Richard Grenville, 2. vévoda z Buckinghamu a Chandosu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Richard Grenville, 2. vévoda z Buckinghamu a Chandosu
2ndDukeOfBuckinghamAndChandos.JPG
Narození 11. února 1797
Stowe House
Úmrtí 29. července 1861 (ve věku 64 let)
Hilton London Paddington
Alma mater Oriel College
Eton College
Ocenění Fellow of the Society of Antiquaries
Politická strana Toryové
Děti Anna Gore Langton
Richard Grenville, 3. vévoda z Buckinghamu a Chandosu
Rodiče Richard Grenville, 1. vévoda z Buckinghamu a Chandosu a Anne Elizabeth Temple-Nugent-Brydges-Chandos-Grenville, Duchess of Buckingham
Funkce Člen 11. parlamentu Spojeného království (1832–1834)
Člen 12. parlamentu Spojeného království (1835–1837)
Člen 13. parlamentu Spojeného království (1837–1839)
Člen britského Privy Council
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard Plantagenet Grenville, 2. vévoda z Buckinghamu a Chandosu (respektive Richard Plantagenet Temple-Nugent-Brydges-Chandos-Grenville) (Richard Plantagenet Temple-Nugent-Brydges-Chandos-Grenville, 2nd Duke of Buckingham and Chandos, 5th Earl Temple, 6th Viscount Cobham, 9th Lord Kinloss) (11. února 1797 Stowe House, Buckinghamshire, Anglie29. července 1861 Londýn) byl britský politik z významného rodu Grenvillů. Byl dlouholetým poslancem Dolní sněmovny za stranu toryů, jako peer byl krátce členem vlády. Patřil k nejbohatší britské šlechtě, ale kvůli obrovskému zadlužení musel v roce 1848 vyhlásit bankrot, v jehož důsledku rodina přišla o většinu pozemkového majetku i uměleckých sbírek.

Mládí a politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodovém sídle Stowe House jako jediný syn 1. vévody z Buckinghamu a Chandosu, jeho druhé křestní jméno Plantagenet odkazuje na původ jeho matky Anne Brydges (1779–1836) v někdejší královské rodině. Jako dědic svého otce užíval postupně se vzestupem rodové hierarchie několik jmen, od narození byl označován jako vikomt Cobham, od roku 1813 užíval titul hraběte Temple a jako dědic vévody nakonec vystupoval pod jménem markýze z Chandosu (1822–1839). Starobylý titul lorda Kinlosse spojený se skotským peerstvím zdědil po matce v roce 1836. Studoval v Oxfordu a v letech 1818–1839 byl za stranu toryů poslancem Dolní sněmovny za hrabství Buckinghamshire, v parlamentních debatách proslul obhajobou tzv. obilních zákonů.

Po otci zdědil v roce 1839 titul vévody z Buckinghamu a Chandosu a přešel do Sněmovny lordů, zároveň zastával řadu čestných hodností v hrabství Buckinghamshire, kde se nacházely hlavní rodové statky. Do vlády Roberta Peela byl přizván ve funkci lorda strážce tajné pečeti (1841–1842), zároveň se stal členem Tajné rady (1842). Pro nesouhlas s vládní politikou kabinet opustil po necelém půlroce v únoru 1842, téhož roku ale obdržel Podvazkový řád.

Zámek Stowe House, hlavní rodové sídlo v hrabství Buckinghamshire

Rodinný bankrot[editovat | editovat zdroj]

Snažil se rozšiřovat rodový majetek, nové statky ovšem nakupoval na dluh, zároveň se nevzdával nákladného stylu života, finančně náročná byla i údržba několika honosných rodových sídel. Proslul také svým vysokým sociálním cítěním a působením v charitě, takže na venkově byl velmi oblíben. Díky všem těmto faktorům ale jeho zadlužení přesáhlo výši půldruhého miliónu liber a v roce 1847 před věřiteli uprchl na kontinent. V roce 1848 přišla značná část rodového majetku do aukce, prodáno bylo jedno z rodových sídel Avington Park (Hampshire), na úhradu dluhů padly rozsáhlé pozemky v sedmi anglických hrabstvích a v Irsku. Vydražena byla i část hodnotných uměleckých sbírek (některá umělecká díla dnes vlastní muzea v USA), mimo jiné bylo v aukční síni prodáno i přes 20 000 lahví vína ze sklepů zámku Stowe House. Po návratu do Anglie žil v ústraní, ale v padesátých letech 19. století využil bohatý rodinný archiv a tiskem vydal četné dokumenty důležité pro anglické dějiny 18. století[1].

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1819 se oženil se skotskou šlechtičnou Mary Campbell (1795–1862), dcerou 1. markýze z Breadalbane, která se s ním rozvedla v roce 1850 po vyhlášení rodinného bankrotu. Měli spolu dvě děti, syn Richard (1823–1889) byl třetím a posledním vévodou z Buckinghamu a Chandosu. Dcera Anne (1825–1879) se provdala za Williama Gore-Langtona a jejich potomstvo poté převzalo část šlechtické titulatury rodu Grenvillů.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

BECKET, J.V.: The Rise and Fall of the Grenvilles: Dukes of Buckingham and Chandos 1710-1921; Manchester, 1994 ISBN 9780719037566

Související články[editovat | editovat zdroj]

Grenvillové

Stowe House

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný, díl IV.; Praha, 1891 (reprint 1997), str. 830 ISBN 80-7185-089-6