49′57″ s. š., 18°17′25″ v. d.	Karel Kotas	1928–1930	^[1] V současnosti Dům knihy Librex.
Obchodní dům Bachner		Moravská Ostrava Zámecká 18 49°50′6″ s. š., 18°17′24″ v. d.	Erich Mendelsohn	1930–1933	^[2] V současnosti obchodní dům Prior.
Obchodní dům Pešat		Moravská Ostrava Masarykovo nám. 14 49°50′10″ s. š., 18°17′35″ v. d.	Bohuslav Fuchs	1932	^[2]
Vila Karla Urbánka		Slezská Ostrava Bukovanského 23 49°50′55″ s. š., 18°17′47″ v. d.	Lubomír Šlapeta	1934	^[3]
Rodinný dům Františka Opavského		Mariánské Hory Tvorkovských 10 49°49′46″ s. š., 18°15′35″ v. d.	Bohuslav Fuchs	1934	^[4]
Kostel sv. Josefa Don Bosco		Moravská Ostrava Vítkovická ul. 49°49′39″ s. š., 18°16′42″ v. d.	Václav Nekvasil	1934–1937	^[5]
Vila JUDr. Eduarda Lisky		Slezská Ostrava Čedičová 8 49°50′35″ s. š., 18°17′56″ v. d.	Lubomír Šlapeta	1935–1936	^[5]^[6]
Stadion Vítkovického horního a hutního těžířstva		Vítkovice Závodní ul. 49°48′15″ s. š., 18°15′17″ v. d.	Jaroslav Kincl, Lev Krča, Stanislav Tobek	1937–1939	^[7] V současnosti Městský stadion.
Generální ředitelství Severní dráhy Ferdinandovy		Moravská Ostrava Prokešovo nám. 6 49°50′31″ s. š., 18°17′20″ v. d.	Karel Kotas	1939	^[8] V současnosti sídlo OKD.
Vzorné sídliště „U Bělského lesa“		Zábřeh nad Odrou Gončarovova, Kpt. Vajdy, Pavlovova, Rodinná 49°47′45″ s. š., 18°14′30″ v. d.	Jiří Štursa, Otakar Slabý, Vladimír Meduna, Anna Friedlová, Jaroslav Turek	1946–1951	^[7]

Odkazy

Poznámky

↑
Z časového hlediska je výčet vymezen obdobím výstavby od roku 1928 do konce tzv. dvouletky na přelomu roků 1945–1948. Kritériem významnosti pro zařazení stavby do seznamu je její uvedení coby významné v některé z těchto publikací:
- KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. 332 s. ISBN 80-902810-2-8.
- VYBÍRAL, Jindřich; ŠLAPETA, Vladimír; GORYCZKOVÁ, Naďa; STRAKOŠ, Martin. Slavné vily Moravskoslezského kraje. Praha: FOIBOS, 2008. 197 s. ISBN 978-80-87073-09-4.
↑ Za války bylo k městu připojeno dalších 8 obcí včetně Slezské Ostravy a od roku 1946 se začalo užívat zkrácené pojmenování Ostrava.
↑ Pro pojmenování stavby je preferováno označení související s jejím původním účelem. Aktuální označení nebo užití stavby je uváděno v poznámce.
↑ Uvedeno období od zahájení stavby po její uvedení do provozu. Řazeno primárně dle data zahájení stavby, neboť toto věrněji souvisí s jejím architektonickým návrhem a stylem.

Reference

↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 150.
↑ ^a ^b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 151.
↑ Vila Karla Urbánka na SlavneVily.cz
↑ Rodinný dům Františka a Milady Opavských na SlavneVily.cz
↑ ^a ^b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 152.
↑ Vila Eduarda Lisky na SlavneVily.cz
↑ ^a ^b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 161.
↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 153.

Literatura

KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. 332 s. ISBN 80-902810-2-8.
VYBÍRAL, Jindřich; ŠLAPETA, Vladimír; GORYCZKOVÁ, Naďa; STRAKOŠ, Martin. Slavné vily Moravskoslezského kraje. Šlapanice: ERA, 2003. 219 s. ISBN 80-86517-94-2.
VYBÍRAL, Jindřich. Zrození velkoměsta : architektura v obraze Moravské Ostravy 1890-1938. Praha: FOIBOS, 2008. 197 s. ISBN 978-80-87073-09-4.

Související články

Externí odkazy

Slavné vily Moravskoslezského kraje
Architektura^{[nedostupný zdroj]} na stránkách Statutárního města Ostravy
Šumná Ostrava (pořad České televize)

[1] Z časového hlediska je výčet vymezen obdobím výstavby od roku 1928 do konce tzv. dvouletky na přelomu roků 1945–1948. Kritériem významnosti pro zařazení stavby do seznamu je její uvedení coby významné v některé z těchto publikací:
KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. 332 s. ISBN 80-902810-2-8.

VYBÍRAL, Jindřich; ŠLAPETA, Vladimír; GORYCZKOVÁ, Naďa; STRAKOŠ, Martin. Slavné vily Moravskoslezského kraje. Praha: FOIBOS, 2008. 197 s. ISBN 978-80-87073-09-4.

[2] KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. 332 s. ISBN 80-902810-2-8.

[3] VYBÍRAL, Jindřich; ŠLAPETA, Vladimír; GORYCZKOVÁ, Naďa; STRAKOŠ, Martin. Slavné vily Moravskoslezského kraje. Praha: FOIBOS, 2008. 197 s. ISBN 978-80-87073-09-4.

[2] Za války bylo k městu připojeno dalších 8 obcí včetně Slezské Ostravy a od roku 1946 se začalo užívat zkrácené pojmenování Ostrava.

[3] Pro pojmenování stavby je preferováno označení související s jejím původním účelem. Aktuální označení nebo užití stavby je uváděno v poznámce.

[4] Uvedeno období od zahájení stavby po její uvedení do provozu. Řazeno primárně dle data zahájení stavby, neboť toto věrněji souvisí s jejím architektonickým návrhem a stylem.

[zlatyrez150-5] KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 150.

[zlatyrez151-6] KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 151.

[7] Vila Karla Urbánka na SlavneVily.cz

[8] Rodinný dům Františka a Milady Opavských na SlavneVily.cz

[zlatyrez152-9] KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 152.

[10] Vila Eduarda Lisky na SlavneVily.cz

[zlatyrez161-11] KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 161.

[zlatyrez153-12] KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 153.

[p 1]

[p 2]

[p 3]

[p 4]

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]