Přeskočit na obsah

Ronald Lauder

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ronald Lauder
Ronald Lauder (14. září 2014)
Ronald Lauder (14. září 2014)
Rodné jménoRonald Steven Lauder
Narození26. února 1944 (81 let)
New York
Alma materWhartonova škola
Pařížská univerzita
Bronxská vědecká střední škola
Svobodná univerzita v Bruselu
Povolánípolitik, byznysmen, sběratel umění, filantrop a podnikatel
Majetek4,9 mld. $ (2025)[1]
Oceněnívelkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (2015)
International Emmy Directorate Award
velká čestná dekorace ve zlatě Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku
rytíř Řádu čestné legie
Politická stranaRepublikánská strana
Nábož. vyznáníjudaismus
DětiAerin Lauder
Jane Lauderová
RodičeJoseph Lauder a Estée Lauder
PříbuzníLeonard Lauder (bratr)
FunkceUnited States Ambassador to Austria (1986–1987)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ronald Steven Lauder (* 26. února 1944, New York) je americký podnikatel. Po smrti svého bratra Leonarda se stal jediným dědicem kosmetické společnosti Estée Lauder Companies, kterou v roce 1946 založili jeho rodiče Estée Lauder a Joseph Lauder.[2] K lednu 2026 podle časopisu Forbes jeho jmění činilo 4,9 miliardy dolarů. Byl tak jedním z nejbohatších lidí světa.[3]

Lauder se v roce 1989 neúspěšně pokoušel kandidovat na starostu New Yorku. Patří mezi dlouholeté finanční sponzory Republikánské strany a Donalda Trumpa.[4] Coby osobnímu příteli Donalda Trumpa, který na něj měl vliv, mu je připisováno vnuknutí nápadu na odkoupení Grónska.[5][6]

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1944 v New Yorku do židovské rodiny. Jeho rodiče Estée Lauder a Joseph Lauder založili v roce 1946 kosmetickou firmu Estée Lauder Companies. Jeho starší bratr byl Leonard Lauder, který byl až do své smrti ředitelem Estée Lauder Companies. Ronald Lauder v mládí vystudoval mezinárodní obchod na Wharton School of the University of Pennsylvania a později získal certifikát z mezinárodního obchodu na Vrije Universiteit Brussel.

V roce 1964 nastoupil do rodinné firmy coby ředitel mezinárodní divize. Roku 1991 spoluzaložil realitní a mediální skupinu Central European Media Enterprises a Israeli TV. Byl tak majitelem TV Nova, kvůli jejímuž vlastnictví vedl arbitráž s českým státem.[7] Kromě TV Nova vlastnil dalších 12 televizních stanic v šesti dalších evropských zemích, na Slovensku například TV Markíza. V roce 2020 skupinu převzala společnost PPF.[8]

V roce 1985 vydal knihu s názvem Fighting Violent Crime in America.[9]

Od roku 2007 je prezidentem Světového židovského kongresu.[10]

Lauder je ženatý s Jo Carole (Knopf) Lauderovou. Mají dvě děti, Aerin a Jane.[11] Lauderova dcera Jane je vdaná za Kevina Warshe, bývalého člena Rady guvernérů Federálního rezervního systému,[12] a za druhé vlády Donalda Trumpa od roku 2026 předsedu Rady guvernérů Federálního rezervního systému.[13]

Politika

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1984, během administrativy prezidenta Ronalda Reagana, obdržel funkci náměstka ministra obrany pro evropské záležitosti a NATO. Roku 1986 ho Reagan jmenoval velvyslancem v Rakousku. O toto místo však přišel již v říjnu 1987.[14]

Roku 1989 se ucházel o republikánskou nominaci do voleb starosty New Yorku. Ve stranických primárkách ho ovšem porazil Rudy Giuliani. Jeho neúspěšnou kampaň vedli Roger Ailes z Fox News a Arthur Finkelstein, který dříve spolupracoval s Richardem Nixonem.[15] Do své kampaně investoval 14 milionů dolarů.[16]

Lauder je dlouhodobým podporovatelem izraelské strany Likud a jejího lídra, Benjamina Netanjahua.[17] V roce 1998 ho Netanjahu požádal, aby vedl diplomatická jednání se syrským prezidentem Háfizem al-Asadem. Zprostředkované izraelsko-syrské jednání poté proběhlo v roce 2000 ve Spojených státech.[18] Americký prezident George W. Bush ho jmenoval členem čestné delegace, která ho měla v květnu 2008 doprovázet do Jeruzaléma na oslavu 60. výročí státu Izrael.[19] Roku 2011 Lauder lobboval za připojení Izraele do NATO.[20][21]

Lauder ostře kritizoval obchodní dohody evropských energetických firem s Íránem a vyzval k přísnějším sankcím OSN kvůli hrozbě Teheránu vůči Izraeli a jeho jadernému programu. V dubnu 2008 kritizoval návštěvu švýcarské ministryně zahraničí Micheline Calmyové-Reyové v Teheránu, kde se setkala s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem, aby pomohla švýcarské společnosti zajistit kontrakt na nákup zemního plynu z Íránu v hodnotě několika miliard dolarů.[22][23]

Lauder se v Izraeli podílel na řadě velkých mediálních obchodů, mezi nimiž byl i nákup části komerční televizní stanice Channel 10. V září 2011 izraelská média zveřejnila zprávy, že Lauder vyvíjel silný tlak na vedení stanice, aby se osobně omluvili podnikateli Sheldonu Adelsonovi v souvislosti s profilem, který stanice odvysílala v lednu 2011.[24][25][26]

Ronald Lauder na Světovém židovském kongresu (2014)

V roce 2012 Židovská náboženská obec ve Vídni (Israelitische Kultusgemeinde Wien, IKG) zakázala Lauderovi účast na svých akcích za údajné zasahování do voleb do její správní rady.[27] Prezident IKG Oskar Deutsch tvrdil, že Lauder nabízel členům IKG pobídky k podpoře jiného kandidáta. Mluvčí Laudera tato obvinění popřel.[28] V lednu 2013 se objevily zprávy, že Deutsch a Lauder svůj spor urovnali.[29]

V roce 2019 Lauder spustil projekt Antisemitism Accountability Project (ASAP) s cílem financovat kampaně bojující proti federálním, státním a místním kandidátům, kteří podporují nebo propagují antisemitismus.[30]

Lauder je dlouholetým dárcem Republikánské strany. Od roku 2016 Lauder daroval více než 1,6 milionu dolarů organizacím podporujícím Donalda Trumpa.[31] Na prezidentskou kampaň Donalda Trumpa v roce 2020 přispěl 200 000 dolary.[32] Zúčastnil se Trumpovy inaugurace v roce 2025. Téhož roku daroval 5 milionů dolarů volební kampani MAGA Inc.[33]

Podle svědectví již v roce 2019 vnuknul americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi nápad na odkoupení Grónska od Dánska.[34][35][36] Vzhledem k tomu, že Ronald Lauder vlastní obchodní podíly v Grónsku, článek v deníku The Guardian z roku 2026 dospěl k závěru, že Lauderovy návrhy prezidentovi se mohou protínat s jeho vlastními obchodními zájmy.[6]

Jméno Ronalda Laudera se objevuje více než 900krát v tzv. Epsteinových spisech. Jeffrey Epstein pro něj zřídil společnost s Leonem Blackem, aby sdíleli vlastnictví uměleckého díla Kurta Schwittersa v hodnotě 25 milionů dolarů.[37][38]

Filantropie a sbírání umění

[editovat | editovat zdroj]

Je významný sběratel umění a filantrop. V roce 2001 otevřel v New Yorku muzeum Neue Galerie zaměřené na německé a rakouské umění počátku 20. století, jehož stěžejním dílem je Klimtův obraz Zlatá Adele, zakoupený v roce 2006 za tehdy rekordní cenu a navrácený původním majitelům po nacistické konfiskaci.[39]

Vlastní také největší soukromou sbírku středověké a renesanční zbroje na světě, část z ní daroval Metropolitnímu muzeu umění.[40] Vedle toho se angažuje v ochraně kulturního dědictví a v rozsáhlé filantropii, zejména prostřednictvím nadace na obnovu židovského života ve střední a východní Evropě a nadace podporující výzkum Alzheimerovy choroby.[41] Jeho kariéra však zahrnuje i kontroverze, například kritiku za nečinnost v případě restituce Schieleho obrazu Portrét Wally spojeného s MoMA.[42]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ The Forbes List 2025. Forbes. 2025. Dostupné online. [cit. 2025-10-11].
  2. ↑ HOWERTON, Ashley. The Estee Lauder Companies Background and History. Chancellor’s Honors Program Projects. 2002-05-01. Dostupné online [cit. 2026-01-21]. 
  3. ↑ Ronald Lauder. Forbes [online]. [cit. 2026-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Ron Lauder Pledges $25 Million for Campaign Against Anti-Semitism (Published 2019). www.nytimes.com. 2019-12-09. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-08-11. (anglicky) 
  5. ↑ Cosmetics Billionaire Convinced Trump That the U.S. Should Buy Greenland (Published 2022). www.nytimes.com. 2022-09-14. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-11-07. (anglicky) 
  6. ↑ a b BURGIS, Tom. How a billionaire with interests in Greenland encouraged Trump to acquire the territory. The Guardian. 2026-01-15. Dostupné online [cit. 2026-01-21]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  7. ↑ Arbitráž Česká republika vs. Lauder začala. iDNES.cz [online]. 2001-03-05 [cit. 2026-01-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ Kellnerova PPF dokončila převzetí majitele Novy. CME povede Didier Stoessel. iDNES.cz [online]. 2020-10-13 [cit. 2026-01-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ Fighting Violent Crime in America | Office of Justice Programs. www.ojp.gov [online]. [cit. 2026-01-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ Lauder elected President of WJCongress. The Jerusalem Post | JPost.com. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-05-17. (anglicky) 
  11. ↑ MEAD, Rebecca. An Acquiring Eye. The New Yorker. 2007-01-08. Dostupné online [cit. 2026-01-21]. ISSN 0028-792X. (anglicky) 
  12. ↑ STANFORD Magazine: November/December 2007 > Class Notes > Spotlight > Kevin Warsh. www.stanfordalumni.org [online]. [cit. 2026-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-20. 
  13. ↑ Kdo je šéf americké centrální banky? Kritik Fedu, manžel dědičky Estée Lauder. www.seznamzpravy.cz [online]. 2026-01-30 [cit. 2026-01-30]. Dostupné online. 
  14. ↑ https://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=950DE7DD1E3EF934A15754C0A96F948260
  15. ↑ https://archive.today/20210217031537/https://sheil51.medium.com/connecting-elliott-broidy-related-dots-offshore-and-on-some-russian-some-not-cabf61f28f
  16. ↑ Ronald Lauder, Leader Of Term-Limit Band (Published 1993). www.nytimes.com. 1993-10-24. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-06-02. (anglicky) 
  17. ↑ MASSING, Michael. Deal Breakers. thirdworldtraveler.com [online]. [cit. 2026-01-21]. Dostupné online. 
  18. ↑ INDYK, Martin. Innocent abroad : an intimate account of American peace diplomacy in the Middle East. [s.l.]: New York : Simon & Schuster 530 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4165-9429-1. 
  19. ↑ Bush Visit May Boost Olmert. The New York Sun. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-07. 
  20. ↑ https://www.thejc.com/world-jewish-congress/44854/call-israel-join-nato. www.thejc.com [online]. [cit. 2026-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-08. 
  21. ↑ Verteidigungsbündnis: Warum Israel Mitglied der Nato werden muss - WELT. DIE WELT [online]. [cit. 2026-01-21]. Dostupné online. (německy) 
  22. ↑ https://www.usatoday.com/news/world/2008-04-29-3972860867_x.htm%20
  23. ↑ Siemens to stop doing business in Iran. www.boston.com [online]. [cit. 2026-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-24. (anglicky) 
  24. ↑ אברבך, לי-אור; ברק, רועי. התפטרות בנזימן: מה באמת קרה מאחורי הקלעים של חדשות 10?. Globes. 2011-09-08. Dostupné online [cit. 2026-01-21]. 
  25. ↑ https://www.calcalist.co.il/marketing/articles/0,7340,L-3530853,00.html
  26. ↑ לערוץ 10 אין כסף לאוקטובר. www.news1.co.il [online]. [cit. 2026-01-21]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  27. ↑ Austrian Jewish group bans Ron Lauder. Ynetnews [online]. 2012-12-07 [cit. 2026-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ LIPHSHIZ, Cnaan. Lauder accused of trying to buy Jewish election in Vienna [online]. 2012-12-05 [cit. 2026-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ LIPHSHIZ, Cnaan. Ron Lauder, Austrian Jewish community bury hatchet [online]. 2013-01-25 [cit. 2026-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ https://www.stopantisemitism.org/policy-news-5/cosmetics-billionaire-fed-up-with-antisemitic-law-makers-puts-up-25m-to-fight-them
  31. ↑ Estee Lauder workers demand heir ouster over Trump support. adage.com [online]. [cit. 2026-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ TINDERA, Michela. Here Are The Billionaires Who Donated To Donald Trump’s 2020 Presidential Campaign. Forbes. Dostupné online [cit. 2026-01-21]. (anglicky) 
  33. ↑ Donor List Suggests Scale of Trump’s Pay-for-Access Operation. www.nytimes.com. 2025-08-02. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-11-02. (anglicky) 
  34. ↑ https://archive.today/20241101211413/https://www.vanityfair.com/news/story/the-deep-state-is-packed-with-patriots-george-stephanopoulos-goes-inside-the-situation-room?srsltid=AfmBOorWiOQ9mp2me9hG0r8pK_Il9sVNDYHbX64ItljozvlS4jE8gYpb
  35. ↑ https://archive.today/20241101211734/https://www.joplinglobe.com/news/jason-sullivan-the-situation-room-riveting-alarming/article_a43821c6-8beb-11ef-8868-ff07d8cb9da8.html
  36. ↑ PANETTA, Grace. Trump became fixated on buying Greenland after a billionaire cosmetics heir friend suggested the idea, book says. Business Insider [online]. [cit. 2026-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ https://www.bloomberg.com/news/articles/2026-02-06/epstein-set-up-llc-for-lauder-black-to-hold-25-million-artwork
  38. ↑ GREENBERGER, Alex. Collector Ronald Lauder Repeatedly Named in Newly Released Jeffrey Epstein Files [online]. 2026-02-04 [cit. 2026-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Lauder Pays $135 Million, a Record, for a Klimt Portrait (Published 2006). www.nytimes.com. 2006-06-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2026-01-15. (anglicky) 
  40. ↑ DURÓN, Maximilíano. Top Collector Ronald Lauder Donates Significant Arms and Armor Gift to the Met [online]. 2020-12-09 [cit. 2026-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ About Us. www.alzdiscovery.org [online]. [cit. 2026-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ https://www.nytimes.com/1998/01/29/arts/man-in-the-middle-of-the-schiele-case.html?pagewanted=all&src=pm

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ronald_Lauder&oldid=25662427“