Přeskočit na obsah

Račíněves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Račíněves
kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
Lokalita
Charaktervesnice
ObecKácov
OkresKutná Hora
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel67 (2021)[1]
Katastrální územíKácov (7,62 km²)
PSČ285 09
Počet domů38 (2011)[2]
Račíněves
Račíněves
Další údaje
Kód části obce61646
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Památník obětem první světové války

Račíněves (Račinoves[3], Ražnoves,[4]německy Ratschinowes)[5] je vesnice, část městyse Kácovokrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Nachází se asi 1,5 km na jihovýchod od Kácova. Vesnicí protéká Čestínský potok, který je pravostranným přítokem řeky Sázavy. Je zde evidováno 54 adres.[6] Trvale zde žije 36 obyvatel.[7]

Račíněves leží v katastrálním území Kácov o výměře 7,62 km2.

Osada vznikla s výstavbou papíry Annou Marií Františkou Toskánskou v Kácově v roce 1727.[8] V osadě, zřízené na pustém pozemku, se usazovali dělníci, kteří pracovali v papírně (tovaryši, tesař, učedníci, pomocníci a nádeníci a dělnice) a nemohli nocovat v Kácově, protože tu nebylo ani přívoz ani most. Proto nechala  Anna Marie Františka Toskánská postaviti kapličku zasvěcenou Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.[9]

Databáze veřejné správy uvádějí jako nejstarší zmínku o osadě r. 1736.[10]

V obci nebyl průmysl, proto často přejímáni nalezenci. V r. 1884 uvedly Národní listy, že obec Račiněves ošetřovala v posledním desetiletí s 219 obyvateli 121 nalezenců.[11]

Na úpatí vrchu Klenek byl lom na vápenec a vypalovalo se zde vápno.  Později zanikl. Objekt je zakreslen na speciálních mapách III. vojenského mapování z období mezi dvěma světovými válkami.

Na cestě k Holšicům byla zřízena cihelna s obytným domkem. Poslední majitel odešel za II. světové  války a objekt postupně zanikl.

V letech 1869 – 1910 pod názvem Račinoves byla osadou obce Kácov, od r.  1921 je částí obce Kácov.[10]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
  • Památník první světové války. U můstku přes Čestínský potok je umístěn památník se jmény třinácti obětí první světové války z Račíněvsi. Na památníku jsou emblémy T. G. Masaryka, Jana Husa a Jana Amose Komenského.

Místní pojmenování

[editovat | editovat zdroj]

Na hadrárně - louka, na kterou byly sváženy pro papírnu z příkazu vrchnosti staré hadry a zde se třídily.

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Vlasák, N.: Okres Uhlířsko-Janovický v Čáslavsku. Bibliotéka místních dějepisův pro školu a dům. Tábor 1885, 162 s.
  4. Zevrubný popis rozdělení země království Českého ... : spolu přehled úřadů politických a soudních v tomtéž království nejvýš schválených = Ausführliche Darstellung der ... Landeseintheilung des Königreiches Böhmen : nebst einer Uibersicht der für dasselbe Allerhöchst geneihmigten politischen und Gerichts-Behörden. -- [Praha : Druck der k.k. Hofbuchdruckerei von Gottlieb Haase Söhne, 1855]. -- 506 [i.e. 1012] s. ; 25 cm
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  7. Počet obyvatel dle sčítání lidu, domů a bytů podle databáze ČSÚ 2001
  8. Zuman, F.: Posázavské papírny. Praha, Archiv pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce 1936. 116 s. .
  9. Kutnohorsko slovem i obrazem : Práce vešk. učitelstva okresu. Díl II, Místopis okresního hejtmanství. Část I-II / Uspoř. odbor. zeměp. red. Ant. J. Zavadila. -- Kutná Hora : Šolc, 1912. -- 2 sv. ; v. 8°
  10. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 / [vedoucí autorského kolektivu Jiřina Růžková, Josef Škrabal]. -- 1. vyd.. -- Praha : Český statistický úřad, 2006. -- 2 sv. (759, 623 s.) : mapy ; 31 cm
  11. Staroměstský občanský klub. Ve: Národní listy 1884, r. 24, 20. 9. 1884. Příloha k číslu 261.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]