Sebevraždy v Litvě
Sebevraždy v Litvě se v zemi staly výrazným společenským problémem kvůli jejich velmi vysoké míře.[1] Od svého vrcholu v roce 1995 míra sebevražd neustále klesá[2], i přesto zůstává v EU a OECD nejvyšší.[3]
Míra sebevražd činila 20,2 na 100 tisíc obyvatel v roce 2019.[4]
Příčiny
[editovat | editovat zdroj]V 90. letech 20. století, po pádu komunismu, zažila Litva dramatické sociální a ekonomické změny. Dřívější studie připisovaly vysokou míru sebevražd účinkům velkých přeměn ve společnosti, drsným ekonomickým podmínkám, klesajícím životním podmínkám, alkoholismu a také nedostatku psychologických a psychiatrických služeb.[1][5][6] Novější studie naznačují, že příčiny mohou být složitější.
Podle Onutė Davidonienė, ředitelky Státního centra duševního zdraví, stojí za vysokou mírou sebevražd psychologické a ekonomické důvody, včetně ekonomické recese, alkoholismu, nedostatku tolerance ve společnosti a šikany.[7]
Studie z roku 2006 poznamenala, že míra sebevražd je výrazně vyšší u méně vzdělané a zejména venkovské populace.[8] Míra sebevražd se mezi některými obcemi výrazně liší. Například míra sebevražd v okrese Kupiškis (přes 70 na 100 tisíc obyvatel) byla v roce 2017 více než dvakrát vyšší než je celostátní průměr. Další obce s obzvláště vysokou mírou sebevražd leží v okresech Varėna a Kalvarija (67 na 100 tisíc obyvatel). Naproti tomu byla čísla mnohem nižší v městské samosprávě Palanga (méně než 15 na 100 tisíc obyvatel), následovala městská samospráva Vilnius a okresní obec Plungė (15 na 100 tisíc obyvatel).[3]
V Litvě je výrazný rozdíl míry sebevražd mezi muži a ženami. Tradiční normy maskulinity, spojené s nadměrnou konzumací alkoholu a stigmatem vyhledání psychologické pomoci, mohou k sebevražednému chování podle některých studií přispívat.[9] Několik studií o vztahu mezi religiozitou a sebevraždou neposkytlo přesvědčivý pohled na příčiny vysoké míry.[5]
Statisticko-ekonometrická studie Comunale (2020) zjistila, že hlavní faktory, které mohou být spojeny se sebevraždami, jsou růst HDP, demografie, spotřeba alkoholu, psychologické faktory a počasí.[10][11] Stejná studie uvádí, že je mezi zeměmi EU populace Litvy jedna z nejvíce introvertních, podstatně více než lotyšská a estonská populace.
Zpráva, zveřejněná v roce 2017 Úřadem pro prevenci sebevražd v Litvě, uvádí, že míra sebevražd mezi vězni a zatčenými jednotlivci je několikanásobně vyšší, než je státní průměr.[12] Stejná zpráva upozornila na nedostatečnou dostupnost psychologických služeb a nedostatečnou prevenci v mnoha obcích.
Prevence
[editovat | editovat zdroj]V roce 2007 představil Litevský parlament Národní strategii duševního zdraví založenou na Deklaraci WHO o duševním zdraví v Evropě 2005. Země také přijala Akční plán prevence sebevražd 2016—2020. V roce 2015 byl pod Státním střediskem duševního zdraví zřízen Úřad pro prevenci sebevražd (litevsky Savižudybių prevencijos biuras).[13] V roce 2017 však Litevský národní kontrolní úřad dospěl k závěru, že dosud neexistuje žádný komplexní systém, který by poskytoval pomoc jednotlivcům ohrožených sebevraždou.[14]
Statistiky
[editovat | editovat zdroj]| Míra sebevražd (na 100 tisíc obyvatel) podle pohlaví | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Pohlaví | 1981 | 1985 | 1990 | 1995 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2019 |
| Muži | 59.4 | 58.0 | 44.3 | 79.1 | 75.6 | 68.1 | 56.1 | 51.7 | 36.1 |
| Ženy | 10.7 | 12.9 | 9.7 | 15.6 | 16.1 | 12.9 | 9.6 | 8.9 | 6.2 |
| Celkem | 33.6 | 34.1 | 26.1 | 45.6 | 44.1 | 38.6 | 31.3 | 28.9 | 20.2 |
| Počet sebevražd podle věkové skupiny pohlaví v roce 2009 | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Věk (roky) | 5–14 | 15–24 | 25–34 | 35–44 | 45–54 | 55–64 | 65–74 | 75+ | Celkem |
| Muži | 3 | 109 | 116 | 195 | 233 | 148 | 91 | 57 | 952 |
| Ženy | 2 | 16 | 15 | 26 | 39 | 27 | 21 | 40 | 186 |
| Celkem | 5 | 125 | 131 | 221 | 272 | 175 | 112 | 97 | 1138 |
| Zdroj: Světová zdravotnická organizace (WHO)[15] | |||||||||
Sebevraždy významných lidí v Litvě
[editovat | editovat zdroj]- 1822 — Theodor Grotthuss — Němec, chemik
- 1943 — Yitzhak Wittenberg — židovský odbojář, sebevražda pozřením jedu
- 1972 — Romas Kalanta — sebevražda sebeupálením na protest proti sovětské svéře vlivu v Litvě
- 1989 — Vytautas Vičiulis — malíř, sebevražda sebeupálením
- 2006 — Saulius Mykolaitis — režisér, herec, sebevražda oběšením
- 2013 — Vytautas Šapranauskas — herec, komik a televizní moderátor, sebevražda oběšením
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suicide in Lithuania na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Suicides in Lithuania show social pains persist. Reuters. 2008-04-09. Dostupné online [cit. 2022-11-08]. (anglicky)
- ↑ Suicides in Lithuania decrease, still above EU average. lrt.lt [online]. 2020-02-17 [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Savižudybių statistika [online]. State Mental Health Centre. Dostupné online.
- ↑ a b GHO | By category | Suicide rate estimates, age-standardized - Estimates by country. WHO [online]. [cit. 2022-11-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Suicide in Eastern Europe, the CIS, and the Baltic Countries: Social and Public Health Determinants [online]. The International Institute for Applied Systems Analysis, February 2013 [cit. 2021-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Rahman Haghighat. Psychiatry in Lithuania: the highest rate of suicide in the world. Psychiatric Bulletin. November 1997, s. 716–719. Dostupné online. DOI 10.1192/pb.21.11.716.
- ↑ Pradeda veikti Savižudybių prevencijos biuras. lrt.lt [online]. 2015-01-05 [cit. 2022-11-10]. Dostupné online. (litevsky)
- ↑ KALEDIENE, Ramune; STARKUVIENE, Skirmante; PETRAUSKIENE, Jadvyga. Social dimensions of mortality from external causes in Lithuania: do education and place of residence matter?. Sozial- Und Praventivmedizin. 2006, roč. 51, čís. 4, s. 232–239. PMID: 17193785. Dostupné online [cit. 2022-11-10]. ISSN 0303-8408. DOI 10.1007/s00038-006-4069-y. PMID 17193785.
- ↑ BARANOV, Victoria; DE HAAS, Ralph; GROSJEAN, Pauline A. Men. Roots and Consequences of Masculinity Norms. SSRN Electronic Journal. 2018. Dostupné online [cit. 2022-11-11]. ISSN 1556-5068. DOI 10.2139/ssrn.3185694. (anglicky)
- ↑ BARANOV, Victoria; DE HAAS, Ralph; GROSJEAN, Pauline A. Male-biased Sex Ratios and Masculinity Norms: Evidence from Australia’s Colonial Past. Rochester, NY: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Victoria Baranov, Ralph De Haas, Pauline A. Grosjean. Men. Roots and Consequences of Masculinity Norms. UNSW Business School Research Paper. 12 October 2018. Dostupné online.
- ↑ Sveikatos priežiūros paslaugų su savižudybės rizika susijusiems asmenims prieinamumo vertinimas [online]. Suicide Prevention Bureau under the State Mental Health Centre, 2017. Dostupné online. (litevsky)
- ↑ Savo veiklą pradėjo Savižudybių prevencijos biuras [online]. Ministry of Health (Lithuania), 2 January 2015 [cit. 2021-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Suicide prevention and aid to individuals related to the risk of suicide [online]. National Audit Office of Lithuania, 23 February 2017. Dostupné online.
- ↑ a b Suicide rates (per 100,000), by gender, Lithuania, 1981-2009. [online]. World Health Organization [cit. 2012-12-03]. Dostupné online.