Sebevražedné myšlenky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lidé na sebevraždu mohou myslet kvůli neléčené depresi[1]

Sebevražedné myšlenky, také suicidální myšlenky, jsou myšlenky představující vůli dobrovolného ukončení vlastního života, které mohou zasáhnout prakticky kohokoli a kdykoli.[2] To však nutně nepředstavuje bezprostřední hrozbu, že takto smýšlející jedinci budou podle těchto myšlenek skutečně jednat.[3] Většina lidí, kteří uvažují o sebevraždě, se o ni nakonec nepokusí, avšak relevantní sebevražedné myšlenky jsou vážným rizikovým faktorem pro spáchání suicidia.[4] Za normálních okolností (tj. předpoklad pevného duševního zdraví) by měly myšlenky na sebevraždu postupem času vymizet. V opačném případě musí být postiženému jedinci poskytnuta okamžitá pomoc, neboť na suicidální myšlenky není nahlíženo jako na diagnózu, nýbrž jako na jeden z mnoha příznaků duševních poruch.[5] Jsou tedy často varovným signálem a projevem deprese, těžké obsedantně-kompulzivní poruchy či rozvíjející se psychózy.[6][7]

Suicidálním myšlenkám předchází tzv. sebevražedné nápady, které se objevují sporadicky a jsou impulzivní. Jedná se o velmi nekonkrétní myšlenky, jak svůj život ukončit nenásilnou cestou. Mohou však být i dotěrné a objevovat se postupně, kdy se následně jedinec začíná ve své mysli vážněji zabývat možností, jaké by to bylo sebevraždu provést.[8] Poté dochází k proměně ze suicidálních myšlenek na tzv. suicidální tendence, kterým se nemocný stěží dokáže bránit a zaujímá ambivalentní postoj, přičemž nastupují i suicidální úvahy, kdy se daná osoba s myšlenkami ztotožňuje a podrobně sebevraždu plánuje (např. shromažďuje léky či vyhledává pro ni vhodné místo, např. koleje, most atd.), což mnohokrát vede k její realizaci, která je taktéž poslední fází suicidálních myšlenek. Pokud z nějakého důvodu sebevražda není úspěšná, může se o ni sebevrah pokusit znovu.[9] V některých případech může rozhodnutí o vykonání sebevraždy vést u postižené osoby k uklidnění, což potom v jejím okolí vyvolává mylný dojem o zlepšení psychického stavu nemocného.[10] Prudká změna směru zdánlivě šťastného stavu může naznačovat, že se člověk s myšlenkou na odchod ze života vyrovnal.[11]

Příznaky sebevražedného přemýšlení[editovat | editovat zdroj]

Na linku důvěry se často obracejí i děti s myšlenkami na ukončení svého života[12]
Mosty, železniční přejezdy nebo rušné dálnice jsou pro lidi se sebevražednou tendencí místa vysoce riziková, proto zde často dochází k umisťování cedulí s kontaktem na linku důvěry. Příkladem může být město Tchaj-pej

Mezi nejčastější varovné příznaky myšlenek na sebevraždu patří následující body:[7][10][11][13][14]

  • jedinec mluví o sebevraždě, např. „kéž bych neexistoval, nechci žít“ atp.
  • stranění se jiným sociálním kontaktům (asociálnost)
  • pocity smutku, beznaděje, sklíčenosti, bezmoci
  • vyhrožování sebevraždou
  • sebedestruktivní chování
  • zneužívání návykových látek (alkohol, drogy atp.)
  • výkyvy nálad, emoční nevyrovnanost
  • ztráta zájmu o dřívější koníčky
  • rozdávání věcí, kterých si dotyčný jedinec cení
  • shromažďování prostředků k sebevraždě (zbraň, léky)
  • výroky naznačující „sbohem“
  • změny osobnosti, výrazná úzkost
  • zabývání se věcmi souvisejícími se smrtí
  • obtížné rozhodování
  • vyčerpanost
  • ztráta zájmu o sex
  • sebepodceňování
  • přesvědčení, že by světu bylo lépe bez něj
  • agresivita

Pomoc nemocné osobě[editovat | editovat zdroj]

Nebezpečnost sebevražedných myšlenek se posuzují podle jejich intenzity, kolik zabírají času a jejich konkrétnost, tzn. jak jasnou má jedinec představu o provedení suicidia.[15] V případě, že blízká osoba podezírá někoho ze sebevražedných myšlenek, je nutné, co nejrychleji najít odbornou pomoc pro nemocného, či ho podpořit v tom, aby svůj duševní stav léčil pomocí psychoterapií či alespoň kontaktoval některou z krizových linek, např. linku důvěry.[16] Ve vážných případech může duševní stav jedince vyžadovat hospitalizaci. Pokud z jakéhokoliv důvodu není odborná pomoc dostupná, musíme postiženému člověku zůstat oporou, dokud se nepodaří onu pomoc zajistit. Je důležité se vyvarovat častému stereotypu a předsudku, že člověk mluvící o sebevraždě na sebe chce jen upoutat pozornost, tudíž je vždy nezbytné předpokládat, že takový člověk myslí sebevraždu opravdu vážně. Nevhodné je taktéž osobu vybízet, aby sebevraždu vykonala (např. „tak to udělej“). Podobným chováním (např. „sebevražda je pro slabochy, je to hloupost“) nejen, že nemocnému psychicky ubližujeme, ale také zvyšujeme riziko, že si daná osoba skutečně ublíží. Řada lidí, kteří se pokusí o sebevraždu, se totiž o svém záměru někomu zmíní.[16] Další postupy, kterým je potřeba se vyvarovat během komunikace s postiženým jedincem jsou uvedeny níže:[16][17]

  • neporovnávat situaci dotyčného s jinou
    • tj. např. „někdo se má hůř“ nebo „máš vše, co si můžeš přát“
  • neúcta k pocitům
    • nesnažte se jedinci jeho pocity vymluvit či je nezlehčujte, zlehčování mohou vést k nedůvěře a ukončení komunikace
  • neslibovat
    • nikdy neslibujte, že zachováte tajemství o sebevražedných myšlenkách nemocného, naopak mu vysvětlete, že takovou věc není možné držet v tajnosti, pokud se jeho život v nachází ohrožení

Naopak postiženému bychom měli nabídnout pomocnou ruku a naslouchat mu, přičemž můžeme využít následující rady, které doporučuje Národní ústav duševního zdraví v Praze.[13][16] Takové rady se označují jako suicidální prevence (také prevence sebevražd) a některé z nich jsou v bodech popsány zde:

  • motivovat k vyhledání pomoci
    • jak je již výše uvedeno — motivujte dotyčnou osobu k vyhledání pomoci: může se jednat o anonymní kontakt s některou z krizových linek nebo přímo odborné pomoci (psychiatr, psycholog atd.)
  • zamezení přístupu k potencionálně nebezpečným předmětům
    • osobě, která se zmiňuje o sebevraždě, zamezte přístup k potencionálně nebezpečným předmětům jako např. léky, kterými se lze předávkovat nebo ostré nástroje. Pokud osoba běžně léky užívá, zajistěte, aby jí je někdo pravidelně v bezpečných dávkách vydával
  • opora a naslouchání
    • snažte se osobě naslouchat a ukázat jí, že se na vás může spolehnout, nevyvolávejte v ní pocit viny, stud atp., nýbrž nabídněte svou pomoc a soucit
  • omezení alkoholu, drog
    • pokud je nemocná osoba závislá na alkoholu či drogách, rozumně ji nabádejte k tomu, aby je neužívala, neboť alkohol a návykové látky mohou poskytnout pouze dočasnou úlevu, v konečném důsledku však věci jen zhoršují a mohou vést k bezhlavému jednání a prohloubení deprese

Rizikové faktory[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Duševní porucha a Sebevražda.

Sebevražedné myšlenky se neobjevují bezdůvodně, vždy jim předchází např. silný emoční zážitek, ztráta práce, finanční tíseň nebo psychické nemoci či jiný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.[18] Tyto rizikové faktory lze rozdělit do dvou kategorií — duševní poruchy a životní události. Lidi v těchto kategoriích myšlenky na sebevraždu postihují častěji.

Duševní poruchy[editovat | editovat zdroj]

Řada duševních poruch je spojena s přítomností sebevražedných myšlenek nebo významně zvyšuje riziko jejich výskytu. Udává se, že 40 až 70 % pacientů s depresí má sebevražedené myšlenky a 90 % sebevrahů trpí duševní poruchou.[3] Níže uvedený seznam zahrnuje ty poruchy, u nichž je zřejmá souvislost s výskytem sebevražedných myšlenek. Seznam uvedený níže je pouze orientační a nejsou zde zmíněna všechna riziková onemocnění. Mezi duševní poruchy, které zvyšují riziko sebevražedných myšlenek, patří:[2][19][20][21]

Životní události[editovat | editovat zdroj]

Řada událostí v životě člověka pravděpodobně vyvolá sebevražedné myšlenky. Určité životní situace se navíc zcela běžně vyskytují u osob s výše zmíněnými duševními poruchami, což také zvyšuje riziko vyvolání sebevražedných myšlenek. Události, s nimiž se dospělí a děti v životě setkávají, se mohou lišit, proto je následující seznam také pouze orientační. Jako životní události přispívající k rozvoji suicidálních myšlenek lze zmínit následující:

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Jak bylo výše zmíněno — přítomnost sebevražedných myšlenek naznačuje potřebu vyhledat lékařskou pomoc. Účinná léčba duševní poruchy, která je často základem sebevražedných myšlenek, umožňuje jejich odstranění či alespoň výrazné potlačení. Může mimo jiné zahrnovat farmakoterapii (tj. léčení určitými medikamenty) i psychoterapii zároveň. Sebevražedné myšlenky, doprovázené tendencí k jejich dosažení, mohou být indikací pro psychiatrickou hospitalizaci, ta umožňuje poskytnout pacientovi vyšší úroveň bezpečnosti, aplikovat intenzivnější léčbu a častěji ji upravovat v závislosti na aktuální zdravotní stav pacienta. U některých závažných duševních poruch (např. Cotardův syndrom) lze také využít elektroterapie. Ambulantní léčba, ale i nemocniční léčba se potom provádí výhradně za účasti psychiatrů, psychoterapeutů nebo klinických psychologů.[37][38]

Sebevražedné myšlenky ve světě[editovat | editovat zdroj]

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

Podle průzkumu Univerzity Karlovy v Česku má závažnou depresi cca 7 % Čechů, přičemž sebevražedné myšlenky mělo až 9 % české populace a 1 % reálně o sebevraždě uvažovalo.[39] Ministerstvo zdravotnictví České republiky uvedlo, že v důsledku pandemie koronaviru je riziko myšlenek na sebevraždu až 3× vyšší a taktéž došlo k nárůstu psychických poruch.[40][41]

Spojené státy americké[editovat | editovat zdroj]

Průzkum pro úřad prevenci onemocnění ve Spojených státech amerických ukázal, že o sebevraždě za poslední měsíc přemýšlel alespoň 1 ze 4 mladistvých. Dotazníku se zúčastnilo 5412 osob ve věkovém rozmezí 18 až 24 let.[42]

Estonsko[editovat | editovat zdroj]

Sympozium zkoumající sebevražedné chování z roku 2013 odhalilo, že z 265 dotázaných homosexuálních Estonců a Rusů uvedlo, že za poslední jeden rok 14 % z nich mělo sebevražedné myšlenky a 2 % se pokusilo o sebevraždu. Během celého života o sebevraždě uvažovalo 44 % a o 11 % se o ní pokusilo.[43]

Polsko[editovat | editovat zdroj]

V Polsku byl skupinou psychiatrů 1663 studentům ve věku 14 až 21 let předložen anonymní dotazník týkající se sebevražedného chování; 31% studentů uvedlo přítomnost sebevražedných myšlenek a 8 % přemýšlelo o pokusu o sebevraždu. Z faktorů souvisejících s nejvyšším relativním rizikem pokusů o sebevraždu u zkoumaných studentů se jako nejvýznamnějším jevila předchozí psychiatrická léčba nebo psychoterapie, útěk z domova, sebevražedné úmrtí mezi příbuznými i přáteli, zneužívání drog a „fascinace smrtí“.[44]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Grafika: Lidé často volí sebevraždu kvůli neléčené depresi. Blíží se nejtěžší měsíce. Aktuálně.cz [online]. 2018-12-27 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b WHO; ORGANIZATION, World Health. World Report on Violence and Health. [s.l.]: World Health Organization 376 s. Dostupné online. ISBN 978-92-4-154561-7. (anglicky) 
  3. a b Определение суицидального риска - iFightDepression [RU]. ifightdepression.com [online]. [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. (rusky) 
  4. Суицидальная идеация — Карта знаний. kartaslov.ru [online]. [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  5. Diagnostic and statistical manual of mental disorders (DSM-5). [s.l.]: American Psychiatric Publishing, 2013. ISBN 978-0-89042-555-8. S. 830. 
  6. Problémy s myšlenkami na smrt | Šance Dětem. www.sancedetem.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  7. a b LENKARUS. StressFix [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (česky) 
  8. Sebevražda dítěte. Že se to nemůže stát? | Šance Dětem. www.sancedetem.cz [online]. [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  9. a b c Суицидальное поведение - Нарушения психики. Справочник MSD Профессиональная версия [online]. [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. (rusky) 
  10. a b https://www.klubzdravi.cz/a/na-sebevrazdu-mohou-upozornovat-varovne-signaly-vite-jak-je-rozpoznat
  11. a b Как распознать признаки суицидальных мыслей - БУ "Нижневартовская районная больница". crbnvr.ru [online]. [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  12. Šéfka Linky bezpečí: Sebevražedné myšlenky s námi děti sdílejí často. iDNES.cz [online]. 2021-01-22 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  13. a b Když už na ničem nezáleží - Rádce pro dospívající s depresí a poruchami nálad. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (česky) 
  14. a b Суицид и депрессия: Суицидальная идеация — Википедия – Депрессия и суицид: риск самоубийства при депрессии — Отдел социального служения и благотворительности при Астраханско-Камызякской епархии [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. (rusky) 
  15. a b Suicidium - sebevražda - Zdraví.Euro.cz. zdravi.euro.cz [online]. [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  16. a b c d KASAL, Alexandr. Manuál pomoci při riziku sebevraždy [online]. Národní ústav duševního zdraví [cit. 2015-03-27]. Dostupné online. 
  17. Sebevraždu může spáchat kdokoliv. Důležité je nemoralizovat, říká psycholog. iDNES.cz [online]. 2018-09-10 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  18. PSYCHOLOGICKECLANKY.CZ. Myšlenky na sebevraždu. Jak jim zabránit?. psychologickeclanky.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 
  19. Přehled duševních nemocí :: Spirála Ostrava. www.spirala-ops.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (česky) 
  20. Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders. [s.l.]: [s.n.] ISBN 0-89042-554-X. 
  21. ПИЧИКОВ, Алексей Александрович; ПОПОВ, Юрий Васильевич; ЯКОВЛЕВА, Юлия Александровна. Взаимосвязь исполнительных функций и суицидальных тенденций у девушек-подростков с нервной анорексией. Обозрение психиатрии и медицинской психологии имени В.М.Бехтерева [online]. 2019-02-23 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. (rusky) 
  22. O, Christian-Element, spol s r. Alkohol a drogy zvyšují riziko sebevražd | Prameny zdraví. www.magazinzdravi.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (česky) 
  23. Centre for Suicide Prevention [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. MCES. www.mces.org [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  25. JOSHI, Pankaj; SONG, Han-Byol; LEE, Sang-Ah. Association of chronic disease prevalence and quality of life with suicide-related ideation and suicide attempt among Korean adults. Indian Journal of Psychiatry. 2017, roč. 59, čís. 3, s. 352–358. PMID: 29085096 PMCID: PMC5659087. Dostupné online [cit. 2021-01-25]. ISSN 0019-5545. DOI:10.4103/psychiatry.IndianJPsychiatry_282_16. PMID 29085096. 
  26. a b TAL YOUNG, Ilanit; IGLEWICZ, Alana; GLORIOSO, Danielle. Suicide bereavement and complicated grief. Dialogues in Clinical Neuroscience. 2012-6, roč. 14, čís. 2, s. 177–186. PMID: 22754290 PMCID: PMC3384446. Dostupné online [cit. 2021-01-25]. ISSN 1294-8322. PMID 22754290. 
  27. WIE, Jeong Ha; NAM, Su Kyung; KO, Hyun Sun. The association between abortion experience and postmenopausal suicidal ideation and mental health: Results from the 5th Korean National Health and Nutrition Examination Survey (KNHANES V). Taiwanese Journal of Obstetrics & Gynecology. 2019-01, roč. 58, čís. 1, s. 153–158. PMID: 30638471. Dostupné online [cit. 2021-01-25]. ISSN 1875-6263. DOI:10.1016/j.tjog.2018.11.028. PMID 30638471. 
  28. Suicidal Ideation and School Bullying Experiences After Controlling for Depression and Delinquency. Journal of Adolescent Health. 2013-07-01, roč. 53, čís. 1, s. S27–S31. Dostupné online [cit. 2021-01-25]. ISSN 1054-139X. DOI:10.1016/j.jadohealth.2012.09.017. (anglicky) 
  29. SISK, Richard. 30 Percent of Veterans Have Had Suicidal Thoughts, New Survey Finds. Military.com [online]. 2019-10-30 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. JU, Yeong Jun; HAN, Kyu-Tae; LEE, Tae-Hoon. Association between weight control failure and suicidal ideation in overweight and obese adults: a cross-sectional study. BMC Public Health. 2016-03-15, roč. 16. PMID: 26975568 PMCID: PMC4791804. Dostupné online [cit. 2021-01-25]. ISSN 1471-2458. DOI:10.1186/s12889-016-2940-1. PMID 26975568. 
  31. SCHAEFER, Karen E.; ESPOSITO-SMYTHERS, Christianne; TANGNEY, June P. Suicidal ideation in a United States jail: Demographic and psychiatric correlates. The journal of forensic psychiatry & psychology. 2016, roč. 27, čís. 5, s. 698–704. PMID: 27660559 PMCID: PMC5028132. Dostupné online [cit. 2021-01-25]. ISSN 1478-9949. DOI:10.1080/14789949.2016.1193886. PMID 27660559. 
  32. What Is Suicidal Ideation?. Verywell Mind [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. BAHK, Yong-Chun; JANG, Seon-Kyeong; CHOI, Kee-Hong. The Relationship between Childhood Trauma and Suicidal Ideation: Role of Maltreatment and Potential Mediators. Psychiatry Investigation. 2017-1, roč. 14, čís. 1, s. 37–43. PMID: 28096873 PMCID: PMC5240465. Dostupné online [cit. 2021-01-26]. ISSN 1738-3684. DOI:10.4306/pi.2017.14.1.37. PMID 28096873. 
  34. CONEJERO, Ismael; OLIÉ, Emilie; COURTET, Philippe. Suicide in older adults: current perspectives. Clinical Interventions in Aging. 2018-04-20, roč. 13, s. 691–699. PMID: 29719381 PMCID: PMC5916258. Dostupné online [cit. 2021-01-26]. ISSN 1176-9092. DOI:10.2147/CIA.S130670. PMID 29719381. 
  35. PLAČEK, Štěpán. Děti častěji řeší myšlenky na sebevraždu. Deník.cz. 2009-01-23. Dostupné online [cit. 2021-01-26]. (česky) 
  36. Профилактика суицидального поведения у детей и подростков. Департамент здравоохранения города Севастополя [online]. [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. (rusky) 
  37. GLIATTO, M. F.; RAI, A. K. Evaluation and treatment of patients with suicidal ideation. American Family Physician. 1999-03-15, roč. 59, čís. 6, s. 1500–1506. PMID: 10193592. Dostupné online [cit. 2021-02-15]. ISSN 0002-838X. PMID 10193592. 
  38. POSNER, Kelly; BROWN, Gregory K.; STANLEY, Barbara. The Columbia-Suicide Severity Rating Scale: initial validity and internal consistency findings from three multisite studies with adolescents and adults. The American Journal of Psychiatry. 2011-12, roč. 168, čís. 12, s. 1266–1277. PMID: 22193671 PMCID: PMC3893686. Dostupné online [cit. 2021-02-15]. ISSN 1535-7228. DOI:10.1176/appi.ajp.2011.10111704. PMID 22193671. 
  39. LF1.CUNI.CZ. Mental Health of the Czech Population: The Use of Antidepressants Is on the Rise, Burnout Depends on Occupation - Copy - First Faculty of Medicine, Charles University in Prague. www.lf1.cuni.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. Ministerstvo zdravotnictví [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (česky) 
  41. Po epidemii koronaviru může podle odborníka hrozit více sebevražd | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. (česky) 
  42. CNN, Ryan Prior. 1 in 4 young people are reporting suicidal thoughts. Here's how to help. CNN [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  43. August 2014 Conference: 15th European Symposium on Suicide and Suicidal BehaviourAt: Tallinn, Estonia Authors: Kristi Rüütel National Institute of Health Development A Valk Liilia Lohmus National Institute of Health Development [online]. ResearchGate [cit. 2014-03-27]. Dostupné online. 
  44. GMITROWICZ, Agnieszka; SZYMCZAK, Wieslaw; KOTLICKA-ANTCZAK, Magdalena. Suicidal ideation and suicide attempt in Polish adolescents: is it a suicidal process?. International Journal of Adolescent Medicine and Health. 2003-04, roč. 15, čís. 2, s. 113–124. PMID: 12955813. Dostupné online [cit. 2021-01-26]. ISSN 0334-0139. DOI:10.1515/ijamh.2003.15.2.113. PMID 12955813. 
Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.