John Mandeville

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
John Mandeville
Narození 1300
Úmrtí 1372 (ve věku 72 let)
Lutych
Povolání spisovatel
Významná díla Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ3257249
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jehan de Mandeville, častěji John (de) Mandeville (latinsky John Magnovillanus (Magdovillanus), česky v překladu Vavřince z Březové jako Jan z Mantivilla, u Krameria Jan Mandyvilla, snad 1300-1372) je jméno označující autora jednoho z nejrozšířenějších středověkých cestopisů, tzv. Mandevillova cestopisu nebo cestopisu takzvaného nebo tak řečeného Mandevilly.

Rukopisy[editovat | editovat zdroj]

Cestopis byl sepsán v anglo-normánské franštině, poprvé byl publikován v letech 1357-1371. Jeho autorství bývá někdy připisováno lutyšskému klerikovi Jeanu d'Outremeuse, častěji ale jinému Lutyšanovi, lékaři Jeanu de Bourgoigne[1][2] (jehož jméno některé zdroje[3][4] uvádějí jako Jehan (Jean) de Bourgogne nebo Jehan a la Barbe). V. M. Kramerius roku 1796 vydal první novočeskou verzi pod názvem Jana Mandywilly, znamenitého a wznesseného Rytjře, Cesta po Swětě: w kteréž wypisuge rozličné kraginy a města, a co kde buďto po zemi, po moři, anebo po welikých a nebezpečných pustinách widěl, y gaké rozličné přjhody měl.

Obsah cestopisu[editovat | editovat zdroj]

Autor popisuje své cestování po světě, lov na tygra v Asii a hostinu po něm následující, poutníky v lodích i na souši na cestách k hrobu Jana Křtitele v Efesu, za relikviemi Kristova kříže do Byzance (Konstantinopole), astrology hledající Aristotelův hrob. Jeden z nejstarších skvěle ilustrovaných rukopisů (dnes v British Library v Londýně) vydal Josef Krása[5]. Rukopis byl vytvořen kolem roku 1420, je českého původu. Mezi ilustracemi se objevuje císař Zikmund Lucemburský a nejstarší vyobrazení české sklárny: formou komiksu zpodobuje technologii výroby skla od těžby písku a bukového dřeva přes tavbu sklářského kmene v kupolové peci a výrobu píšťalových číší českého typu až po chlazení hotových výrobků.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Navzdory krajně nevěrohodným a často fantastickým popisům cest sloužil tento cestopis jako standardní referenční dílo. Například Kryštof Kolumbus byl silně ovlivněn Milionem Marca Pola a právě Mandevillovým cestopisem. Do češtiny jeho německou verzi záhy přeložil Vavřinec z Březové, v Čechách se dochoval v několika rukopisech. Česky byl vytištěn poprvé roku 1510 u Mikuláše Bakaláře v Plzni.[3]

Identita[editovat | editovat zdroj]

V předmluvě autor sám sebe označuje za rytíře a prohlašuje, že se narodil v Anglii ve městě St. Albans,[6] pravděpodobně roku 1322.

Vládce Konstantinopole třímající Svaté kopí (rukopis Britské knihovny)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Mandevile na anglické Wikipedii.

  1. Cestopis tzv. Mandevilla, Praha : SNKLU 1963, s. 9
  2. Česká literatura od počátků k dnešku. Praha : NLN 1998, s. 77
  3. a b Ottův slovník naučný, heslo "de Mandeville, 1. de Mandeville, středověký cestovatel anglický"
  4. Encyklopedie literárních žánrů. Praha, Litomyšl : Paseka 2004, s. 76. Heslo Cestopis, autor Josef Peterka
  5. Josef Krása, Die Reisen des Ritters John Mandeville. München 1983
  6. http://www.newadvent.org/cathen/09587b.htm

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]