STS-45
| STS-45 | |
|---|---|
 | |
| Údaje o expedici | |
| COSPAR | 1992-015A |
| Členů expedice | 7 |
| Trvání | 8 dní, 22 hodin, 9 minut, 28 sekund |
| Datum startu | 24. března 1992 13:13:40 UTC |
| Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko, Florida (USA) |
| Vzletová rampa | 39A |
| Datum přistání | 2. dubna 1992 11:23:05 UTC |
| Místo přistání | Kennedyho vesmírné středisko |
| Fotografie posádky | |
 | |
| Zleva sedí Duffy, Bolden, stojí Lichtenberg, Foale, Leestma, Sullivan, Frimout | |
| Navigace | |
Předchozí STS-42 Následující STS-49 | |
STS-45 byla mise raketoplánu Atlantis americké NASA v roce 1992. Hlavním užitečným zařízením byla atmosférická laboratoř Atlas-1 (Atmospheric Laboratory for Applications and Science).
Posádka[editovat | editovat zdroj]
Charles F. Bolden (3), velitel- Brian Duffy (1), pilot
- Kathryn D. Sullivanová (3), velitel užitečného zatížení
- David C. Leestma (3), letový specialista
- Colin Michael Foale (1), letový specialista
- Byron K. Lichtenberg (2), specialista pro užitečné zatížení
Dirk D. Frimout (1), specialista pro užitečné zatížení
(v závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise)
Problémy se startem[editovat | editovat zdroj]
Start raketoplánu byl naplánovaný na 23. března, byl ale odložen o jeden den. Při plnění nádrže kapalným vodíkem byla zjištěna zvýšená koncentrace vodíku v motorovém prostoru. Pozemní technický tým při hledání závady zjistil, že problém byl u těsnění mezi družicovým stupněm a vnější nádrží (ET). Netěsnost vznikla kvůli rozdílným teplotám. Jakmile se teploty kolem těsnění vyrovnaly, koncentrace vodíku se dostala do normálních hodnot. Start byl přeplánován na 24. března.
Hlavní úkoly mise[editovat | editovat zdroj]
Nejdůležitějším zařízením na palubě v nákladovém prostoru byla atmosférická laboratoř ATLAS-1. Laboratoř byla vybavena dvanácti přístroji dodanými ze Spojených států, Francie, Německa, Belgie, Švýcarska, Nizozemska a Japonska na studium chemických vlastností atmosféry, slunečního záření, fyzikálních vlastností kosmického plazmatu a pokusy s ultrafialovou astronomií.
Laboratoř ATLAS[editovat | editovat zdroj]
Přístroje v laboratoři ATLAS-1 byly:
- infračervený spektrometr (Atmospheric Trace Molecule Spectroscopy – ATMOS)
- belgický infračervený spektrometr Grille
- mikrovlnný detektor (Millimeter Wave Atmospheric Sounder – MAS)
- spektroskopická laboratoř (Imaging Spectrometric Observatory – ISO)
- ultrafialový přístroj (Atmospheric Lyman-Alpha Emissions – ALAE)
- kamera pro studium plazmatu (Atmospheric Emissions Photometric Imager – AEPI)
- urychlovač elektronů (Space Experiments with Particle Accelerators – SEPAC)
- radiometr s aktivní dutinou (Active Cavity Radiometer -ACR)
- zařízení pro měření sluneční konstanty (Measurement of Solar Constant – SOLCON)
- spektrometr (Solar Spectrum – SOLSPEC)
- sluneční ultrafialový monitor intenzity záření (Solar Ultraviolet Spectral Irradiance Monitor – SUSIM)
- ultrafialový dalekohled (Far Ultraviolet Space Telescope – FAUST)
Mimo laboratoř ATLAS-1 byl na palubě raketoplánu ještě ultrafialový spektrometr (SSBUV) a několik dalších experimentů.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu STS-45 na Wikimedia Commons - Stránka o STS-45 na webu NASA
- Informace o letu STS-45 (česky)
