Páteřík

Páteřík (častěji však v množném čísle páteříky; německy: Glasperlen) je jednoduchý drobný skleněný korálek, který byl vyráběn navíjením měkkého skla na kovové tyčky.^[1]^{[p. 1]} Dalším úkonem bylo řezání nebo mačkání do formiček, které dávalo korálkům různý tvar (soudkovitý, fasetovaný, šestihranný, vícehranný, ostružinový apod.)

Historie

Většina starých šumavských skláren kromě výrobků z foukaného skla a zrcadel vyráběla i drobné skleněné korálky.^[2] Říkalo se jim páteříky. Korálky se používaly převážně na výrobu modlitebních pomůcek – růženců a jejich pojmenování bylo odvozeno od prvního slova nejznámější křesťanská modlitby Páně – otčenáše, který začíná latinskámi slovy „Pater noster qui es in cælis, ...“ (Otče náš, jenž jsi na nebesích, ...).^[2]

Zručný sklář byl schopen za celý den (při pracovním nasazení „od vidím do nevidím“) vyprodukovat asi 5 tisíc korálků, které se pak plnily do sudů po 200 tisících kusech a takto se transportovaly dále na formanských vozech tažených koňmo ze sklárny po Zlaté stezce k obchodníkům.^[2] V místech, kde na Šumavě stávaly sklářské hutě, je možno v potocích, které těmi místy protékají, nalézt nejen úlomky barevného skla, ale i torza nebo výjimečně i celé korálky.^[3]

Páteříky se dobře prodávaly, neboť růžence se používaly hojně v křesťanských rodinách v tuzemsku i v zahraničí (např. Španělsko)^[4] a korálky, které se nepoužily do růženců, našly svoje uplatnění v zámoří (v Africe například i jako platidlo).^[4]^[2] Prostřednictvím norimberských obchodníků se páteříky dostávaly do celého tehdy známého světa. Centrem obchodu s páteříky v zahraničí byl Pasov a Norimberk. Na české straně byly centrem obchodu s páteříky Kašperské Hory.

Historie šumavských skláren sahá až do roku 1360 (Sklenářova Lhota u Vimperka).^[1] Výroba páteříků kopírovala obecně periody rozmachu a útlumu sklářství na Šumavě. (To bylo dáno válkami ale také dočasnými úbytky zdrojů – hlavně dřeva).^{[p. 2]} Ukázky páteříků jsou vystaveny ve sklářských sbírkách Muzea Šumavy v Kašperských Horách.^[1]

Šumavské páteříky

Zajímavost

Středověký řemeslník, specializovaný na rukodělnou výrobu růženců se nazýval paterník. V němčině se paterník nazýval Paternostermacher.

Odkazy

Poznámky

↑ Obdobným výrobkem jako ručně dělaný skleněný korálek je poněkud složitější vícevrstvá skleněná vinutá perla. Ta vzniká navíjením tyčinky ze skla (nataveného při teplotě 800 až 1300 °C plynovým hořákem) na kovové tyčky (opatřené na povrchu speciální hmotou), ze kterých je možno (po zchladnutí) hotovou vinutou perlu bez problémů stáhnout.^[1]
↑ Dočasný konec výroby páteříků je datově spjat s třicetiletou válkou (1618–1648). Do třicetileté války byly páteříky hlavním produktem většiny šumavských skláren. Po jejím skončení se výroba opět rozběhla.

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Na Šumavě vznikají krásné vinuté perly [online]. web: Qap cz, 2010-10-31 [cit. 2022-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-18.
↑ ^a ^b ^c ^d KINTZL, Emil; FISCHER, Jan. Zmizelá Šumava 3. Příprava vydání Pavlína Andreeová; redakce Eva Hermanová. 1. vyd. Zlín: Kniha Zlin (Albatros Media a.s.); Stream, 2015. 164 s. ISBN 978-80-7662-062-9. Kapitola Odysea jménem Gregori, s. 112.
↑ Páteříky a vinuté perly ze Šumavy [online]. web: Regionální značky cz [cit. 2022-08-18]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Páteříky a vinuté perle ze Šumavy [online]. web: Sites Google com [cit. 2022-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-18.

Literatura

KINTZL, Emil a FISCHER, Jan. Zmizelá Šumava 3. Zlín: Kniha Zlin, 2015; Stream; 164 stran; strana 112, kapitola: „Odysea jménem Gregori“; ISBN 978-80-7662-062-9.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Páteřík na Wikimedia Commons
Putování za páteříky na YouTube – Datum: 9. listopadu 2014; Autor: Honza Hanzlík; Stopáž: 28 minut a 39 sekund
Páteřík ze Šumavy na YouTube – Datum: 8. dubna 2017; Autor: stefan kostelnik; Stopáž: 3 minuty a 29 sekund

[vinuta.perla-2] Obdobným výrobkem jako ručně dělaný skleněný korálek je poněkud složitější vícevrstvá skleněná vinutá perla. Ta vzniká navíjením tyčinky ze skla (nataveného při teplotě 800 až 1300 °C plynovým hořákem) na kovové tyčky (opatřené na povrchu speciální hmotou), ze kterých je možno (po zchladnutí) hotovou vinutou perlu bez problémů stáhnout.^[1]

[30.leta.valka-6] Dočasný konec výroby páteříků je datově spjat s třicetiletou válkou (1618–1648). Do třicetileté války byly páteříky hlavním produktem většiny šumavských skláren. Po jejím skončení se výroba opět rozběhla.

[qap.perle-1] Na Šumavě vznikají krásné vinuté perly [online]. web: Qap cz, 2010-10-31 [cit. 2022-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-18.

[zmizela.sumava.3.str.112-3] KINTZL, Emil; FISCHER, Jan. Zmizelá Šumava 3. Příprava vydání Pavlína Andreeová; redakce Eva Hermanová. 1. vyd. Zlín: Kniha Zlin (Albatros Media a.s.); Stream, 2015. 164 s. ISBN 978-80-7662-062-9. Kapitola Odysea jménem Gregori, s. 112.

[regionalni.znacky-4] Páteříky a vinuté perly ze Šumavy [online]. web: Regionální značky cz [cit. 2022-08-18]. Dostupné online.

[vinute.perle-5] Páteříky a vinuté perle ze Šumavy [online]. web: Sites Google com [cit. 2022-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-18.

[1]

[p. 1]

[2]

[3]

[4]

[p. 2]