John Mandeville

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
John Mandeville
Narození 1300
Úmrtí 1372 (ve věku 71–72 let)
Lutych
Povolání spisovatel
Významná díla The Travels of Sir John Mandeville
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jehan de Mandeville, častěji John (de) Mandeville (latinsky John Magnovillanus (Magdovillanus), česky v překladu Vavřince z Březové jako Jan z Mantivilla, u Krameria Jan Mandyvilla, snad 1300-1372) je jméno označující autora jednoho z nejrozšířenějších středověkých cestopisů, tzv. Mandevillova cestopisu nebo cestopisu takzvaného nebo tak řečeného Mandevilly.

Rukopisy[editovat | editovat zdroj]

Cestopis byl sepsán v anglo-normánské franštině, poprvé byl publikován v letech 1357-1371. Jeho autorství bývá někdy připisováno lutyšskému klerikovi Jeanu d'Outremeuse, častěji ale jinému Lutyšanovi, lékaři Jeanu de Bourgoigne[1][2] (jehož jméno některé zdroje[3][4] uvádějí jako Jehan (Jean) de Bourgogne nebo Jehan a la Barbe). V. M. Kramerius roku 1796 vydal první novočeskou verzi pod názvem Jana Mandywilly, znamenitého a wznesseného Rytjře, Cesta po Swětě: w kteréž wypisuge rozličné kraginy a města, a co kde buďto po zemi, po moři, anebo po welikých a nebezpečných pustinách widěl, y gaké rozličné přjhody měl.

Obsah cestopisu[editovat | editovat zdroj]

Autor popisuje své cestování po světě, lov na tygra v Asii a hostinu po něm následující, poutníky v lodích i na souši na cestách k hrobu Jana Křtitele v Efesu, za relikviemi Kristova kříže do Byzance (Konstantinopole), astrology hledající Aristotelův hrob. Jeden z nejstarších skvěle ilustrovaných rukopisů (dnes v British Library v Londýně) vydal Josef Krása[5]. Rukopis byl vytvořen kolem roku 1420, je českého původu. Mezi ilustracemi se objevuje císař Zikmund Lucemburský a nejstarší vyobrazení české sklárny: formou komiksu zpodobuje technologii výroby skla od těžby písku a bukového dřeva přes tavbu sklářského kmene v kupolové peci a výrobu píšťalových číší českého typu až po chlazení hotových výrobků.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Navzdory krajně nevěrohodným a často fantastickým popisům cest sloužil tento cestopis jako standardní referenční dílo. Například Kryštof Kolumbus byl silně ovlivněn Milionem Marca Pola a právě Mandevillovým cestopisem. Do češtiny jeho německou verzi záhy přeložil Vavřinec z Březové, v Čechách se dochoval v několika rukopisech. Česky byl vytištěn poprvé roku 1510 u Mikuláše Bakaláře v Plzni.[3]

Identita[editovat | editovat zdroj]

V předmluvě autor sám sebe označuje za rytíře a prohlašuje, že se narodil v Anglii ve městě St. Albans,[6] pravděpodobně roku 1322.

Vládce Konstantinopole třímající Svaté kopí (rukopis Britské knihovny)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Mandevile na anglické Wikipedii.

  1. Cestopis tzv. Mandevilla, Praha : SNKLU 1963, s. 9
  2. Česká literatura od počátků k dnešku. Praha : NLN 1998, s. 77
  3. a b Ottův slovník naučný, heslo "de Mandeville, 1. de Mandeville, středověký cestovatel anglický"
  4. Encyklopedie literárních žánrů. Praha, Litomyšl : Paseka 2004, s. 76. Heslo Cestopis, autor Josef Peterka
  5. Josef Krása, Die Reisen des Ritters John Mandeville. München 1983
  6. http://www.newadvent.org/cathen/09587b.htm

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]