Bratři Šlapetové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bratři Šlapetové byli čeští architekti, dvojčata Čestmír Šlapeta a Lubomír Šlapeta.

Čestmír Šlapeta[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Čestmír Šlapeta.

Lubomír Šlapeta[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Lubomír Šlapeta.

Dvojčata[editovat | editovat zdroj]

Čestmír a Lubomír Šlapetové se narodili roku 9. prosince 1908 v Místku. Zde navštěvovali obecnou školu a společně ještě i české reálné gymnázium (dnešní Obchodní Akademie na Palackého třídě). Odtud však ještě před ukončením studia (roku 1923) odešli na Odbornou školu stavitelskou do Brna. Zapojili se do aktivit brněnského klubu architektů a Lubomír se podílel na realizaci přednáškového cyklu „Za novou architekturu“.

Po maturitě v roce 1927 prodělali praxi v několika projekčních kancelářích, načež v roce 1928 začali studovat na Akademii umění a uměleckých řemesel (Staatliche Akademie für Kunst und Kunstgewerbe) ve Vratislavi u profesorů Adolfa Radinga a Hanse Scharouna.

30. léta 20. století[editovat | editovat zdroj]

Po návratu ze studií podnikla dvojčata „cestu za poznáním“ do Francie a USA (1930–1931) a po návratu počátkem 30. let se rozhodla založit vlastní kancelář Akademičtí architekti Šlapetové. Kancelář nejprve sídlila v Praze a měla pobočku v Moravské Ostravě, kterou vedl Čestmír, zatímco pražskou kancelář vedl Lubomír. Pražská kancelář byla uzavřena v roce 1933.

V prosinci 1936 se Čestmír Šlapeta oženil. Lubomír se oženil v červnu 1937 a usadil se v Olomouci, kde rovněž otevřel projekční kancelář. Další spolupráce bratrů byla už jen příležitostná.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Mezi společná díla bratří Šlapetů patří mimo jiné:

Realizované stavby[editovat | editovat zdroj]

  • 1930 – Hotel Přerov V. Golasíka, Frýdek-Místek, U Staré pošty 745
  • 1931 – rodinný dvojdům B. Konečného a J. Palečka, Frýdek-Místek, Kolaříkova 578 a 582
  • 1931–1932 – rodinný dům manželů Vláčilových, Olomouc, Dvořákova 26
  • 1931 – rodinný dvojdům P. Pikulíka, Kopřivnice, Palackého 515, 514 (514 byl později přestavěn)
  • 1932–1933 – rodinný dům J. Kotoučka, Příbor-Klokočov, B. Němcové 1237
  • 1932–1933 – nájemní dům Dr. Vojkovského, Frýdek-Místek
  • 1933 – rodinný dvojdům R. Hilda a R. Schöna, Příbor, Šmeralova 716
  • 1933 – víkendová vila JUDr. J. Vondráčka, Rožnov pod Radhoštěm, Slezská ulice 703
  • 1933–1934 – vila R. Chumchala a F. Nožičky, Valašské Meziříčí, Šafaříkova 11
  • 1934–1935 – rodinný dům R. Hesse, Opava,Englišova 45
  • 1936 – rodinný dům J. Klimeše, Opava, Boženy Němcové 16a
  • 1936 – vila JUDr. Eduarda Lisky, Ostrava, Čedičová ulice 8
  • 1936–1940 – Okresní úřad a četnická stanice, Frýdek-Místek, Palackého 115
  • 1938 – Adaptace sálu pro kino Alfa, spoluautor: Arnošt Hošek, Moravská Ostrava, Nádražní 46
  • 1939–1940 – vila Dr. J. Alsterna, Frýdlant nad Ostravicí, Harcovská 657

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pavel Zatloukal, Vladimír Šlapeta, Petr Pelčák: Lubomír Šlapeta – Čestmír Šlapeta Architektonické dílo / Architectural Work, nakl. Obecní dům Brno 2003, ISBN 80-85227-56-8, 254 stran
  • Vladimír Šlapeta, Jerzy Ilkosz: Lubomír Šlapeta | Čestmír Šlapeta Hans Scharoun's czech students, Muzeum architektury ve Wroclawiu 2004, ISBN 83-89262-16-9, 128 stran
  • Česká republika – architektura XX. Století, Díl I. Morava a Slezsko, editoři: Michal Kohout, Stephan Templ, Pavel Zatloukal, Zlatý řez, Praha 2005, ISBN 80-902810-2-8

Související články[editovat | editovat zdroj]