Richard Schlenz
| Richard Schlenz | |
|---|---|
| Narození | 20. ledna 1939 Lipsko  Německá říše |
| Úmrtí | 27. srpna 1967 (ve věku 28 let) řeka Morava na československo-rakouské státní hranici u Devína  Rakousko |
| Národnost | německá |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Richard Schlenz (20. ledna 1939 Lipsko – 27. srpna 1967 řeka Morava u Devína) byl německý modelář, který se v roce 1967 neúspěšně pokusil přeplavat řeku Moravu z Československa do Rakouska při útěku z Východního Německa.[1][2][3]
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v roce 1939 v Lipsku. Po absolvování základní školy se stal slévačem oceli, ze zdravotních důvodů však toto zaměstnání musel později opustit. Posléze pracoval na různých stavbách a od února 1966 byl v Lipsku řidičem úklidové služby. Byl ženatý, bezdětný a podle pozdějších výpovědí sousedů uzavřený muž. Záměrem Schlenzova útěku na západ přitom nebyl jeho osobní prospěch, ale získání srdeční chlopně pro svou ženu, která měla problémy se srdcem.[4]
Pokus o útěk ze země[editovat | editovat zdroj]
Z Východního Německa se definitivně rozhodnul uprchnout v srpnu 1967 spolu se třemi přáteli, Schlenz byl ze skupiny nejstarší.[5][6] Po příjezdu do Československa přes Hřensko automobilem značky BMW odcestovala 26. srpna skupina směrem na Bratislavu, neboť jeden z nich místo, které chtěli překročit, dobře znal, protože v něm dříve trávil dovolenou.[7][8]
Nedaleko hradu Devín vstoupili po překročení hraničního zátarasu do řeky Moravy a začali plavat směrem na západ. Byli však zpozorováni příslušníky Pohraniční stráže, kteří na ně začali střílet. Schlenz se střelám, stejně jako jeho přátelé, snažil vyhnout potopením do vody. Poblíž kamenné hráze, která se již nacházela na území Rakouska,[9][10] byl poté zasažen střelou ze samopalu do mozku a na místě zemřel.[5][11][12][13] Příslušníci pohraniční stráže posléze ještě ilegálně vstoupili na rakouské území s cílem zadržet Schlenze a zbylé uprchlíky.[14][15] Celý incident přitom sledovalo několik rakouských občanů na rakouském břehu včetně několika rakouských rybářů. Ti byli přitom podle vyšetřování rakouské strany střelami přímo ohroženi.[7][16]
Incident způsobil diplomatickou roztržku mezi Československem a Rakouskem.[16][17] Vyšetřování případu bylo poté československými úřady zmanipulováno. Pohraničníci byli za své počínání odměněni.[18] Po sametové revoluci byl jeden z pohraničníků, který po skupině střílel, v dubnu 2006 odsouzen k pětiletému podmíněnému trestu odnětí svobody.[7][19][20][21] V srpnu 2016 byl případ uveden jako jeden z těch, které byly použity při podání trestních oznámení v Německu na bývalého československého premiéra Lubomíra Štrougala či generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše.[22][23][24][25][26]
Schlenz byl pohřben ještě téhož měsíce na hřibitově v rakouském Hainburgu. Jeho žena zemřela o pět let později.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Czech NGO seeks justice for Germans killed under communism. Yahoo Finance [online]. 2016-08-26 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Němci vyšetřují smrt na českých hranicích. Platforma viní i Štrougala. TÝDEN.cz [online]. 2017-03-28 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Ermittlungen wegen Todesschüssen an früherer Grenze der DDR zur CSSR. DER STANDARD [online]. [cit. 2024-06-21]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Richard Schlenz [online]. [cit. 2024-06-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Klíčový soud vrátí do hry stovky osudů. Aktuálně.cz [online]. 2005-11-05 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
- ↑ NAVARA, MF DNES, Luděk. Smrt na hranici zůstala bez trestu. iDNES.cz [online]. 2004-02-11 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c Dokumentace usmrcených na československých státních hranicích 1948−1989 - Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
- ↑ A.S, Petit Press. Za túžbu po slobode zaplatil Schlenz životom. www.sme.sk [online]. [cit. 2024-06-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ ČTK. Jakeš a Štrougal čelí oznámení kvůli zabití německých emigrantů. Pražský deník. 2016-08-26. Dostupné online [cit. 2024-06-21].
- ↑ Na Jakeše, Štrougala, Colotku a spol bylo v Německu podáno trestní oznámení kvůli vraždám na hranicích. FORUM 24 [online]. [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Německá policie vyšetřuje zabíjení uprchlíků v Československu. Míří i na Jakeše a Štrougala | Domov. Lidovky.cz [online]. 2017-12-19 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
- ↑ MIKŠÍK, Peter. Blog N: Smrť na rakúskom brehu Moravy. Denník N [online]. 2015-05-27 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ MIKŠÍK, Peter. Blog N: Smrť na rakúskom brehu Moravy. Denník N [online]. 2015-05-27 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ A.S, Petit Press. Štát ocenil veliteľa, čo kryl paľbu na hranici. www.sme.sk [online]. [cit. 2024-06-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ A.S, Petit Press. Lehký z ÚPN: Šedivý kryl zločin. www.sme.sk [online]. [cit. 2024-06-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b JSNŠ. Den Příběhů bezpráví 2024 - JSNS. www.jsns.cz [online]. [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
- ↑ "Hilfe, Hilfe!" Pět příběhů obětí československé železné opony, které vyšetřují Němci. Aktuálně.cz [online]. 2017-12-21 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Ako sme sa (ne)vyrovnali s totalitou. www.trend.sk [online]. 2009-11-30 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Promlčené činy? Za zabití Němců na hranicích čelí trestnímu oznámení Jakeš i Štrougal. iROZHLAS [online]. 2016-08-26 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
- ↑ MACKOVÁ, Martina. Střelba na hranicích není promlčena. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2005-11-10 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
- ↑ IDNES.CZ, ČTK. Jakeš a Štrougal čelí trestnímu oznámení za vraždu německých emigrantů. iDNES.cz [online]. 2016-08-26 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Pět zabitých Němců na hranicích: trestní oznámení míří i na Jakeše a Štrougala | Domov. Lidovky.cz [online]. 2016-08-26 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Štrougal a Jakeš čelí v Německu trestnímu oznámení kvůli zabíjení na hranicích - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2016-08-26 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Němci chtějí za vraždy na hranicích stíhat české velitele. Platforma viní i Štrougala | Domov. Lidovky.cz [online]. 2017-03-27 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Stíhejte vrahy pěti Němců! Bylo podáno trestní oznámení na Štrougala, Jakeše a dalších 65 lidí. Reflex.cz [online]. [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Štrougal a Jakeš: K soudu je ženou i Němci! - AHA.cz. Ahaonline.cz [online]. [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.