Přeskočit na obsah

Roch Marc Christian Kaboré

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Roch Marc Christian Kaboré
Roch Marc Christian Kaboré (6. července 2012)
Roch Marc Christian Kaboré (6. července 2012)
8. Prezident Burkiny Faso
Ve funkci:
29. prosince 2015 – 24. ledna 2022
PředchůdceGilbert Diendéré
NástupcePaul-Henri Sandaogo Damiba (předseda MPSR)[1]
Stranická příslušnost
ČlenstvíCongress for Democracy and Progress (1999–2014)
People's Movement for Progress (od 2014)

Narození25. dubna 1957 (67 let)
Ouagadougou
Burkina FasoBurkina Faso Burkina Faso
Země Burkina Faso
ChoťSika Bella Kaboré (od 1982)
Alma materBurgundská univerzita
Profesepolitik, ekonom a bankéř
Náboženstvíislám
Oceněníčestný doktor Burgundské univerzity (2018)
Národní řád Burkiny Faso
Grand Cross of the Order of La Pléiade
CommonsRoch Marc Christian Kaboré
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roch Marc Christian Kaboré (* 25. dubna 1957 Ouagadougou) je burkinafaský politik, v  letech 2015 až 2022 8. prezident Burkiny Faso.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec Charles Bila Kaboré byl bankéř. Po ukončení studia odešel v roce 1975 do Francie, kde vystudoval ekonomii na univerzitě v Dijonu. V roce 1980 se vrátil do své země a o čtyři roky později se stal generálním ředitelem Banque Internationale du Burkina.

Jeho politická kariéra začala v roce 1989, když byl jmenován ministrem dopravy a telekomunikací. Od roku 1990 byl ministrem zahraničí a v květnu 1992 se stal členem parlamentu pro volební obvod v provincii Kadiogo. V červnu 1993 převzal kancelář ministra financí a plánování. Od září 1993 byl ministrem zahraničí a 22. března 1994 se stal předsedou vlády. Během svého působení zprivatizoval některé státní podniky, přičemž s okolnostmi vyvolal kritiku. Dne 6. února 1996 odstoupil z jeho funkce, aby se stal první místopředseda vládnoucí strany a zvláštní poradce prezidenta.

Kaboré byl součástí politické strany Congrès pour la démocratie et le progrès (CDP) v letech 19872014 společně s prezidentem Blaise Compaoré. V roce 1996 získal funkci zvláštního poradce prezidenta a byl v parlamentních volbách 11. května 1997 znovu zvolen poslancem parlamentu. Stal se místopředsedou parlamentu a jeho strana ho jmenovala generálním tajemníkem v roce 1999. Dne 6. května 2002 byl zvolen předsedou Národního shromáždění. V této funkci zastával až do roku 2012. Předsedal straně CDP od června 2003 až do parlamentních voleb v prosinci 2012. Po parlamentních volbách vyšlo najevo vnitřní napětí ve straně CDP a Kaboré byl znemožněn spolu s dalšími blízkými důvěrníky. V lednu 2014 se oddělil od CDP a stal předsedou nově vzniklé strany Mouvement du peuple pour le progrès (MPP).

Nová strana ho nominovala na prezidentské volby konané dne 29. listopadu 2015. Tady v prvním kole zvítězil s téměř 53,5 % proti jeho nejsilnějšímu konkurentovi Zéphirinu Diabrému. Inaugurace proběhla 29. prosince 2015.

Znovuzvolen byl 22. listopadu 2020, vyhrál opět již v prvním kole s ještě větším ziskem 57,87 % hlasů. Druhý skončil Eddie Komboïgo s 15,48 %, až na třetím místě se umístil Kaborého nejvážnější soupeř z předchozí volby Diabré s 12,46 %. Opozice vyjádřila mírné pochybnosti nad průběhem voleb, protože například ve volební místnosti na východě země chybělo asi 30 volebních lístků. Dalších téměř 3 000 volebních místností v rizikových oblastech se z bezpečnostních důvodů neotevřelo vůbec, což znemožnilo volit až 350 000 voličům.[2]

Po vojenském převratu byl dne 24. ledna 2022 unesen armádou Burkiny Faso a odvezen na neznámé místo.[3] Moc v zemi převzala vojenská junta MPSR (Mouvement patriotique pour la sauvegarde et la restauration), kterou vede podplukovník Paul-Henri Damiba.[1]

  1. a b Burkina Faso coup: New leader Damiba gives first speech. www.bbc.com [online]. BBC News, 2022-01-28 [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Burkina Faso’s Kaboré wins re-election, according to full preliminary results. France 24 [online]. 2020-11-26 [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Vzbouření vojáci v Burkina Fasu provedli převrat. Sesadili prezidenta a uzavřeli hranice. ČT24 [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]