Procompsognathus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxProcompsognathus
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád plazopánví (Saurischia)
Podřád Theropoda
Čeleď Coelophysidae
Rod Procompsognathus
Binomické jméno
Procompsognathus triassicus
Fraas, 1913
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Procompsognathus ("Předek rodu Compsognathus") byl malý, poměrně primitivní teropodní dinosaurus, žijící v pozdním triasu (asi před 220-210 miliony let) na území dnešního Německa. Malý dvounohý dravec měřil jen asi 1,2 metru na délku a pravděpodobně se živil hmyzem a drobnými obratlovci. Fosílie tohoto druhu jsou velmi špatně zachované. Někteří vědci proto pochybují, že tento druh byl dinosaurem a považují ho za odvozeného archosaura, s dinosaury pouze příbuzného.

V populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

P. triassicus se objevuje i v populární kultuře, a to především v knižní novele Jurský park (1990) spisovatele Michaela Crichtona. Je v něm zobrazen jako pojídač výkalů jiných dinosaurů a také příležitostný saprofág, přiživující se na zdechlinách. V rámci filmu se však tento druh poprvé objevil až ve druhém díle Ztracený svět: Jurský park z roku 1997.

Dvojice těchto dinosaurů se objevuje rovněž v povídce "Poslední cesta" v knize prof. Josefa Augusty "Ztracený svět" (Praha 1960 - Mladá Fronta, knihu ilustroval Zdeněk Burian), kdy se jeden z nich stane obětí velkého Halticosaura

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Allen (2004). "The phylogenetic status of Procompsognathus revisited." Journal of Vertebrate Paleontology, 24(3).