Pterodactylus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPterodactylus
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, před 151-148 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Fosílie druhu Pterodactylus antiquus
Stupeň ohrožení podle IUCN
vyhynulý (fosilie)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Reptilia)
Nadřád archosauři (Archosauria)
Řád ptakoještěři (Pterosauria)
Čeleď Pterodactylidae
Rod Pterodactylus
Cuvier, 1809
Binomické jméno
Pterodactylus antiquus
Sömmering, 1812
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pterodactylus ("křídelní prst") byl rod pterodaktyloidního ptakoještěra žijícího na území dnešního Německa a zřejmě i jinde v Evropě a Africe v období svrchní jury (asi před 151 - 148 miliony let). Tento létající plaz je jedním z prvních objevených a vědecky popsaných ptakoještěrů vůbec (dříve byl objeven nejspíš jen "Pester Exemplar" - dnes Aurorazhdarcho micronyx)[1]. První zkameněliny pterodaktylů byly identifikovány již kolem roku 1784 italským učencem Cosimou A. Collinim. Řádně vědecky popsán pak byl počátkem 19. století.

Byl to dravec, který se živil zejména rybami a jinými malými obratlovci, případně i bezobratlými. K lovu mu sloužily také drobné zuby na okrajích čelistí. Rozpětí křídel pterodaktylů dosahovalo jen kolem 1,5 metru u dospělých exemplářů, patřil tedy mezi menší ptakoještěry. V současnosti je známo přinejmenším 27 fosilních exemplářů, mnoho z nich přitom představuje mláďata a nedospělé jedince.

Rekonstrukce vzezření pterodaktyla

Související články[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Cuvier, G. (1801). "[Reptile volant]. In: Extrait d'un ouvrage sur les espèces de quadrupèdes dont on a trouvé les ossemens dans l'intérieur de la terre". Journal de Physique, de Chimie et d'Histoire Naturelle 52: 253–267.
  • von Sömmerring, S. T. (1812). "Über einen Ornithocephalus oder über das unbekannten Thier der Vorwelt, dessen Fossiles Gerippe Collini im 5. Bande der Actorum Academiae Theodoro-Palatinae nebst einer Abbildung in natürlicher Grösse im Jahre 1784 beschrieb, und welches Gerippe sich gegenwärtig in der Naturalien-Sammlung der königlichen Akademie der Wissenschaften zu München befindet", Denkschriften der königlichen bayerischen Akademie der Wissenschaften, München: mathematisch-physikalische Classe 3: 89–158.