Sadko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ilja Repin - Sadko v podmořském království, 1876

Sadko (rusky Садко) je bájným hrdinou slovanské mytologie (ruských bylin), chudý guslar (hráč na gusle, ruský hudební nástroj podobný žaltáři, odlišný od houslí). Sadko údajně pochází z Novgorodu. Je známo devět verzí jeho příběhu, úplné jsou ale jen dvě.[1]

Příběh[editovat | editovat zdroj]

Guslista Sadko se živil tak, že často hrával na svatebních hostinách. Jednou mu však odmítli za hraní zaplatit a on zůstal bez peněz. Smutný se pak procházel po břehu řeky, sedl si a začal hrát. Poté se voda v řece zpěnila a objevil se mořský bůh (mořský car). Tak velmi se mu líbila Sadkova hudba, že ho pozval, aby hrál na hostině v jeho paláci, že se mu dobře odmění. Sadko souhlasil a hned se také ocitl na dně moře. Na hostině se všichni hosté dobře bavili a přestože byl už Sadko unavený, nechtěli mu dovolit přestat hrát. V tom se objevil bělovlasý stařec a ten mu poradil, že když přetrhne struny svých houslí, může přestat hrát a mořský bůh mu za odměnu nabídne jednu ze svých dcer za ženu. Ale varoval ho, aby si ze všech vybral tu poslední a o svatební noci aby se jí ani nedotkl, jinak se už na zem nevrátí. Sadko učinil podle starcovy rady, přetrhl struny, a mořský car, ač nerad, nabídl mu za odměnu jednu ze svých dcer. Sadko si vybíral dlouho, prohlížel si první stovku mořských panen, potom druhou a nakonec třetí. Ale vybral si až tu úplně poslední, která byla ze všech nejkrásnější. O svatební noci se jí ale nechtě dotkl nohou. Princezna byla tak studená, až se Sadko probudil. Zjistil, že leží na břehu řeky a nohu má ponořenou v ledové vodě. Ta mu zůstala už navždy chromá. Vedle sebe objevil pytel zlata, ze kterého mohl až do své smrti žít jako pán.

Podle pověr, když je na moři nebo řece bouřka, ve skutečnosti Sadko vyhrává na hostině mořského boha, a ten tancuje.

Sadko v umění[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný, heslo Sadko
  • Cotterell, A.: Mytológia. Bohovia, hrdinovia, mýty. Slovart Bratislava, 2007