Přeskočit na obsah

Raffaele Vicentini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Raffaele Vicentini
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1877 – 1879
Stranická příslušnost
ČlenstvíItalský klub

Narození1826 nebo 1827
San Pier d'Isonzo
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí8. srpna 1885
Conegliano
ItálieItálie Itálie
Alma materVídeňská univerzita
Padovská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Raffaele Angelo Vicentini (1826 nebo 1827 San Pier d'Isonzo[1]8. srpna 1885 Conegliano[1]) byl rakouský inženýr a politik italské národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Vystudoval střední školu v Udine a pak na Padovské univerzitě a Vídeňské univerzitě. Po studiích se usadil v Terstu a po složení zkoušek roku 1857 se stal civilním inženýrem. Zapojil se do veřejného života. Byl členem městské samosprávy a předsedou tělovýchovného spolku rozpuštěného roku 1876.[1]

Zasedal rovněž coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1877 za velkostatkářskou kuriiv korunní zemi Gorice a Gradiška. Slib složil 21. září 1877.[2] V roce 1878 zasedal v pětičlenném italském poslaneckém klubu.[3] V parlamentu podporoval rozšíření výuky italštiny a slovinštiny na místních školách, dosud převážně s německým vyučovacím jazykem.[1]

Profesně se zaměřoval na vodní inženýrství. Napsal řadu studií na téma regulace toků a močálů. Podle jeho projektu byly provedeny vodohospodářské úpravy v Monfalcone. V roce 1873 ho zemský výbor v Kraňsku požádal o zhotovení návrhu hydrologických úprav v krasové oblasti a úprav jezera Cerkniško. Podobně se podílel na návrhu meliorace močálu u Lublaně (Ljubljansko barje).[1]

  1. a b c d e Vicentini, Raffaele Angelo [online]. slovenska-biografija.si [cit. 2015-06-16]. Dostupné online. (slovinsky) 
  2. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  3. Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.