Robert McClure

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Robert McClure
Robert McClure.jpg
Rodné jméno Robert McClure
Narození 28. ledna 1807
Wexford
Úmrtí 17. října 1873 (ve věku 66 let)
Portsmouth
Místo pohřbení Kensal Green
Ocenění Patron’s Medal (1854)
Grande Médaille d'Or des Explorations (1855)
společník Řádu lázně (1859)
Příbuzní Oscar Wilde (bratranec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plachetnice Investigator uvězněná mezi krami (autor Samuel Guerney Creswell)

Sir Robert John Le Mesurier McClure (* 28. ledna 1807 Wexford18. října 1873 Portsmouth) byl britský mořeplavec a polárník.

Byl synem Skota narozeného v Londonderry v Irsku a ženy z domácího rodu Elgee, z něhož pocházel také spisovatel Oscar Wilde.[1] Otec Robert McClure byl důstojníkem pěší Skotské divize a zemřel ještě před Robertovým narozením. Chlapce vychoval otcův přítel a guvernér ostrova Alderney, generálmajor John Le Mesurier, který ho nechal zapsat na Eton College. Robert však školu nedokončil a v šestnácti letech vstoupil k námořnictvu. Sloužil v Kanadě a v letech 1836–1837 se zúčastnil polární výpravy George Backa.

Když byl v roce 1848 James Clark Ross vyslán do Severního ledového oceánu pátrat po zmizelém Johnu Franklinovi, vzal s sebou McClurea jako prvního důstojníka lodi HMS Enterprise. Po nezdaru této expedice se McClure vrátil do Arktidy v roce 1850. Jeho loď HMS Investigator proplula Beringovým průlivem a postupovala k východu, až uvízla v ledu u pobřeží Banksova ostrova.[2] V následujících třech letech nikdy neroztálo moře natolik, aby se podařilo plavidlo vyprostit. V dubnu 1852 se McClure vydal na saních pátrat po Franklinovi na Melvillův ostrov a v místě zvaném Winter Harbour zanechal zprávu o své přítomnosti, kterou později našel Francis Leopold McClintock, postupující arktickým souostrovím z opačné strany. Byla tak překonána poslední část dlouho hledaného Severozápadního průjezdu.[3]

McClureova výprava, sužovaná hladem a kurdějemi, se 3. června 1853 rozhodla Investigator opustit a vydala se na saních k východu. V dubnu 1854 byli její přeživší členové v Barrowově průlivu zachráněni výpravou Edwarda Belchera na lodi HMS Resolute, která je vzala na svou základnu na Beecheyho ostrově a odtud do Evropy. Robert McClure tak jako první člověk v historii absolvoval cestu z Pacifiku do Atlantiku podél severoamerického pobřeží, i když se mu nepodařilo ji celou proplout lodí; to dokázal až v roce 1906 Roald Amundsen. (Existují však dohady o tom, že ještě před McClurem mohl prozkoumat chybějící úsek Severozápadního průjezdu John Rae.)[4]

Po návratu do vlasti byl McClure podle britského námořního práva souzen za opuštění lodi, ale vzhledem k okolnostem unikl trestu a naopak obdržel za svůj objev od parlamentu finanční odměnu ve výši deseti tisíc liber. Průliv, který našel jako první, byl na jeho počest pojmenován McClureův průliv. Později McClure sloužil v Číně a zúčastnil se opiových válek, získal titul baroneta a Řád lázně, krátce před smrtí v roce 1873 byl povýšen na viceadmirála. Ve spolupráci se Sherardem Osbornem vydal knihu Discovery of the North-West Passage. Člen jeho posádky Samuel Gurney Cresswell zachytil cestu Severozápadním průjezdem na četných obrazech.

V roce 2010 nalezli kanadští výzkumníci pod vodou v zálivu Mercy Bay vrak opuštěné lodi Investigator.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Priaulx Library
  2. Royal Museum Greenwich
  3. Arctic Archipelago
  4. Rhode Island College
  5. The Guardian

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]