Segway

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pražský strážnik na segwayi
Policista v německém Saarbrückenu na segwayi
Transportéry Segway v Paříži

Segway, přesněji Segway PT (Personal Transporter) (v češtině se obvykle buď skloňuje jako zobecnělé jméno podle vzoru stroj s původním pravopisem kmene, tedy bez segwaye, na segwayích atd., nebo se používá nesklonně jako název firmy ve spojeních jako „na vozítcích Segway“, „dvoukolky Segway“), je dvoukolový elektrický dopravní prostředek pro jednu osobu a přiměřený náklad, využívající ke svému pohybu dynamické stabilizace. Vynalezl jej americký podnikatel a vynálezce Dean Kamen.[1] Vyrábí je od roku 2001 firma Segway Inc. v New Hampshire v USA. Elektromotory pohánějící vozidlo jsou napájeny Ni-MH nebo Li-ion akumulátory. Díky akumulátorovému pohonu je velmi tiché a nevytváří spalovací zplodiny. Stabilitu ve vzpřímené poloze zajišťuje soustava gyroskopů řízená mikroprocesorem, která 100× za sekundu vyhodnocuje polohu základny a na základě těchto informací ovládá stabilizační elektromotory tak, aby byla plošina neustále v rovině. Segway dosahuje maximální rychlosti až 20 km/h. Nové modely mají i bezdrátový ovladač s vlastním zabezpečovacím režimem.

Řízení[editovat | editovat zdroj]

K ovládání Segway se nepoužívají žádné pedály ani páčky, ovládá se pouhým náklonem těla. Mírným náklonem vpřed jezdec způsobí pohyb dopředu, a čím větší tento náklon je, tím rychleji jede. Brzdění se provádí opětovným narovnáním jezdce do vzpřímené polohy, nakloní-li se dozadu, pojede vzad. Zatáčení je ovládáno náklonem řidítek do stran. Díky nejmodernější technologii a bezpečnému a intuitivnímu ovládání není k řízení zapotřebí žádných speciálních dovedností, zvládnutí ovládání je otázkou několika málo minut. Segway byl zkonstruován tak, aby zvládl jakýkoliv terén venku i uvnitř budov, a je navržen i pro provoz po chodníku a pěších zónách, v přírodě, městských ulicích, kancelářských budovách, obchodech, na letištích a průmyslových areálech. Snadno zvládne i schody, výtah a eskalátory.

Legislativní úprava provozu[editovat | editovat zdroj]

Česká legislativa segway výslovně nezmiňuje a vzhledem k tomu, že termíny „vozidlo“ a „motorové vozidlo“ jsou v Zákoně o provozu na pozemních komunikacích definovány kruhem, nelze ze zákona přímo vyvodit, které dopravní prostředky do těchto definic spadají.

Odbor provozu silničních vozidel Ministerstva dopravy ČR a po něm i někteří další úředníci a správní úřady (například odbor správních činností městského úřadu Třebíč[2]) od podzimu 2010 uvádějí, a to bez odvolání na jakoukoliv oporu v zákonných ustanoveních, jako oficiální svůj názor: „Zařízení segway není motorovým ani nemotorovým vozidlem. Podle platných předpisů je považováno za chodce. Při provozu na pozemních komunikacích se tedy na uživatele zařízení segway vztahují práva a povinnosti chodce. Je však nezbytné uvést, že uvedené platí jen v případě, kdy je zařízení užíváno v módu chůze.“[3][4] Podle Marka Illiaše z Ministerstva dopravy České republiky však toto zařízení vzhledem ke své konstrukci prakticky není schopné splnit případné požadavky na schválení vozidla.[3] Podle Aktuálně.cz zdůvodnil mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský tvrzení, že segway není vozidlem, tím, že není jako vozidlo homologován.[5] V lednu 2014 mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold uvedl, že ministerstvo připravuje novelu zákona o silničním provozu, která by měla segway definovat, avšak naznačil, že ministerstvo i nadále hodlá na segwaye nahlížet jako na chodce. Za jízdní kolo je prý podle názoru ministerstva považovat nelze, protože „jde o výrazně odlišné zařízení“.[6]

Ministerstvo sice dlouhodobě prosazuje tezi, že uživatel segwaye má být považován za chodce a smí se pohybovat jen „v módu chůze“, ale ve skutečnosti tato klasifikace ani toto omezení rychlosti či „módu“ nemá žádný zákonný podklad. Pokutu za rychlou jízdu nelze podle ředitele městské policie v Praze 1 Miroslava Stejskala ukládat také proto, že strážníci nejsou technicky schopni měřit rychlost mezi nulou a 20 kilometry za hodinu.[6]

Ing. Petr Moos se domnívá, že segwaye na chodník nepatří.[3]

Od dubna 2012 městská část Praha 1 eviduje nárůst počtu stížností, že jezdci na segwayi ohrozili jak sebe, tak chodce a další účastníky silničního provozu.[7] Za rok 2013 evidovala městská část podle mluvčí Blažkové několik desítek stížností na provoz segweyů.[6]

Podle zástupce starosty městské části Praha 1 Daniela Hodka se radnice Prahy 1 domnívá, že segway se specifikací, způsobem pohybu ani rychlostí chodci v praxi nepřibližuje, a přesto na něj výklad ministerstva takto nahlíží, což chtěl v roce 2012 Daniel Hodek změnit.[7] V lednu 2014 Lidovky.cz citovaly jako argument městské části Praha 1, že dvoukolka má elektromotor a dokáže vyvinout maximální rychlost 20 kilometrů v hodině, a proto by měla jezdit mimo místa vyhrazená pro pěší.[6]

Místostarosta Hodek v červnu 2012 informoval média, že chce prostřednictvím orgánů městské části iniciovat u ministerstva dopravy zákaz používání segwayů na chodnících a pěších zónách.[8] V lednu 2014 radní Jiří Veselý pro Lidovky.cz uvedl, že městská část chce problém vyřešit do konce volebního období ,tedy do podzimu 2014. Jedná s magistrátem o vytvoření vyhlášky, která by v některých ulicích provoz segwayů zakázala podobně, jako jsou omezeny pouliční umělecké produkce.[6]

Ve Velké Británii nejprve zakázali segwayům provoz „po ulicích a silnicích“ (čímž zřejmě novináři myslí po vozovce), avšak poté rozhodli, že se jedná o motorové vozidlo, a proto nesmí užívat ani chodníky. K rozhodnutí přispěla smrtelná nehoda majitele firmy Segway v září 2011.[3][9] Podle časopisu Týden byl zákaz užívat chodníky a pěší zóny vydán současně se zákazem užívat silnice, a to počátkem roku 2011.[8]

Rakousko údajně segway charakterizovalo jako jízdní kolo, jak uvedl v lednu 2014 radní Prahy 1 Jiří Veselý.[6]

Jiří Veselý, radní pro dopravu Prahy 1, v lednu 2014 uvedl, že podle vzkazu Rady Evropy se ke sjednocení legislativy ohledně této problematiky neschyluje.[6]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Segway je využíván k užitkové i turistické a zážitkové dopravě osob, obsluze průmyslových a logistických areálů, zajištění bezpečnosti rozsáhlých prostor i marketingovým akcím. V turisticky atraktivních městech prosperují půjčovny segwayů.

Do roku 2012 je údajně zařadilo do svého vybavení přes 150 policejních sborů na světě.[10]

V České republice začala své příslušníky-pochůzkáře vybavovat vozítky Segway řada městských policií. Pražská městská policie v Praze 1 je v roce 2011 používala prý již sedmým rokem.[10][11] Má celkem 3, z toho jeden jí věnovala městská část a dva další přidělila centrála městské policie.[11] Městská policie v Plzni převzala slavnostně do užívání první dva segwaye v červenci 2008.[12] Městská police v Olomouci do svého vybavení 4 transportéry Segway pořídila v roce 2011 za 760 tisíc Kč věnovaných nadací Bezpečná Olomouc.[13][9] Městská police Karlovy Vary nasadila segwaye do služby 10. června 2012 u příležitosti Karlovarského karnevalu,[14] zkušebně je použila již v roce 2009 během filmového festivalu.[15] Dalšími městy, kde je městská policie využívá, je Znojmo[11] či Slaný.[15]

Pražské městské policii trvá nabití baterií údajně asi 10 hodin, vydrží pak po celou směnu[11] (karlovarská městská policie uvádí dojezd 38 km na jedno nabití.[15]) Pražská městská policie je využívá zejména v lokalitách pěších zón a v místech, kde je hustý turistický ruch. Výhodou je výhled strážníka přes davy lidí. V zásobníku má policejní segway rozšířenou zdravotní výbavu. Použitelné jsou segwaye údajně i při zásazích proti prchajícím pachatelům, třeba kapsářům a podvodníkům, protože rychlostí i výdrží pachatele překonají.[11] Provozní náklady jsou i po 7 letech provozu minimální.[11]

Nákupní cena transportéru Segway v České republice v roce 2011 je kolem čtvrt milionu, roční provoz má přijít asi na 16 tisíc Kč.[15] Městská policie Plzeň je nakoupila za 275 tisíc za kus.[5] Pražská městská policie je údajně získala za 113 tisíc korun za kus.[5]

Část půjčoven je sdružena v Asociaci Segway, která své členy svazuje etickými pravidly, podle nichž se například skupinky turistů mohou pohybovat pouze společně s instruktorem.[6] Zuzana Eliášová z Asociace Segway uvedla, že se jezdí omezenou rychlostí 6–8 kilometrů za hodinu, každý klient projde zaškolením a provádí se test na alkohol.[6] Městská část Praha 1 má podle radního Jiřího Veselého nejvíce problémů s těmi půjčovnami, které členy asociace nejsou.[6]

Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

James Heselden, který v prosinci 2009 získal většinový podíl ve společnosti Segway, byl v září 2010 ve věku 62 let nalezen mrtvý v řece Wharfe poblíž Leedsu, poblíž něj byla nalezena i dvojkolka. Policie dospěla k závěru, že s ní spadl z 9metrového srázu nad řekou, což údajně potvrdil i jeden očitý svědek. Policie ani Heseldenova rodina neshledali žádné známky toho, že by mělo jít o něco jiného než o nehodu.[16]

Podle mluvčí pražské záchranné služby Jiřiny Ernestové je úrazů spojených s provozem segwayů minimum a dochází k nim jen ojediněle. Jako příklad uvedla 72letou ženu, která byla segwayistou sražena na náplavce v říjnu 2013.[6]

Ve středu 5. března 2014 odpoledne sjelo v Praze na Kampě u Sovových mlýnů turistům vypůjčené vozítko Segway do plavební komory. Byl povolán hasičský potápěč a jeřáb, který jej za asistence policie vylovil, a zpráva o události prošla významnými zpravodajskými médii. Ke zranění nedošlo.[17]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mary Bellis: Segway Human Transporter. What is a Segway Human Transporter, http://inventors.about.com, nedatováno
  2. Ekologické vozítko SEGWAY, Městský úřad Třebíč, odbor správních činností, 26. 11. 2010
  3. a b c d Čeněk Třeček: Vozítka segway ohrožují chodce, jinam než na chodník ale nesmí, iDnes.cz, 15. 7. 2011, jako autor tvrzení uveden „Marek Illiaš z ministerstva dopravy“
  4. Dopis k žádosti Ředitelstvi služby dopravni policie Policejniho prezidia o stanovisko k provozování zařízeni Segway, Ing. Josef Pokorný, ředitel Odboru provozu silničních vozidel, Ministerstvo dopravy ČR, na fóru Ford-club (www.forum.ford-club.cz/viewtopic.php?f=61&t=5248) dopis citován bez datace, příspěvek vložen 15. října 2010
  5. a b c Michal Štůsek: Vozítko Segway o licenci nepřijde. Řidič je chodcem, Aktuálně.cz, 29. 1. 2011
  6. a b c d e f g h i j k Veronika Berná: Chodci, nebo cyklisté? Praha si stěžuje na segwaye na chodnících, Lidovky.cz, 11. 1. 2014 (pozn.: ve skutečnosti článek nepojednává o postoji města Prahy, ale o postoji městské části Praha 1)
  7. a b Praha 1 chce zakázat jízdu na segwayi v centru, jezdci ohrožují chodce, iDnes.cz, 14. 6. 2012, ab (Aleš Berný)
  8. a b Robert Sedmík: Nechtěné dvoukolky. Vozítka Segway z ulic Prahy asi zmizí, Týden.cz, 14. 6. 2012
  9. a b Magda Vránová: Olomoučtí strážníci hlídkují na elektrických transportérech. A budí pozornost, Deník.cz 24. 4. 2012
  10. a b Petra Šarešová: Stůj, nebo zazvoním! Strážníci často jezdí na směšných vozítkách, Metro, 25. 5. 2012
  11. a b c d e f Segway strážníkům dobře slouží, Portál hlavního města Prahy, 21. 9. 2011, Oskar Exner
  12. Městští policisté využívají nové Segwaye, Portál Městské policie Plzeň, 17. 7. 2008
  13. Michal Folta: Parky ohlídají strážníci na vozítkách SEGWAY, statutární město Olomouc, informační portál, 20. 11. 2011
  14. Segway pomocníkem strážníků, Městská policie Karlovy Vary
  15. a b c d Vladimír Zedník: Centrum Varů ohlídají strážníci na vozítkách Segway za čtvrt milionu, iDnes.cz, 5. 4. 2012
  16. Miliardář, který vyráběl vozítka Segway, se na jednom z nich zabil, Lidovky.cz, 27. 9. 2010, ČTK
  17. Vozítko segway skončilo ve Vltavě. Vylovit ho museli potápěč a jeřáb, Idnes.cz, 6. 3. 2014, luk

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu