Pražský Telegraf (týdeník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pražský Telegraf
Druh týdeník, noviny
Majitel Mediální skupina Pražský Telegraf[1][2]
Vydavatel Mediální skupina Pražský Telegraf
Šéfredaktor Natalia Sudlianko (rusky: Наталья Судленкова-Шевко)
Redaktoři Naděžda Paková (rusky: Надежда Пак), grafická úprava[3];
Lilija Špaková (rusky: Лилия Шпак), vedoucí marketingu[3];
Alexandra Baranovová (rusky: Александра Баранова), výkonná redaktorka[3]
Založení 2002
Jazyk ruština, čeština
Sídlo společnosti

Pražský Telegraf s.r.o.

Na Zátorce 350/5

Praha 6
Náklad 4 000 výtisků[1]
Oficiální web
http://www.ptel.cz/

Pražský Telegraf (rusky: Пражский телеграф) je ruskojazyčný týdeník vycházející v Praze.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Byl založen roku 2002 jako orgán zastupitelství Obchodně průmyslové komory Ruské federace v České republice[1]. Původně existovala pouze online verze „Pražského Telegrafu“. Od roku 2009 vycházejí noviny nejen na Internetu, ale i ve tvaru tištěného týdeníku. Podle názoru novin New York Times, „Pražský Telegraf“ je největším ruskojazyčným sdělovacím prostředkem v ČR[4]. V roce 2011 natočila Česká televize film, věnovaný novinám „Pražský Telegraf“[5]. Šéfredaktorkou novin je běloruská emigrantka[6] Natalia Sudlianková. Funkci výkonné redaktorky zastává Alexandra Baranovová (rusky: Александра Баранова)[3].

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Natallia Sudlianková o svých novinách tvrdí, že jsou to „moderní české noviny v ruském jazyce“[5]. Ačkoli šéfredaktorka činí nárok na pověst znalkyně tamních poměrů Ruska[7], některá média kritizují vztah „Pražského Telegrafu“ k Rusku jako zaujatý a neobjektivní. Podle názoru ukrajinských novinářů, nemůžeme pouštět ze zřetele ani tento fakt, že „Pražský Telegraf“ je vydáván pod záštitou Obchodně průmyslové komory Ruska. Není divu, že noviny zakrývají anebo zamlčují zásadní vady Putinovy totality[8]. Údajně „Pražský Telegraf“ je součástí informačně propagandistického aparátu zastupitelství Ruské agentury Rosatom v České republice[9].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Газета «Пражский телеграф»: только то, что стоит знать! [online]. Praha: Pražský Telegraf [cit. 2014-10-04]. Dostupné online. (rusky) 
  2. Pražský Telegraf [online]. Praha: Rusko-česká smíšená obchodní komora [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d Редакция [online]. Praha: Pražský Telegraf [cit. 2014-10-04]. Dostupné online. (rusky) 
  4. BILEFSKY, Dan. In Eastern Europe, Pact With Russians Raises Old Specters [online]. The New York Times, April 6, 2010 [cit. 2014-10-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Babylon [online]. Česká televize, 2011 [cit. 2014-10-04]. Dostupné online. 
  6. КУКАЛ, Либор. РАЗГОВОР НАПРЯМУЮ: Наталья Судленкова [online]. Český rozhlas Radio Praha, 05-11-2004 [cit. 2014-10-04]. Dostupné online. (rusky) 
  7. Vše, co jste nevěděli o Putinovi a Rusku, se dočtete zde. Znalkyně tamních poměrů promluvila [online]. Parlamentní listy, 9. 6. 2014 12:44 [cit. 2014-10-06]. Nattalia Sudliankova, Stanislav Novotný. Ukrajina - Debatní klub (video a text připojeny k článku). Dostupné online. 
  8. Prague Telegraph Issues Confusing Messages on Legitimacy of Crimean Vote [online]. Worldwide News Ukraine, March 21, 2014 [cit. 2014-10-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. КАРАЛЮТЕ, Юрате. Жанна д’Арк белорусского пошиба: Чехия дала политическое убежище мошеннице, которую разыскивает Интерпол [online]. Moskva — Praha: журнал «Объектив» (časopis „Objektiv“), únor 2014 [cit. 2014-10-04]. Dostupné online. (rusky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]