Schaunbergové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pečeť Jindřicha ze Schaunberga (rok 1375)

Schaunbergové patřili k významným starým hornorakouským domácím hraběcím rodům. Společně s Kuenringy a Hardeky patřili k rodům, jejichž sňatková politika často zasahovala na české území a to obzvláště za vlády Přemysla Otakara II.

Vdova po Jindřichovi z Kuenringu Hedvika ze Schaunberga byla manželkou významného českého šlechtice Voka z Rožmberka a pravděpodobně měla významný podíl i na založení Vokovy cisterciácké fundace ve Vyšším Brodě. Nově založený klášter měl jako mateřský klášter rakouský Wilhering z kraje ovládaného Schaunbergy a právě Wilhering byl rodovým klášterem Schaunbergů.

Schaunbergové až do poloviny 15. století patřili k nejvýznamnějším spojencům Rožmberků. Na přelomu let 1381- 1382 Oldřich I. z Rožmberka spolu s bratry a Jindřichem z Hradce vojensky podpořili Jindřicha ze Schaunberga v rozepři s rakouským vévodou Albrechtem III. Prostředníkem v celé kauze se nakonec stal český král Václav IV. Pokračování tradičních sňatků s Rožmberky nastalo ještě roku 1380 svatbou Jindřicha III. z Rožmberka s Barborou ze Schaunberga a pak v roce 1453 svatbou Jindřicha IV. z Rožmberka s Anežkou ze Schaunberga.

Schaunbergové vytvořili samostatné říšské hrabství, které bylo oporou stavovské politiky hornorakouské šlechty. Habsburkové si hrabství podřídili po roce 1361 na základě zfalšovaných privilegií. V 16. století rod vymřel[1].

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=86218 - Schaunbergové