Sýr a červi

Sýr a červi
Autor	Carlo Ginzburg
Původní název	Il formaggio e i vermi
Země	Itálie
Jazyk	italština
Žánr	esej
Datum vydání	1976
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sýr a červi (Il formaggio e i vermi) je historická studie italského historika Carlo Ginzburga z roku 1976.

Popis

Kniha se zabývá detailním studiem soudního procesu s furlanským mlynářem Domenico Scandellou (1532–1599), zvaným Menocchio, obviněným z kacířství, a na jeho příkladě se pokouší zrekonstruovat myšlenkový a hodnotový rozměr běžného člověka v Itálii kolem roku 1600. Jde o jednu z prvních a dodnes vysoce ceněných studií mikrohistorie, vědního oboru, který se zabývá malým zlomkem dějin, jejž se snaží představit v co nejširších souvislostech.

Menocchio

Mlynář Menocchio prožil celý život v jediné vesnici. Byl ženatý a měl sedm dětí (další čtyři zemřely v raném věku). Mlynář byl známý svou upovídaností a vznětlivostí. Přestože se mezi ostatními lidmi těšil značné oblibě a byl považován za vzdělaného (jelikož na rozdíl od většiny ostatních uměl číst, psát a počítat), měl také pověst podivína, protože rád s kdekým hovoříval o svých zvláštních náboženských názorech. Dlouhá léta si toho nikdo nepovšiml, až roku 1583 byl po dlouhých sporech s místním farářem udán inkvizici, uvězněn a souzen. Většina lidé z vesnice se postavila proti jeho názorům, což byl ovšem spíše projev strachu z inkvizice.

Inkvizitoři jej vyslýchali poměrně podrobně – údajně proto, že chtěli zjistit, jestli není napojen na nějaké rozsáhlejší spiknutí, ale pravděpodobně také proto, že se jim líbila mlynářova výřečnost, neotřelá argumentace a názory. Proces se táhl několik let, nakonec byl Menocchio na přímluvu nejstaršího syna a několika dalších lidí propuštěn. O mlynářově oblibě svědčí i fakt, že velmi rychle získal své bývalé postavení v obci. Později se ovšem znovu začal zaplétat se svými podivnými teoriemi, roku 1599 byl znovu obviněn, vyslýchán a nakonec upálen. Jeho nejstarší syn, který za něj předtím bojoval, byl v této době už po smrti.

Menocchiovy názory

Rozhodně si nesmíme mlynáře představovat jako nějakého myslitele nebo vzdělance. Autor si jej pro své dílo vybral právě proto, že šlo o celkem bezvýznamného, průměrného člověka. Nebyl členem žádné náboženské odnože či sekty a nezískal si také žádné následovníky nebo žáky. Většinu svých myšlenek načerpal z knih (např. Dekameron, Mandevill), které si půjčoval od svých přátel, a které zřejmě pročítal velmi pozorně a nad jejich obsahem přemýšlel. Jeho názory jsou neutříděné, často si protiřečí, někdy je zřejmé, že vyslýchajícímu inkvizitorovi neřekl pravdu.

Bylo by také chybou považovat Menocchia za „moderního“ člověka a dívat se na jeho názory z dnešního úhlu pohledu.

Zcela ojedinělá je jeho teorie o vzniku světa, kterou se zaujetím několikrát přednesl před inkvizičním soudem a prezentoval ji jako svou vlastní, nepřejatou myšlenku. Podle Menocchiovy teorie svět vznikl z ničeho „tak jako v mléce sýr“ a v neživém světě se zrodily živé bytosti – Bůh, andělé a lidé „tak jako v sýru červi“.
Všichni jsme synové Boží, jako byl Kristus, jen byl lepší než my, jako je lepší třeba papež.
Bůh zná vše, co nastane, ale nemůže dopředu vědět všechny podrobnosti – pastevci vědí, že se stádo bude množit, ale nevědí jaké mládě se kdy narodí.
Věřím, že my všichni lidé máme ducha Božího, jenž je rád, konáme-li dobro, a když činíme zlo, onen duch je nespokojen.
Peklo je pouze na zemi, ráj je slavnost, odpočinek od denní práce, ženy jsou tam každý den krásnější.
Kdybych se narodil jako Turek, chtěl bych zůstat Turkem.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sýr a červi na Wikimedia Commons

Literatura

GINZBURG, Carlo. Sýr a červi. Praha: Argo 2000.