Rodolf
| Rodolf | |
|---|---|
| Narození | 5. století |
| Úmrtí | 508 |
| Povolání | panovník a panovník |
| Děti | Silinga[1] |
| Příbuzní | Walthari[1] (vnuk) |
| Funkce | král |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Rodolf (5. století? – asi 508?) byl král germánského kmene Herulů na počátku 6. století.
Je zmiňován římským historikem Jordanesem v díle Getica, byzantským historikem Prokopiem z Kaisareie a Paulem Diakonem v díle Historia Langobardorum.[2] Kolem roku 500 údajně prchl k ostrogótskému králi Theodorichovi Velikému do Itálie, který ho měl prohlásit adoptivním synem.
Za vlády Rodolfa se Herulové dostali do konfliktu s Langobardy.[3] Podle Paula Diakona byl bratr Rodolfa zabit Rumetrudou, dcerou langobardského krále Tata, poté co dojednal s Langobardy mír a vrátil se domů.[4] Podle Prokopia byl Rodolf svými lidmi donucen k vyhlášení války proti Langobardům, i kdyź se později snažil o mír. Nakonec zahynul v bitvě kolem roku 508, podle Prokopia v této bitvě stáli proti sobě Rodolf a langobardský král Tato. Herulové utrpěli porážku a definitivně zmizeli z historických záznamů. Rodolf v bitvě údajně přišel o prapor a helmu coby symboly moci.[2]
Langobardský král Wacho si za svou třetí ženu vzal Silingu, pravděpodobně dceru Rodolfa, a měl s ní syna Walthariho. Wacho tímto legimitizoval převzetí moci. Podle některých historiků byl Rodolf pohřben v hrobce pod mohylou Žuráň, pro toto tvrzení však chybí důkazy. Historik Josef Poulík dospěl k názoru, že v hrobce byl pohřben až jeho nástupce král Wacho.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b The Origin of the Lombard Nation Written c. 650 AD část IV. Archivováno 18. 2. 2015 na Wayback Machine. (anglicky)
- ↑ WOLFRAM, Herwig. The Roman Empire and Its Germanic Peoples. [s.l.]: University of California Press, 1997. 361 s. Dostupné online. ISBN 9780520085114. Kapitola Theodoric and Clovis, s. 220. (anglicky)
- ↑ DEACON, Paul. History of the Langobards. [s.l.]: Ripol Klassik Dostupné online. ISBN 9781176399105. S. 349. (anglicky)
- ↑ POULÍK, Josef. Žuráň in der Geschichte Mitteleuropas. Slovenská archeológia. 1995, roč. 43, čís. 1, s. 88. ISSN 1335-0102.