Raúl Baduel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Raúl Baduel
Stranická příslušnost
ČlenstvíMovimiento Quinta República
Revolutionary Bolivarian Movement-200

Narození6. července 1955
Guárico
Úmrtí12. října 2021 (ve věku 66 let)
Caracas
Alma materVenezuelská vojenská akademie
Profesepolitik, úředník a voják
PodpisRaúl Baduel, podpis
CommonsRaúl Isaías Baduel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raúl Isaías Baduel (6. července 1955, Guárico, Venezuela12. října 2021, Caracas, tamtéž)[1] byl venezuelský politik, generál a ministr obrany za prezidenta Huga Cháveze.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Baduel byl klíčovou osobou při návratu Cháveze k moci po venezuelském pokusu o státní převrat v roce 2002. Byl vrchním velitelem venezuelské armády od roku 2004 do července 2007.[2][3]

V roce 2007 Baduel opustil pozici ministra obrany. Chávez později řekl, že ho z úřadu odvolal, protože nebyl schopen vysvětlit řadu nesrovnalostí.

Po odchodu z funkce ministra obrany se v roce 2007 stal opozičním vůdcem,[4] když se veřejně rozešel s Chávezem. Oznámil také svůj nesouhlas s ústavními změnami navrženými v ústavním referendu v roce 2007, které by posílily pravomoci prezidenta.[2] Baduel soudil, že Chávez vede Venezuelu na „cestu do záhuby“ a stává se autoritativním.[5]

Stal se nejvýše postavenou vojenskou osobou, která byla proti Chávezovým ústavním změnám.[6]

Odnětí svobody[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2008 vojenský prokurátor uvedl, že Baduel je zodpovědný za zhruba 14 milionů dolarů, které zmizely během jeho působení ve funkci ministra obrany“[3] při transakci, jejíž součástí byl nákup vojenského vybavení. List The New York Times uvedl, že „Chávez zasáhl proti širokému spektru domácích kritiků a jeho úsilí posledních týdnů, kdy chtěl posílit svou kontrolu nad ozbrojenými silami, vedlo k zatýkání na vysoké úrovni a vlně přeřazení“.[3] Dne 2. dubna 2009 byl Baduel zatčen.[7] Své zatčení označil za politicky motivované.[8]

Podle listu The Guardian uvedl, že „jeho zločinem bylo uvědomit si – a prohlásit – že prezident je tyran“.[9] Zpráva organizace Human Rights Watch z roku 2009 zmínila Baduela jako příklad politické perzekuce.[10][11] V dubnu 2010 Amnesty International obvinila venezuelskou vládu, že se cíleně zaměřuje na vůdce a sympatizanty opozice.[12]

V květnu 2010 byl Baduel za korupci odsouzen k sedmi letům a 11 měsícům vězení.[13][14] Byl propuštěn o šest let později v roce 2015.[15]

Druhé zadržení[editovat | editovat zdroj]

Dne 12. ledna 2017 byl Baduel znovu zatčen po obviněních venezuelské vlády, že připravuje spiknutí za účelem jejího svržení. Bylo zadrženo mnoho dalších opozičních politiků, svá obvinění považovali za vykonstruovaná.[15] Příbuzní Baduela uvedli, že byl od konce ledna 2018 držen v podzemní samotce známé pod jménem "La Tumba" (španělsky hrob).

V červnu 2019 byl přemístěn do věznice s nejvyšší ostrahou ve Fuerte Tiuna.[16]

Dne 12. října 2021 generální prokurátor Tarek William Saab oznámil, že Baduel zemřel údajně v důsledku zástavy srdce způsobené COVID-19.[17][18] Jeho příbuzní tuto verzi zpochybnili s tím, že ho navštívili 9. října, kdy byl v pořádku.[19]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raúl Baduel na anglické Wikipedii.

  1. ; Tarek William Saab. Dostupné online. 
  2. a b ; Baduel, Raúl Isaías. www.nytimes.com. Dostupné online. 
  3. a b c ; Romero, Simon. www.nytimes.com. Dostupné online. 
  4. ; Walter, Matthew. www.bloomberg.com. Dostupné online. 
  5. ; Forero, Juan. www.washingtonpost.com. Dostupné online. 
  6. www.cnn.com. Dostupné online. 
  7. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9781594204579. 
  8. english.aljazeera.net. Dostupné online. 
  9. ; Carroll, Rory. Dostupné online. 
  10. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  11. www.eluniversal.com. Dostupné online. (španělsky) 
  12. Venezuelan government deliberately targeting opponents [online]. Amnesty International, 2010-10-01. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ; Grant, Will. news.bbc.co.uk. Dostupné online. 
  14. ; Rueda, Jorge. www.google.com. Dostupné online. 
  15. a b www.reuters.com. Dostupné online. 
  16. Dostupné online. (španělsky) 
  17. www.bbc.com. Dostupné online. 
  18. Dostupné online. 
  19. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]