Sedlejovický tunel
| Sedlejovický tunel | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozní délka | 77 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 50°38′1,64″ s. š., 15°5′30,57″ v. d. |
  Sedlejovický tunel | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sedlejovický tunel se nachází na železniční trati 030 Pardubice – Jaroměř – Liberec v úseku Hodkovice nad Mohelkou – Sychrov v km 133,303, v katastrálním území Radostín u Sychrova, poblíž vesnice Sedlejovice.[1]
Výstavba[editovat | editovat zdroj]
V roce 1859 byl zprovozněn úsek Turnov – Liberec na trati 030 Pardubice – Liberec. Součásti trati bylo několik tunelů z nichž nejdelší byl Sychrovský s délkou 639 metrů a nejkratší Sedlejovický s délkou 77 metrů, který překonával strmý skalní hřbet. Sedlejovický tunel se nachází v km 133,256 – 133,342 mezi železniční stanicí Sychrov a zastávkou Sedlejovice. Byl vyražen v opukové skále s maximálním nadložím 36 metrů. Tunel byl vyzděn, jeho nosnou konstrukcí tvořilo šest nosných pásů, které nebyly vyzděny současně. Na portály tunelů byl použitý pískovec. U turnovského stupňovitě ukončeného portálu to byly masivní kvádry a řádkové pískovcové zdivo, na vrchní část byla osazena krycí kamenná deska. Portálová stěna je vysoká 10 metrů.[1][2] Liberecký portál opatřený kvádrovým věncem je vsazen do skalního masívu. Portálová stěna dosahuje výšky v rozmezí 13,8 až 18,2 metry.[2] V roce 1894 byly vyzděny zbývající dva tunelové pásy, na místo kamenného zdiva byly použity pálené cihly (zvonivky) a ve vrcholu klenby byly usazeny pískovcové klenáky.[3][4][5]
V rámci rekonstrukce a revitalizace tratě v roce 2015 Sedlejovický tunel prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Investorem bylo SŽDC s.o., projektová příprava a průzkum provedla firma AMBERG Engineering Brno, a.s., realizaci stavby provedla firma MINOVA Bohemia s.r.o.
Při opravě tunelu bylo provedeno:
- výměna zvětralého kamenného zdiva u tří opěr (TP1, TP4 a TP6),
- zajištění a začištění skalních zářezů včetně zajištění statiky obou portálů,
- sanační a konzervační opatření chránící konstrukci před vlivy běžného provozu a počasí.
Jednou ze zajímavostí rekonstrukce bylo použití slámy jako drenážního materiálu.[1][2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c LIPKA, Miroslav. Návrh a realizace rekonstrukce tunelu Sedlejovice. Tunel. 2016, roč. 25, čís. 2/2016, s. 65–73. Dostupné online. ISSN 1211–0728.
- ↑ a b c 21. ročník konference. ŽELEZNIČNÍ MOSTY A TUNELY, setkání správců, investorů, projektantů a stavitelů. Sborník příspěvků. s. 103–106
- ↑ Sedlejovický (tunel) • Liberecký kraj (CZ) / © Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska. www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2019-11-03]. Dostupné online.
- ↑ Trať 030 Jaroměř - Stará Paka - Turnov - Liberec. www.vlakregion.cz [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.
- ↑ ZPEVŇOVÁNÍ, TĚSNĚNÍ A KOTVENÍ HORNINOVÉHO MASIVU A STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ 2016 Archivováno 4. 11. 2019 na Wayback Machine. s. 69
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedlejovický tunel na Wikimedia Commons - 21. ročník konference. ŽELEZNIČNÍ MOSTY A TUNELY,setkání správců, investorů, projektantů a stavitelů. Sborník příspěvků
- TUNEL. 25. ročník, č. 2/2016. Dostupné online.
