Sbor krále Jiřího z Poděbrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O jiném subjektu pojednává článek Sbor krále Jiřího z Poděbrad (Poděbrady).
Sbor krále Jiřího z Poděbrad
Kostel-husite-jenisovice.jpg
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Jenišovice
Souřadnice
Základní informace
Církev Církev československá husitská
Diecéze Královéhradecká
Vikariát Liberec
Status kostel
Architektonický popis
Výstavba 1929
Specifikace
Stavební materiál zděný
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sbor krále Jiřího z Poděbrad v Jenišovicích je jeden z prvních kostelů Československé církve husitské na území Československé republiky.

Důvod vzniku kostela[editovat | editovat zdroj]

Jenišovice mají na svém katastrálním území dva kostely – katolický a československý husitský. Důvodem byla silná podpora nově vzniklé církve po roce 1918 v obci a následné rozmíšky mezi členy obou náboženských obcí (katolický kostel sloužil nové církvi).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Myšlenka na výstavbu kostela Československé církve husitské vznikla po konverzi asi 90 % obyvatel Jenišovic k nově vzniklé církvi po roce 1920. Důvodem bylo spojování Římskokatolické církve s císařským mocnářstvím (jednání o přidružení národa pod Pravoslavnou církev vyšla naprázdno, proto reformní kněží založili církev novou). Za vznikem kostela stojí zdejší původně katolický kněz Gustav Adolf Procházka. Ten ustanovil 8. února 1920 místní farní obec nově vzniklé církve. Bohoslužby se konaly do roku 1924 v místním kostele sv. Jiří, přechodně pak ve školní budově. Katolíci museli chodit na mše, křty a další obřady do kaple na zámku v Hrubém Rohozci. Protože farníci Československé církve husitské využívali katolický kostel, docházelo mezi obyvateli k nábožensky motivovaným třenicím. V roce 1920 došlo například ke zničení sochy sv. Jana Nepomuckého na návsi, obě strany si navzájem rozbíjely okna apod. Československá náboženská obec se proto v roce 1926 rozhodla postavit si vlastní kostel. Složili se farníci z několika sousedících obcí (jména obcí jsou dodnes patrná na fasádě kolem hlavního portálu kostela). Přispět bylo tehdy ctí – ať už penězi, výpomocí na stavbě nebo materiálem. Jako vhodná lokalita byl zvolen prostor mezi parkem u návsi a farou. Z důvodu starobylé poutní tradice sv. Jiří v obci nebyl kostel pojmenován Husův sbor jako jinde, ale Sbor krále Jiřího z Poděbrad. Kostel byl slavnostně otevřen 7. července 1929.

Funkce kostela[editovat | editovat zdroj]

Kromě funkce modlitebny sloužil kostel mnoha dalším účelům. Ve vytápěném suterénu (vchod od návsi) byla již před válkou Mateřská škola, pak kampelička a posléze kancelář JZD a lékařská ordinace.

V modlitebně se konají příležitostné koncerty a výstavy (například při příležitosti slavnostního rozsvícení vánočního stromu v obci) a poslední rozloučení.

Současný stav[editovat | editovat zdroj]

V současné době se hledá nové využití kostela. Je zde zavedena elektřina, voda i kanalizace. Ze suterénu vystupují dva komíny. Interiér je dobře zachovalý. V plánu je renovace vnější fasády a oken.

Mezi roky 2014 a 2016 byla po nutné rekonstrukci v suterénní části kostela v provozu cukrárna a kavárna s předzahrádkou.

Fotografie z kostela[editovat | editovat zdroj]