Salomena Polská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Salomena Polská
Salomea1.jpg
Narození 1212
Krakov
Úmrtí 17. listopadu 1268 (ve věku 55–56 let)
Gmina Skała
Manžel(ka) Koloman Haličský
Rodiče Lešek I. Bílý a Grzymisława Kyjevská
Příbuzní Boleslav V. Stydlivý
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Salomena Polská (polsky Salomea 1211/1212?17. listopadu 1268) byla haličská královna z dynastie Piastovců. Jako vdova vstoupila do kláštera klarisek a v 17. století byla blahoslavena.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako jediná dcera Leška Bílého a Grzymislawy z Lucku a již roku 1214[1] byla provdána za Kolomana, mladšího syna otcova soupeře o ovládnutí Haliče, uherského krále Ondřeje II.

Nesluší se, aby v Haliči vládl bojar. Provdej mou dceru za svého syna Kolomana a dej mu vládu v Haliči...
— Lešek Bílý králi Ondřejovi II. (Haličsko-volyňský letopis)[2]

Sňatek měl potvrdit mír v oblasti. Král Ondřej zanedlouho odebral Leškovi Bílému svěřená území a ten se spojil s novgorodským Mstislavem a společně napadli Halič. Roku 1219 se Mstislavovi dokonce podařilo Kolomana i se Salomenou zajmout a jejich svoboda byla vykoupena sňatkem Kolomanova bratra Ondřeje s Helenou. Halič byla předána mladému Ondřejovi jako Mstislavovu zeti.

Koloman se i se ženou po ztrátě Haliče vrátil do Uher, kde mu otec svěřil vládu Slavonie, Chorvatska a Dalmácie. Na jaře 1241 se Koloman vyznamenal v bitvě na řece Sajó. Byl jedním z mála účastníků bitvy, kteří kladli tatarským nájezdníkům tuhý odpor, což se mu stalo osudným. Na těžká zranění utržená v bitvě zemřel. Salomena se poté vrátila do Polska, na dvůr svého bratra Boleslava. Roku 1245 vstoupila do kláštera klarisek v Sandoměři a zemřela jako řádová sestra roku 1268. Roku 1672 se dočkala blahoslavení.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.genealogie-mittelalter.de
  2. Haličsko-volyňský letopis. Příprava vydání Jitka Komendová. Praha: Argo, 2010. 180 s. ISBN 978-80-257-0187-4. S. 46. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]