Gmina Skała
| Gmina Skała | |
|---|---|
.jpg) | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°14′ s. š., 19°52′ v. d. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Malopolské |
| Okres | Krakov |
| pohoří | Wyżyna Olkuska |
  Gmina Skała | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 74,30 km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Označení vozidel | KRA |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gmina Skała je vesnicko-městská gmina v okrese Krakov v Malopolském vojvodství v jižním Polsku. Nachází se na vysočině Wyżyna Olkuska patřící do pohoří Wyżyna Krakowsko-Częstochowska (Krakovsko-čenstochovská jura). Správním střediskem gminy je město Skała.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší lidské osídlení potvrzují archeologické nálezy neandertálského člověka, např. v jeskyni Jaskinia Ciemna a jejím okolí.
Zakládací listina města Skała byla vydána 10. listopadu 1267 Boleslavem Stydlivým a město založila řeholnice Salomena Polská.[2][3]
Významným historickým hradem gminy je Ojców.
Během Kościuszkova povstání v roce 1794, po bitvě u Racławic byl zde zřízen vojenský tábor a 18. května 1794 došlo k bitvě s pruskými vojsky, která obsadila tábor a město.[2][3]
Během Lednového povstání zde působili povstalci a v Ojcówě byl zřízen povstalecký tábor. Ve dnech 4. až 5. března 1863 se na hřbitově ve Skałe odehrála vítězná bitva povstalců s ruskými vojáky.[2][3]
Později, po potlačení Lednovém povstání, v roce 1869 ztratila Skała svá městská práva, která byla obnovena až v roce 1987.[2][3]
V letech 1975–1998 patřila gmina do dnes již zaniklého Krakovského vojvodství (Województwo krakowskie).[2][3]
Sídla
[editovat | editovat zdroj]| Sídlo | Plocha [km2] | Populace |
|---|---|---|
| Barbarka | 1,92 | 206 |
| Cianowice | 7,85 | 1146 |
| Gołyszyn | 4,62 | 266 |
| Minoga | 7,95 | 381 |
| Maszyce | 2,34 | 318 |
| Nowa Wieś | 2,84 | 284 |
| Niebyła | 1,33 | 239 |
| Ojców | 9,63 | 233 |
| Poręba Laskowska | 0,98 | 146 |
| Przybysławice | 2,53 | 266 |
| Rzeplin | 4,49 | 446 |
| Sobiesęki | 4,26 | 379 |
| Smardzowice | 4,25 | 516 |
| Szczodrkowice | 4,20 | 555 |
| Skała | 11,46 | 3649 |
| Stoki | 1,27 | 97 |
| Zamłynie | 2,38 | 127 |
| Celkem: | 74,30 | 9357 |
Geologie a příroda
[editovat | editovat zdroj]Přírodní bohatství gminy je dáno Ojcowským národním parkem na východě a krajinným parkem Dłubniański Park Krajobrazowy na západě. Oblast je na vápencovém podkladu sedimentů pravěkého moře s četnými krasovými jevy především v údolí Prądnika. Občasně se zde vyskytují také spraše, jíly, písek, pískovec a štěrk. Z četných skalních útvarů je asi nejznámější Krakovská brána, Rękawica a Pochylec.[2][3]
Vodstvo
[editovat | editovat zdroj]Vodstvo gminy náleží řekám Prądnik a Dłubnia z povodí veletoku nejdelší polské řeky Visla a úmoří Baltského moře.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Mapa gminy
Palác Minoga
_location_map.png)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Gmina Skała [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné online. (polsky)
- 1 2 3 4 5 6 Gmina Skała » Historia [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné online. (polsky)
- 1 2 3 4 5 6 STOJEWSKI, Stanisław. Charakterystyka i historia Skały. kronika-miasta-i-gminy-skala.blogi.pl [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gmina Skała na Wikimedia Commons
