Schoellerův vodovod mezi Libní a Čakovicemi
| Schoellerův vodovod | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1879 |
| Zánik | před 1975 |
| Stavebník | Filip rytíř Schoeller |
| Poloha | |
| Adresa | Praha 8 - Libeň,  Česko |
| Souřadnice | 50°6′49,8″ s. š., 14°27′30,26″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Schoellerův vodovod je zaniklá průmyslová stavba v Praze. Vodovod byl veden z Libně přes Střížkov, Prosek a Letňany do areálu cukrovaru v Čakovicích. Úpravna vody s čerpací stanicí v Libni u Vltavy byla v letech 1958–1966 chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Přivaděč průmyslové vody byl postaven roku 1879 majitelem čakovického cukrovaru Filipem rytířem Schoellerem. Úpravna vody s čerpací stanicí se nacházela pod Bílou skálou v Libni na břehu Vltavy v místech mezi železničním mostem přes ulici Bulovka a východním portálem libeňského železničního tunelu. Říční voda byla nejprve zbavena nečistot; čištění probíhalo pravděpodobně přes sérii několika česlí. Poté byla bez jakýchkoliv dalších úprav čerpána jako užitková voda výtlačným řadem profilu 225 mm do proseckého vodojemu.[2]
Vodovodní sítě Libně, Proseka, Vysočan a Karlína (přes vodojem Na Stráži) byly připojeny 1. června 1885 a postupně se napojovaly také další průmyslové podniky v Čakovicích a Letňanech. Po roce 1939 vznikla odbočka do nově postavené filtrační stanice v nemocnici Na Bulovce, která od 29. května 1942 napájela pitnou vodou dva infekční pavilony díky pískovým rychlofiltrům.[2]
Poslední rekonstrukci vodovodního systému provedly roku 1952 Čakovické cukrovary n. p. a poslední zpráva o něm je z 28. listopadu 1961; k tomu roku měl systém 3 čerpadla, každé o výkonu 1200 l/min (výkon 2600 m³ za den).[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Vodárna. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000156464, rejstříkové číslo ÚSKP 54045/1-1625. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online
- ↑ a b c Jaroslav Jásek, Kryštof Drnek: Schoellerův vodovod – předchůdce dnešního průmyslového vodovodu. In: Naše voda. [nase-voda.cz]. Co bychom měli vědět o vodě, Vodovody a kanalizace. 2.6.2020. [cit. 2021-03-09]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Hejtmánek, Ladislav. Libeň: historický nástin. Praha: Nákladem obce libeňské, 1896. viii, 265 s., [21] l. obr. příl., [1] složený l. obr. příl. S. 168, 180, 242. Dostupné online.
- KLÍMA, Alois. Z dějin pražských vodáren a vodovodů (pokračování). Zlatá Praha II.. 14. 5. 1909, roč. XXVI, čís. 34, s. 403–404. Dostupné online.
- KURANDA, Miroslav. Městská část Praha 9. Díl 2, Prosek. Praha: Městská část Praha 9 ve vydavatelství a nakl. Maroli, 1999. 143 s. ISBN 80-902513-3-1. Kapitola Prosecký vodojem. S. 115.
- JUNGMANN, Jan. Libeň – zmizelý svět. 1. vyd. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 2010. 192 s. ISBN 978-80-85394-79-5. S. 52, obr. 152.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Ortofotomapy Archivováno 24. 4. 2021 na Wayback Machine.. Hlavní město Praha
- Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 6. Vydáno 01/1911. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum.
- Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 7. Vydáno 03/1911. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum.