Płyniesz Olzo po dolinie

Řeka Olše v Hrádku

Płyniesz Olzo po dolinie (Plyneš, Olzo, po dolině) je neoficiální hymnou Poláků na Těšínsku, zejména v jeho české části (tzv. Zaolzie/Zaolší). Byla napsána polským učitelem Janem Kubiszem (1848-1929) z Hnojníku.

Hlavním námětem písně je odnárodňování polského obyvatelstva Těšínska a naděje na zvrat tohoto procesu. Základním básnickým motivem je řeka Olše/Olza přirovnávaná k palestinskému Jordánu s vodou s očistnou mocí, což dává myšlence národního obrození religiózní náboj.

Text písně

Originální polský text

Český překlad

Płyniesz, Olzo, po dolinie, Płyniesz, jak przed laty, Takie same na twym brzegu Kwitną wiosną kwiaty. A twe wody w swoim biegu Się nie zamąciły; I tak samo lśnią się w słońcu, Jak się dawniej lśniły. Ale ludzie w swoim życiu zmienili się bardzo, zwyczajami, wiarą przodków ledwie że nie gardzą I dąb stary nad twym brzegiem jak szumiał tak szumi, a wnuk starą mowę dziadów ledwie że rozumie Na twym brzegu dawnym śpiewem słowik się odzywa, a dziś śliczne nasze pieśni ledwie że kto śpiewa W świętej ziemi chananejskiej rzeka Jordan płynie, w jego wodach Izraela lud brał oczyszczenia Więc z modlitwą ukląknąłem w pokorze przed Panem byś się stała, Olzo, takim i dla nas Jordanem Potem kiedyś, gdy po falach wiosną wiatr zawieje, wnuk usłyszy w twych fal szumie swoich przodków dzieje Wnuk usiądzie na twym brzegu dumać nad przeszłością I żyć będzie dla swej ziemi czynem i miłością!

Plyneš, Olzo, po dolině, plyneš jak před lety, tytéž na tvém břehu kvetou zjara zase květy. A tvé vody ve svém běhu se nezakalily; a touž září v slunci planou, jak dříve zářily. Ale lidé ve svém žití změnili se mnoho obyčeji, vírou předků pohrdají skoro. A dub starý nad tvým břehem jak šuměl tak šumí, a vnuk staré řečí dědů sotvaže rozumí Na tvém břehu dávným zpěvem slavík se ozývá, a dnes krásné naše písně sotvaže kdo zpívá Svatou zemí chananejskou řeka Jordán plyne, v jejích vodách Izraele lid bral očištění Tak s modlitbou poklekl jsem v pokoře před Pánem aby ses stala, Olzo, takovým i pro nás Jordánem Potom kdysi, když po vlnách zafouká vítr jarní, vnuk uslyší v šumu tvých vln svých předků činy Vnuk usedne na tvém břehu mysle na dobu starou A žít bude pro svou zemi činem i láskou!

Související články

• Górale
• Katechizm polskiego dziecka

Portály: Hudba | Slezsko