Rangatira (ostrov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rangatira / Hokorereoro / South East Island
Rangatira
Pohled na ostrov Rangatira z Pittova ostrova
Pohled na ostrov Rangatira z Pittova ostrova
Rangatira / Hokorereoro / South East Island
Rangatira / Hokorereoro / South East Island
StátNový ZélandNový Zéland Nový Zéland
Topografie
Rozloha2,18 km²
Zeměpisné souřadnice
Nejvyšší vrchol (224 m n. m.)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rangatira (též Hokorereoro; anglicky South East Island, doslova Jihovýchodní ostrov) je třetí největší ostrov Chathamských ostrovů. Jedná se o neobydlený ostrov pokrývající plochu kolem 2,18 km². Rangatira je významnou přírodní rezervací chránící četné druhy vzácných ptáků, plazů, rostlin a bezobratlých.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Ostrov Rangatira se nachází kolem 800 km východně od Jižní ostrova Nového Zélandu. V rámci Chathamských ostrovů se nachází na jihovýchod od Pittova ostrova a kolem 55 km jihovýchodně od Waitangi, hlavního města Chathamských ostrovů.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Ostrov Rangatira nebyl nikdy obydlen, avšak někdy od poloviny 19. století až do roku 1961 byl ostrov využíván pro pasení ovcí.[1] V roce 1953 ostrov koupila britská královská Koruna a na ostrově vznikla přírodní rezervace. Přístup na ostrov je přísně regulován Ministerstvem památkové péče (DOC).[2]

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

Století farmaření způsobily, že vegetace ostrova poskytující cenný habitat pro místní druhy živočichů utrpěla velkou ránu. Po odstranění ovcí však došlo k její rychlé obnově, které dopomohl i fakt, že ostrov Rangatira nikdy nepostihla invaze savčích predátorů jako jsou krysy nebo kočky, které zdecimovaly ptačí populace na Chathamově ostrově.[2][1]

Co se týče bezobratlých, ostrov Rangatira hostí populace některých chathamských či novozélandských endemitů jako je strašilka Argosarchus horridus, roháč Geodorcus capito, tesařík Xylotoles costatus, nosatec Hadramphus spinipennis[2] nebo pavouk Dolomedes schauinslandi.[3]

Pro ptáky se jedná vůbec o nejdůležitější útočiště v rámci celých Chathamských ostrovů.[4] Podle studie z roku 1994 ostrov hostí populaci 66 druhů, z čehož 33 druhů na ostrově hnízdí nebo se o to alespoň pokusilo.[4] Birdlife International proto ostrov prohlásil za významné ptačí území.[5] Z hnízdících vzácných druhů ptáků lze zmínit druhy jako bekasina chathamská, lejsčík chathamský či kormorán žlutonohý. Relativně malá plocha ostrova hostí ohromné množství mořských ptáků, kteří na ostrově často hnízdí v norách. K těm patří buřňák širokozobý (176 000–500 000 párů), buřníček běločelý (840 000 párů) nebo buřňák chathamský (cca 1000 hnízdících párů).[5] Odhaduje se, že na 218hektarovém ostrově hnízdí až 5 milionů trubkonosých ptáků.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c The petrels of Rangatira Island, Chatham Islands. Te Papa’s Blog [online]. Museum of New Zealand, 2018-04-11 [cit. 2022-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Mangere and Rangatira islands. www.doc.govt.nz [online]. Department of Conservation [cit. 2022-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. PAINTING, Chrissie. Flashes in the night: Secrets of the Rangatira spider [online]. 2023-01-28 [cit. 2023-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-06-05. (anglicky) 
  4. a b NILSSON, R. J.; KENNEDY, E. S.; WEST, J. A. The birdlife of South East Island (Rangatira), Chatham Islands, New Zealand. S. 109–125. Notornis [online]. 1994. Roč. 41, čís. Sup, s. 109–125. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Rangatira South East Island. datazone.birdlife.org [online]. BirdLife Data Zone [cit. 2022-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NILSSON, R. J.; KENNEDY, E. S.; WEST, J. A. The birdlife of South East Island (Rangatira), Chatham Islands, New Zealand. S. 109–125. Notornis [online]. 1994. Roč. 41, čís. Sup, s. 109–125. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Mangere and Rangatira islands. www.doc.govt.nz [online]. Department of Conservation [cit. 2022-10-27]. Dostupné online. (anglicky)