Richard Grenville, 2. vévoda z Buckinghamu a Chandosu
| Richard Grenville, 2. vévoda z Buckinghamu a Chandosu | |
|---|---|
 | |
| Lord strážce tajné pečeti | |
| Ve funkci: 3. září 1841 – 2. února 1842 | |
| Předchůdce | George Villiers, 4. hrabě z Clarendonu |
| Nástupce | Walter Scott, 5. vévoda z Buccleugh |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Toryové |
| Narození | 11. února 1797 Stowe House |
| Úmrtí | 29. července 1861 (ve věku 64 let) Hilton London Paddington |
| Choť | Mary Campbell (od 1819) |
| Rodiče | Richard Grenville, 1. vévoda z Buckinghamu a Chandosu a Anne Elizabeth Temple-Nugent-Brydges-Chandos-Grenville, Duchess of Buckingham |
| Děti | Anna Gore-Langton Richard Grenville, 3. vévoda z Buckinghamu a Chandosu |
| Příbuzní | Lady Frances Anne Gore-Langton[1], William Temple-Gore-Langton, 4th Earl Temple of Stowe[1], Lady Mary Jane Gore-Langton[1], Henry Powell Gore-Langton[1] a Edward Gore-Langton[1] (vnoučata) |
| Alma mater | Oriel College Etonská kolej |
| Profese | politik a vlastník plantáže |
| Ocenění | Fellow of the Society of Antiquaries Podvazkový řád |
| Commons | Richard Temple-Nugent-Brydges-Chandos-Grenville, 2nd Duke of Buckingham and Chandos |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Richard Plantagenet Grenville, 2. vévoda z Buckinghamu a Chandosu (respektive Richard Plantagenet Temple-Nugent-Brydges-Chandos-Grenville) (Richard Plantagenet Temple-Nugent-Brydges-Chandos-Grenville, 2nd Duke of Buckingham and Chandos, 5th Earl Temple, 6th Viscount Cobham, 9th Lord Kinloss) (11. února 1797 Stowe House, Buckinghamshire, Anglie – 29. července 1861 Londýn) byl britský politik z významného rodu Grenvillů. Byl dlouholetým poslancem Dolní sněmovny za stranu toryů, jako peer byl krátce členem vlády. Patřil k nejbohatší britské šlechtě, ale kvůli obrovskému zadlužení musel v roce 1848 vyhlásit bankrot, v jehož důsledku rodina přišla o většinu pozemkového majetku i uměleckých sbírek.
Mládí a politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodovém sídle Stowe House jako jediný syn 1. vévody z Buckinghamu a Chandosu, jeho druhé křestní jméno Plantagenet odkazuje na původ jeho matky Anne Brydges (1779–1836) v někdejší královské rodině. Jako dědic svého otce užíval postupně se vzestupem rodové hierarchie několik jmen, od narození byl označován jako vikomt Cobham, od roku 1813 užíval titul hraběte Temple a jako dědic vévody nakonec vystupoval pod jménem markýze z Chandosu (1822–1839). Starobylý titul lorda Kinlosse spojený se skotským peerstvím zdědil po matce v roce 1836. Studoval v Oxfordu a v letech 1818–1839 byl za stranu toryů poslancem Dolní sněmovny za hrabství Buckinghamshire, v parlamentních debatách proslul obhajobou tzv. obilních zákonů.
Po otci zdědil v roce 1839 titul vévody z Buckinghamu a přešel do Sněmovny lordů, zároveň zastával řadu čestných hodností v hrabství Buckinghamshire, kde se nacházely hlavní rodové statky. Do vlády Roberta Peela byl přizván ve funkci lorda strážce tajné pečeti (1841–1842), zároveň se stal členem Tajné rady (1842). Pro nesouhlas s vládní politikou kabinet opustil po necelém půlroce v únoru 1842, téhož roku ale obdržel Podvazkový řád.[2]
_p1.122_-_Stowe_House,_Buckinghamshire.jpg)
Rodinný bankrot
[editovat | editovat zdroj]Snažil se rozšiřovat rodový majetek, nové statky ovšem nakupoval na dluh, zároveň se nevzdával nákladného stylu života, finančně náročná byla i údržba několika honosných rodových sídel. Proslul také svým vysokým sociálním cítěním a působením v charitě, takže na venkově byl velmi oblíben. Díky všem těmto faktorům ale jeho zadlužení přesáhlo výši půldruhého miliónu liber a v roce 1847 před věřiteli uprchl na kontinent. V roce 1848 přišla značná část rodového majetku do aukce, prodáno bylo jedno z rodových sídel Avington Park (Hampshire), na úhradu dluhů padly rozsáhlé pozemky v sedmi anglických hrabstvích a v Irsku. Vydražena byla i část hodnotných uměleckých sbírek (některá umělecká díla dnes vlastní muzea v USA), mimo jiné bylo v aukční síni prodáno i přes 20 000 lahví vína ze sklepů zámku Stowe House. Po návratu do Anglie žil v ústraní, ale v padesátých letech 19. století využil bohatý rodinný archiv a tiskem vydal četné dokumenty důležité pro anglické dějiny 18. století[3].
Rodina
[editovat | editovat zdroj]V roce 1819 se oženil se skotskou šlechtičnou Mary Campbell (1795–1862), dcerou 1. markýze z Breadalbane, která se s ním rozvedla v roce 1850 po vyhlášení rodinného bankrotu. Měli spolu dvě děti, syn Richard (1823–1889) byl třetím a posledním vévodou z Buckinghamu a Chandosu. Dcera Anne (1825–1879) se provdala za Williama Gore-Langtona a jejich potomstvo poté převzalo část šlechtické titulatury rodu Grenvillů.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ LOUDA, Jiří: Coats of Arms of the Knights of the Order of the Garter; Univerzita Palackého Olomouc, 2020; s. 479 ISBN 978-80-244-5621-8
- ↑ Ottův slovník naučný, díl IV.; Praha, 1891 (reprint 1997), str. 830 ISBN 80-7185-089-6
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BECKET, J.V.: The Rise and Fall of the Grenvilles: Dukes of Buckingham and Chandos 1710-1921; Manchester, 1994 ISBN 9780719037566
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Grenville, 2. vévoda z Buckinghamu a Chandosu na Wikimedia Commons - Richard Temple-Grenville
- Rodokmen Grenvillů v linii vévodů z Buckinghamu a Chandosu Archivováno 26. 9. 2016 na Wayback Machine.
