Saská vlajka

Vlajka Saska, jedné ze spolkových zemí Německa, je tvořena listem o poměru stran 3:5 s dvěma vodorovnými pruhy, bílým a zeleným.^[1]

Státní vlajka, užívaná úřady, je doplněna o saský znak umístěný uprostřed listu. Znak je devětkrát černo-zlatě dělený štít s kosmým zeleným routovým věncem.^[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Současný Svobodný stát Sasko, jak zní oficiální název, vznikl po znovusjednocení Německa završeném 3. října 1990. V roce 1992 se k Sasku připojila některá území okolních spolkových zemí. Již o půlnoci z 2. na 3. října, při slavnostním vztyčení německé vlajky na Náměstí rebubliky před budovou Říšského sněmu v Berlíně, vlala spolu s ostatními i saská služební vlajka.^[2]

Barvy saské vlajky jsou převzaty z vlajky Saského království, státního útvaru na většině území dnešní spolkové země v letech 1806–1918.

Barvy rodu Wettinů, který Saskému království vládl, byly původně žlutá a modrá, a lze je najít na znacích a vlajkách mnoha měst dnešního Saska (Lipsko, Chemnitz, Delitzsch a další). Roku 1423 udělil Zikmund Lucemburský Fridrichu IV. Bojovnému kurfiřtskou hodnost a barvy (odvozeny ze znaku) vlajky (užívané do roku 1815) byly černá a žlutá.

Dnešní barvy zavedl Fridrich August I. Saský v roce 1815. Jeho vyhláška nařizovala saským jednotkám zabalit své bílé kokardy další širokou zelenou stuhou, aby je bylo snazší rozlišit.

Saské kurfiřtství (do 1806)
Saské království (1806–1815)
Saské království (1815–1918)
Svobodný stát Sasko (1918–1934)
Země Sasko (1945–1952)

Vlajka Lužických Srbů[editovat | editovat zdroj]

Součástí Saska je i historické území Lužice, které zasahuje i do území Braniborska. V Sasku je dovoleno vztyčovat vedle zemské vlajky i vlajku lužickosrbskou , která patří mezi etnické vlajky.^[3]