Pýcha, předsudek a seznamka

Pýcha předsudek a seznamka
Autor	Curtis Sittenfeldová
Původní název	Eligible
Překladatel	Eva Hauserová
Obálku navrhl	Robin Brichta
Země	Spojené státy americké
Jazyk	angličtina
Literární druh	epika, próza
Žánr	román, pro ženy
Vydavatel	Random House
Datum vydání	19. dubna 2016
Český vydavatel	Motto
Česky vydáno	2018
Počet stran	408
ISBN	978-80-267-1115-5
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pýcha, předsudek a seznamka je román autorky Curtis Sittenfeldové, vydaný roku 2016 pod názvem Eligible. Pro český trh tuto knihu přeložilo nakladatelství Motto v roce 2018. Kniha je moderní verzí významného románu Pýcha a předsudek (1813) od Jane Austenové. Spisovatelka se snažila ukázat, jak by světoznámý příběh vypadal v dnešní době.

Okolnosti vydání

V době vydání byla Curtis Sittenfeldová již zavedenou autorkou textů věnovaným milostným a politickým tématům. Před Pýchou, předsudkem a seznamkou napsala čtyři romány: Prep (2005), zachycující životy studentů v přípravné škole v Massachusetts, Muž mých snů (2006), román o dospívání a zkoumání romantické lásky, Americká manželka (2008), fiktivní příběh volně založený na životě první dámy Laury Bushové a Sisterland (2013). Autorka dlouhodobě spolupracovala s novinami a psala články pro New York Times, Time, Vanity Fair, The Atlantic, Slate a This American Life.

The Austen Project, projekt podporující moderní převyprávění děl Jane Austenové, Sittenfeldovou oslovil již v roce 2011. Autorka se rozhodla sáhnout po Pýše a předsudku především proto, že ji považuje za nejlepší, s ideálním poměrem romantiky a humoru. Své dílo neoznačila za úmyslně provokativní nebo podvratnou, byť připustila, že na některé čtenáře tak vzhledem k modernizaci a sexuálním scénám může může působit. Aby se vyhnula konvenčním pohledům na vysoko postavenou společnost, nezasadila darcyovské sídlo do New Yorku, jejíž elity byly zachycovány v díle Edith Whartonové a četných dalších autorek a autorů. Místo toho z Lizzina vyvoleného udělala bohaté muže ze Západního pobřeží, z Kalifornie.

Děj

Pýcha předsudek a seznamka vypráví příběh pěti sester Bennetových – Jane (39), Liz (38), Mary (30), Kathleen neboli „Kitty“ (26) a Lydie (23). Jane je instruktorkou jógy, zatímco Liz pracuje jako redaktora módního časopisu „Mascara“. Obě žijí v New Yorku, ale když se jejich otci zhorší zdravotní stav, rozhodnou se vrátit se na místo, kde vyrůstaly, do rozlehlého tudorovského domu v Cincinnati. Dům se ovšem rozpadá, stejně jako jejich rodina. Mary pokračuje ve třetím magisterském studiu psychologie a stále žije doma. Mezitím se Kitty a Lydia více zaměřují na crossfit kurzy a hrají si s mobilními telefony, než aby se odstěhovaly a našly si práci. Jane a Liz převezmou roli rodinných pečovatelů a dělají vše od úklidu přes pochůzky až po vaření zdravých, lékařem schválených jídel pro svého otce a zbytek rodiny.

Paní Bennetová, matriarcha rodiny, se mezitím opravdu snaží, aby se její dcery vdaly. Je nadšená, když se dozví, že Chip Bingley, soutěžící v seznamovací reality show „Seznamka“ (anglicky „Eligible“) přichází žít a pracovat jako lékař v Cincinnati. Aby jej seznámila se svými dcerami, kontaktuje paní Bennetová rodinného přítele, lékaře, který také pracuje v nemocnici Christ Hospital s Chipem. Během grilování na čtvrtého července se do sebe Chip a Jane okamžitě zamilují. Liz se ovšem cítí být znevažována jak Chipovou sesterou Caroline, tak Fitzwilliamen Darcyn, Chipovým přítelem a kolegou z práce. Zbytek románu popisuje Lizzy, jak se pokouší proplouvat svým milostným životem a vyrovnávat se proměnami rodinných vztahů – od sestry Lydie, která chodí s crossfit trenérem jménem Hamilton „Ham“ Ryan, až po tetu Margot a jejího nevlastního syna, bohatého podnikatele Willieho, kteří rodinu přijíždějí navštívit.

Postavy

Rozvržení postav odpovídá předloze Jane Austenové. Nejstarší ze sester, téměř čtyřicetiletá Jane, pracuje jako instruktorka jógy. Nedávno se rozešla s přítelem a nového se jí získat nedaří. V práci také není příliš úspěšná, nikdy si nevydělá dost, aby to stačilo na život bez podpory od rodičů. Navíc jí začínají tikat biologické hodiny a Jane uvažuje o dítěti na vlastní pěst. O něco mladší Lizzy je redaktorkou v časopise Maskara. Hodně cestuje, dělá rozhovory s lidmi a tato práce ji naplňuje a hlavně uživí. Na svatbu ani děti moc nepomýšlí a v brzké době to na to nevypadá. Je sice zadaná, ale její milenec je ženatý muž s plnou pusou výmluv na současnou manželku. Tyto dvě sestry jako jediné už vylétly z hnízda. Ostatní dcery Bennetových se zatím nehnuly zpod otcovské střechy. Mary, které táhne na třicet je věčnou studentkou a dodělává si již třetí magisterský titul. Tentokrát z psychologie. Kromě toho je poněkud asociální a má značně feministické názory. Lydia a Kitty nedělají nic, jen se válejí s chytrými telefony po kavárnách a věnují se fitness a různým stravovacím výstřelkům.

Styl

Vyprávění je psáno ve třetí osobě, minulém čase, z pohledu Liz Bennetové. Všechny důležité události, které se odehrávají bez Liz, jsou čtenáři sděleny prostřednictvím textových zpráv, e-mailů nebo telefonních hovorů, které Liz přijímá. To slouží k tomu, aby se čtenář spojil s Liz a filtroval všechny události v románu prostřednictvím její perspektivy a jejích předsudků. To má za následek, že některé klíčové zápletky zůstávají překvapením pro čtenáře, protože jsou také překvapením pro Liz: ačkoli ostatní postavy si byly vědomy Charlottina romantického vztahu k bratranci Williemu a skutečnosti, že Ham je transgender, čtenář si není vědom těchto skutečností, dokud se jedna z těchto postav nerozhodne sdělit tyto informace Liz.

Přijetí díla

Mezi kritiky vzbudil román spíše rozpaky. Michiko Kakutaniová z New York Times napsala, že ačkoliv uznává autorčiny schopnosti a měla za to, že k napsání modernizace byla vhodnou volbou (zejména vzhledem ke schopnostem zachycování vnitřního života a nuancí společenského postavení, jak ukázaly její předchozí romány), text rychle sklouzává k povrchní literatuře pro ženy. Její protagonistky pak podle názoru kritičky spíše než hrdinky Jane Austenové připomínají rodinu Kardashianů – kdyby žila v Cincinnati. Ještě kritičtější byla Ursula K. Le Guinová, která v recenzi pro Guardian napsala, že špatně napsaná, a přestože je patrné, že vychází z lásky k předloze, ve srovnání s ní bledne; obzvláště nevhodné jí připadal přemrštěně kritický, prostořeký a až jízlivý přístup hrdinek k ostatním.

Literárněvědní badatelé román analyzovali především jako ukázku možností a omezení, které skýtá modernizace klasického textu. Camilla Nelsonová si povšimla, že i přes kulisy jedenadvacátého století a mnohé v minulosti tabuizované motivy (jako transgender postavy či osobní traumata) využívá kniha pro nastolení konfliktů prvků a dialogů typické pro období před ženskou emancipací. Více než o romantiku jde podle ní často o mocenské vztahy mezi mužem a ženou a jejich vyjasňovaní. Svérázná je také práce s otázkou rodičovství, které je u žen postaveno do přímého kontrastu ke kariéře. U mužů se naproti tomu očekává, že buď péči o dítě ponechají ženě, nebo, v souladu s ideálem ženské svobody, se možnosti otcovství jednoduše vzdají.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eligible (novel) na anglické Wikipedii.