Rosolovka mozkovitá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxRosolovka mozkovitá
alternativní popis obrázku chybí
Rosolovka mozkovitá
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
TřídaStopkovýtrusé (Basidiomycetes)
PodtřídaTremellomycetidae
Řádrosolovkotvaré (Tremellales)
Čeleďrosolovkovité (Tremellaceae)
Rodrosolovka (Tremella)
Binomické jméno
Tremella mesenterica
Retz., 1769
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rosolovka mozkovitá (Tremella mesenterica Retz.,1769) je nejedlá dřevokazná houba z čeledi rosolovkovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Má 2 až 4 cm široké plodnice, jsou zlatožluté až žlutooranžové, rosolovité, rozdělené v hojné, mozkovitě zprohýbané laloky. Roste běžně od podzimu do jara na suchých nebo opadavých větévkách listnatých stromů, zvláště dubů.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Hormomyces aurantiacus Bonord., 1851
  • Tremella lutescens Fr., 1800
  • Tremella mesenterica var. lutescens (Pers.) anon. ined.
  • Tremella chrysocoma Bull.[1]
české názvy
  • rosolovka mozková[1]
  • rosolovka střevovitá[2]

Použití v léčitelství[editovat | editovat zdroj]

Tuto houbu uvádí jako léčivou r. 1940 Z. Stach takto: "Plodnice obsahuje tremellin; lidové lékařství používá plodnic jako obkladů na zanícené oči a ochromeniny. Plodnice obou hub (tj. ucha Jidášova i rosolovky mozkovité) jsou pružné, obsahují hojnost vody a přiložené na tělo příjemně chladí. Chemické látky v nich obsažené nejsou dosud dobře známé svými účinky na organismus. Účinek obou hub je rovný účinku studeného obkladu, jest však pravděpodobné, že účinkují i některé látky v houbách obsažené na ústrojí nervové i tkaniva, a to hlavně při používání hub na ochromeniny."

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VELENOVSKÝ, Josef. České houby. Praha: Česká botanická společnost, 1920. 950 s. Dostupné online. Kapitola Tr. mesenterica, s. 790. 
  2. PILÁT, Albert. Houby Československa ve svém životním prostředí. Praha: Academia, 1969. 267 s. S. 129. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEMERDŽIEVA, Marta; VESELSKÝ, Jaroslav. Léčivé houby dříve a nyní. Praha: Academia, 1986. 180 s. 
  • Kluzák, Zdeněk - Houbařův rok; Jihočeské tiskárny a.s., České Budějovice 1991 ISBN 80-900601-2-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]